Málokterá květinka ujde ukousnutí a zdárně vykvete, většina poupat je zašlapána či sežrána, na nějaké zásadnější rozmnožení těch žádoucích není ani pomyšlení. Louku jednoho dne objeví ochranáři a zaplesají, či lépe řečeno do jejich jásotu se vloudí i zděšení ze současného stavu. Za velkých problémů louku vykoupí a vyhlásí rezervaci, kozy i malozemědělci putují k řezníkovi, respektive na smetiště dějin. Květinky se vzpamatují a už příštího roku nádherně rozkvetou, nikým neožírány a nezdupávány. Několik let je louka stále krásnější, fotografové se sbíhají, rezervace se dostane do všech barevných publikací, její správci se dmou pýchou. Ale ouha...
... najmou si PASTEVCE, zhrzeného intelektuála...
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
