NP č.525 > Jiné čteníPodivné dědictvíStanislav Komárek

Člověk je mezi všemi bytostmi jistě nejchudší na pevná vrozená schémata pro jednání a nejpřístupnější výchovným a kulturním vlivům, ale to zdaleka neznamená, že naše vrozené dispozice jsou nicotné a lze je zanedbat – při bližším pohledu naopak vidíme velice jasně, že mnoho našich reakcí a přání patří spíše do východoafrické savany úsvitu lidstva nežli mezi kompjútry a šanony.

S jistou nadsázkou můžeme říci, že budujeme postindustriální společnost s genetickým vybavením temného paleolitu. Je to dost fuška. Už sám tropický původ lidí si u nás v mírném pásmu vyžaduje spoustu opatření a práce navíc. Své panelákové mikrobiotopy podnes temperujeme na příjemně subtropických 25 stupňů Celsia, zvláště pak odchov mláďat musel být pro první přivandrovalce z teplejších zeměpisných šířek trudný. Uvědomil jsem si to, když jsem před lety sledoval život dětí v Amazonii – namísto plenek občasné opláchnutí ve štoudvi, namísto kabátků a čepiček nic, v tlupách běhají kolem vesnice a stačí je občas přikrmovat a chránit před predátory typu jaguárů. Odchovávat takovéhoto malého primátka v městském bytě není nepodobno odchovu zmíněného jaguára, ba ten by byl v mnohém lehčí. Na rozdíl od primátů, zvyklých vše v džungli rozkramařit, nakousnout a pak od toho utéct, mají kočkovité šelmy vrozené mnohé prvky disciplíny. Jak prostinké je naučit kotě chodit na misku s pískem, jak trudné je to s batolaty a nočníčky, ač inteligence je nepochybně mnohem víc na naší straně. Jak obtížné je naučit se uklízet, jak silně mnohého dosud láká představa nomadizování, kdy stačí prásknout do koní a od nepořádku i sociálních napětí ujet! Klasičtí autoři říkali, že výchova je opus contra naturam, dílo směřující proti lidské přirozenosti. Je to v globálu jistě pravda, pravda je ovšem také, že v lidské přirozenosti je také jistý latentní sklon vymýšlet takové nepřirozenosti jako mytí rukou před jídlem či pěstování brambor a jejich následné vaření. Těmto podivnostem poté učí další generace, a to většinou úspěšně, byť je k tomu zapotřebí určitého nátlaku, ne-li násilí...


autor / Stanislav Komárek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Sešit od slova „sešít“ / Štěpán Materna > NP č.525 > DIY Mezi všemi těmi 3D tiskárnami a digitálními kutily 21. století působí hlouček lidí s barevnými papíry a tiskátky jako návštěva ze století předminulého. Nacházíme se na pražském Výstavišti na festivalu Maker fair. U stánku autorského papírnictví Papírna stojí menší stůl, kolem něj sedí šest lidí a soustředí se na krátký výklad instruktora Ondřeje. Začíná workshop zaměřený na ruční výrobu sešitů, kterého jsme se přijeli zúčastnit. číst dále Lidi, klidně se mě ptejte! / Lucie Radová > NP č.525 > Prodejci NP Prodejce Ján z I. P. Pavlova v Praze číst dále Maceška, dáma s neobyčejnou pověstí / Jana Vlková > NP č.525 > Herbárium Viola × wittrockiana - Květina, kterou mnoho lidí spojuje výhradně se hřbitovní výsadbou, se prodrala do nejlepších hipsterských restaurací. Tak rozporuplnou rostlinu potkáte málokdy. číst dále Život na dluh / Stanislav Komárek > NP č.525 > Téma čísla Celá ekonomická kultura, tažená ve starobylém 19. století kultem spořivosti a vyprávěnkami o šetrné Anežce, která si postupně „nasyslila“ na fabriku, se postupně změnila ve svůj pravý opak – všichni žijí na dluh. To, co se dříve pokládalo za symptom úpadku dekadentní šlechty, předcházející bezprostředně pádu, se stává normou. číst dále
celý archiv