Třeba Marťan se povedl, ostatně na tom nebylo moc co zkazit, ale Prometheus jako prequel k Vetřelci byl pompézně nudný a nyní Vetřelec: Covenant roubuje násilně akční scény na prométheovskou nudu. Máme tu robinzonádu na cizí planetě plné vetřelců a máme tu filozofujícího robota, který (podobně jako replikanti v Blade Runnerovi) zkoumá svůj původ. Kouzlo vetřelčích monster vyvanulo již v předchozích dílech ságy a hudbymilovný robot recitující klasickou anglickou poezii to nezachrání, i když ho hraje charismatický Michael Fassbender. Vetřelec: Covenant se v mnoha scénách koupe v krvi béčkových hororů, což je v pořádku, ale aby si režisér nezadal, pokouší se to bláhově překlenout intelektuálně se tvářící duchaplností a pseudohloubkou.