Třeba Marťan se povedl, ostatně na tom nebylo moc co zkazit, ale Prometheus jako prequel k Vetřelci byl pompézně nudný a nyní Vetřelec: Covenant roubuje násilně akční scény na prométheovskou nudu. Máme tu robinzonádu na cizí planetě plné vetřelců a máme tu filozofujícího robota, který (podobně jako replikanti v Blade Runnerovi) zkoumá svůj původ. Kouzlo vetřelčích monster vyvanulo již v předchozích dílech ságy a hudbymilovný robot recitující klasickou anglickou poezii to nezachrání, i když ho hraje charismatický Michael Fassbender. Vetřelec: Covenant se v mnoha scénách koupe v krvi béčkových hororů, což je v pořádku, ale aby si režisér nezadal, pokouší se to bláhově překlenout intelektuálně se tvářící duchaplností a pseudohloubkou.
NP č.498 > Novinky / KulturaRekviem za VetřelceIvan Adamovič
Ridley Scott býval bohem filmového sci-fi nebe. Autor Vetřelce a Blade Runnera se pak posunul k jiným žánrům, a když se v pozdním věku vrací k fantastickému žánru, výsledky bývají rozpačité.
Nejčtenější články z tohoto čísla
Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška
> NP č.498 > Téma čísla
I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy.
číst dále
Prodejce Vladimír - Hipík z české Sibiře / Jakub Yellen
> NP č.498 > Moje město
Vypravili jsme se s prodejcem Vladimírem z Vodičkovy ulice do jeho adoptivního rodného města Moravských Budějovic, abychom se prošli ve stopách jeho života. Opět jsme narazili na krach průmyslu v místním kraji, který dokáže s lidskými osudy pěkně zamávat.
číst dále
Metro podle psychologa / Michaela Rozšafná
> NP č.498 > Téma čísla
Podle dopravního psychologa Radka Stehlíka se u nás ve veřejné dopravě sociální světy pouze dotýkají, ale neprolínají, což je dané naší mentalitou.
číst dále
Metry umění / Ivan Adamovič
> NP č.498 > Téma čísla
Nejnavštěvovanější umělecká galerie v Praze? Přece metro. Podle Pavla Karouse, který mapuje umění v pražském metru, bylo na třech jeho trasách rozmístěno při výstavbě do roku 1990 celkem 126 uměleckých děl, z toho asi čtyřicet se do dnešní doby nedochovalo. V prostorách metra a poblíž jeho výstupů se setkávají zcela tendenční „zasloužilí“ umělci a progresivní díla tehdejší umělecké špičky. Nabízíme pár tipů na uměleckou projížďku Prahou, jak ji znáte i neznáte.
číst dále
Nejčtenější články autora
Vydechněte si! / Ivan Adamovič
> NP č.509 > Kultura
Víte, že metro má své plíce? Většina z nás zná jejich výdech, prudký nápor vzduchu v některých stanicích, třeba na Vltavské. Známých je také několik výdechových komínů či „povrchových kiosků“. Teprve publicista Jan Charvát ale provedl důkladnou vizitu celého tajuplného systému.
číst dále
Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič
> NP č.515 > Téma čísla
První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma -
ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem.
číst dále
Není o čem mluvit / Ivan Adamovič
> NP č.510 > Rozhovor
Na jeho vtipech naše generace, která pro vás připravuje Nový Prostor, vyrůstala. Plešatí muži bez tváře byli mlčenlivými průvodci našeho dětství a jejich absurdní situace beze slov nám od malička naznačovaly, že svět je jedna velká absurdita. Kreslíř Miroslav Barták bydlí s rodinou v domku na kraji lesa kousek od Prahy a proud jeho kresleného humoru neustává ani po neuvěřitelných téměř padesáti letech tvorby.
číst dále
Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič
> NP č.495 > Kultura
Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení?
číst dále
