NP č.498 > Téma číslaSplněný sen archeologa?Libor Hruška

Zdeněk DragounMichal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit.

Letos na jaře uspořádal římský dopravní podnik den otevřených dveří v prostorách dokončované stanice metra San Giovanni. Stavba nové trasy C, která se má otevřít do konce roku, se táhla přes deset let, za tu dobu tady archeologové ze země vysvobodili přes 40 tisíc historických artefaktů. Část mohla skončit v některém ze stávajících muzeí, zbytek navždy zmizet v depozitáři, město se ale rozhodlo proměnit v muzeum přímo vestibul stanice San Giovanni. Pravděpodobně bude jedním z nejnavštěvovanějších muzeí světa.

Dno vestibulů je v hloubce, kam se archeolog normálně nedostane.

Co se při vykopávkách podařilo objevit v Praze? Budování prvního úseku metra ze Sokolovské (dnes Florenc) na Kačerov na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se obešlo bez větších archeologických manévrů. Odlišná situace nastala v následující dekádě, kdy se razicí štít Metrostavu zakousl i pod Staré Město. Neznamená to, že by se na céčku nenašlo vůbec nic. Asi nejznámějším artefaktem je kamenný reliéf s dvojicí lvů a znaků zavěšený dnes ve stanici I. P. Pavlova, který býval ozdobným prvkem barokního opevnění Nového Města. Nejzajímavější archeologická akce paradoxně neproběhla v historickém centru města, ale na Pankráci. S budováním linky C souvisela pouze nepřímo. „Šlo o výzkum v areálu kostela svatého Pankráce. Metro mělo vést přímo pod tímto kostelem. Záchranný archeologický výzkum v letech 1968 až 1970 zde přinesl jedno z prvních velkých překvapení. Uvnitř v interiéru barokního kostela z konce 17. století byly odkryty základy románské rotundy," vypráví specialista na románskou Prahu, archeolog Zdeněk Dragoun.


On sám se kolem výstavby pražského metra začal pohybovat po roce 1972. Kvůli účasti na demonstraci v srpnu 1969 ho jako politicky nespolehlivou osobu vyhodili z Filozofické fakulty, a tak nedostudovaný archeolog nastoupil alespoň do Průzkumové čety pražského stavebního podniku, která byla k ruce památkářům z Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. „Oficiálně jsem byl kopáč, ale neoficiálně jsem se podílel na vedení některých výzkumů," vzpomíná Dragoun. Mimochodem, archeologické pracoviště pražských památkářů bylo v šedesátých letech založeno právě kvůli výstavbě metra, v Muzeu hlavního města Prahy ani v Archeologickém ústavu Československé akademie věd totiž neměli dost lidí. „Myslím, že například muzeum mělo jenom tři archeology, navíc jen jeden z nich dělal středověk. Obhospodařovávalo celou Velkou Prahu a – nevím přesně do jakého roku – i okresy Praha-východ a Praha-západ," říká Dragoun. Archeologický ústav měl odborníků na středověk více, ale jen jeden měl na starosti pražské podhradí. Ostatní řešili Pražský hrad nebo Vyšehrad. „Ta kapacita byla skutečně velmi omezená," přidává se dlouholetý Dragounův kolega, archeolog Michal Tryml, který u pražských památkářů pracuje od roku 1973.

Středověký Můstek přežil jen díky své mimořádně šťastné poloze na okraji výkopu.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Prosíme, nastupte! A neopírejte se o dveře. / Redakce > NP č.498 > Téma čísla Symbol pokroku. Atomový kryt. Velkolepá galerie. Umělá noc. To vše může být metropolitní železnice, zkráceně METRO. Když do labyrintu tunelů, nástupišť, eskalátorů a vestibulů vstoupíte poprvé v životě, nevstoupíte jen do nějaké dopravní stavby, vkročíte do podzemního království, do zhmotněné představy Julese Verna. Přesně tahle jsme se na metro chtěli podívat i my. číst dále Prodejce Vladimír - Hipík z české Sibiře / Jakub Yellen > NP č.498 > Moje město Vypravili jsme se s prodejcem Vladimírem z Vodičkovy ulice do jeho adoptivního rodného města Moravských Budějovic, abychom se prošli ve stopách jeho života. Opět jsme narazili na krach průmyslu v místním kraji, který dokáže s lidskými osudy pěkně zamávat. číst dále Střecha, která přežije smrt vesmíru / Darek Šmíd > NP č.498 > Novinky / Technoskop Psát katastrofické články o tom, jak se konec světa blíží a jak nás zmutované bakterie nesežerou pouze v případě, že nás dřív stihnou superinteligentní roboti přeměnit v baterky, je sice zábavné, ale zapomínat na dobré zprávy by se také nemělo. Takže tady jsou hned dvě. číst dále Pasivista / Jan Stern > NP č.498 > Fejeton Jsou věci, na které nejsem zrovna hrdý. Třeba že jsem viděl všechny díly seriálu Dva a půl chlapa. Ale pak jsou věci, za které se nestydím, ač mi leckdo naznačuje, že bych měl. Třeba za to, že jsem pasivista. číst dále

Nejčtenější články autora

Těžké snění nevidomých / Libor Hruška > NP č.497 > Téma čísla Jak se nevidomí rozhodují, že je čas jít spát? A jak poznají, že je už ráno? A když spí, o čem se jim zdá? Spánkové deprivace u části nevidomých vedou k tomu, že ti pak končí v ordinacích neurologů. Zeptali jsme se dvou nevidomých, jak se s nepříliš známým fenoménem, který provází život slepců, srovnávají. číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Sudetské skalky / Libor Hruška > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků? číst dále Zpívat rukama / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Soubor Hands Dance se zaměřuje na tlumočení písní do znakové řeči. Vypravili jsme se za nimi podívat do Brna a ve zkušebně JAMU navštívili jejich zkoušku. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů