NP č.498 > Téma číslaPříští stanice: PetržalkaLibor Hruška

I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy.

Dočetl jsem se, že pátráte po základním kameni bratislavského metra. Za jakých okolností se ztratil?
Základní kámen bratislavského metra byl položen v říjnu 1988 v prostoru plánované stanice Dunaj v blízkosti Starého mostu a zajímavostí je, že byly vyrobeny i jeho zmenšené kopie, které měly sloužit jako těžítka na pracovních stolech. Dnes se v těchto místech nachází komplex budov obchodně-administrativního a nákupního centra Eurovea. Předpokládá se, že byl kámen přemístěn investorem této stavby, ale tato hypotéza se zatím nepotvrdila. Osud základního kamene zůstává neznámý.


V roce 1988 to ale byl už druhý pokus o vybudování metra v Bratislavě.
Ano, poprvé byla stavba metra zahájena už roku 1983. Město potřebovalo přepravit velký počet obyvatel z tehdy nově vybudovaného sídliště Petržalka. Jednalo se o takzvanou dočasnou, povrchovou stavbu metra (tehdy pod názvem rychlodráha, název metro nemohl být použit) dlouhou dva a půl kilometru s jednou stanicí v Petržalce a dvěma v centru Bratislavy. Trať měla vést po povrchu a Dunaj překonávat po Starém mostě, v Petržalce na ni měl navazovat trvalý podzemní úsek. Po vybudování tunelu pod Dunajem se měla provizorní trasa zrušit. Otevření se plánovalo na rok 1987. Dva roky po začátku prací byla ale výstavba zastavena, vzhledem k dočasnosti úseku bylo toto řešení finančně velmi náročné. Bylo rozhodnuto, že se projekt bratislavského metra bude řešit bez provizorií. Podruhé se začalo stavět v již zmiňovaném roce 1988, trasa měla měřit šest kilometrů a mít šest stanic – pět v Petržalce a jednu v centru města. První vozy měly vyjet v roce 1997, na druhý úsek s dalšími třemi stanicemi pak do roku 2000.

 

Bratislava se rozhodla pro lehké metro a stavbu sovětského typu smetla ze stolu.
To byl fatální omyl.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Prosíme, nastupte! A neopírejte se o dveře. / Redakce > NP č.498 > Téma čísla Symbol pokroku. Atomový kryt. Velkolepá galerie. Umělá noc. To vše může být metropolitní železnice, zkráceně METRO. Když do labyrintu tunelů, nástupišť, eskalátorů a vestibulů vstoupíte poprvé v životě, nevstoupíte jen do nějaké dopravní stavby, vkročíte do podzemního království, do zhmotněné představy Julese Verna. Přesně tahle jsme se na metro chtěli podívat i my. číst dále Metro bylo nejvíc... / Jakub Yellen > NP č.498 > Téma čísla Tolik legrace jako při vzpomínkách na mládí asi při jiných hovorech nezažijete. Zvlášť když to vaše mládí bylo pěkně divoké. Našli jsme dva sprejery, kteří byli na počátku 90. let u zrodu graffiti scény u nás a povídali si s nimi o pětadvacet let starých historkách z pražského metra a přilehlých zdí. číst dále Podzemní kultura trochu jinak / Ivan Adamovič > NP č.498 > Kultura Metro je významnou součástí města, ale obvykle se snažíme v něm pobýt co nejkratší dobu. Než přišli spisovatelé fantastické literatury, skoro to vypadalo, jako by v něm nemohl vzniknout ani žádný příběh. Mladí tvůrci ale našli v podzemní temnotě nové inspirace. číst dále Prodejce Vladimír - Hipík z české Sibiře / Jakub Yellen > NP č.498 > Moje město Vypravili jsme se s prodejcem Vladimírem z Vodičkovy ulice do jeho adoptivního rodného města Moravských Budějovic, abychom se prošli ve stopách jeho života. Opět jsme narazili na krach průmyslu v místním kraji, který dokáže s lidskými osudy pěkně zamávat. číst dále

Nejčtenější články autora

„Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále