NP č.498 > Téma číslaPříští stanice: PetržalkaLibor Hruška

I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy.

Dočetl jsem se, že pátráte po základním kameni bratislavského metra. Za jakých okolností se ztratil?
Základní kámen bratislavského metra byl položen v říjnu 1988 v prostoru plánované stanice Dunaj v blízkosti Starého mostu a zajímavostí je, že byly vyrobeny i jeho zmenšené kopie, které měly sloužit jako těžítka na pracovních stolech. Dnes se v těchto místech nachází komplex budov obchodně-administrativního a nákupního centra Eurovea. Předpokládá se, že byl kámen přemístěn investorem této stavby, ale tato hypotéza se zatím nepotvrdila. Osud základního kamene zůstává neznámý.


V roce 1988 to ale byl už druhý pokus o vybudování metra v Bratislavě.
Ano, poprvé byla stavba metra zahájena už roku 1983. Město potřebovalo přepravit velký počet obyvatel z tehdy nově vybudovaného sídliště Petržalka. Jednalo se o takzvanou dočasnou, povrchovou stavbu metra (tehdy pod názvem rychlodráha, název metro nemohl být použit) dlouhou dva a půl kilometru s jednou stanicí v Petržalce a dvěma v centru Bratislavy. Trať měla vést po povrchu a Dunaj překonávat po Starém mostě, v Petržalce na ni měl navazovat trvalý podzemní úsek. Po vybudování tunelu pod Dunajem se měla provizorní trasa zrušit. Otevření se plánovalo na rok 1987. Dva roky po začátku prací byla ale výstavba zastavena, vzhledem k dočasnosti úseku bylo toto řešení finančně velmi náročné. Bylo rozhodnuto, že se projekt bratislavského metra bude řešit bez provizorií. Podruhé se začalo stavět v již zmiňovaném roce 1988, trasa měla měřit šest kilometrů a mít šest stanic – pět v Petržalce a jednu v centru města. První vozy měly vyjet v roce 1997, na druhý úsek s dalšími třemi stanicemi pak do roku 2000.

 

Bratislava se rozhodla pro lehké metro a stavbu sovětského typu smetla ze stolu.
To byl fatální omyl.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Metro podle psychologa / Michaela Rozšafná > NP č.498 > Téma čísla Podle dopravního psychologa Radka Stehlíka se u nás ve veřejné dopravě sociální světy pouze dotýkají, ale neprolínají, což je dané naší mentalitou. číst dále Metry umění / Ivan Adamovič > NP č.498 > Téma čísla Nejnavštěvovanější umělecká galerie v Praze? Přece metro. Podle Pavla Karouse, který mapuje umění v pražském metru, bylo na třech jeho trasách rozmístěno při výstavbě do roku 1990 celkem 126 uměleckých děl, z toho asi čtyřicet se do dnešní doby nedochovalo. V prostorách metra a poblíž jeho výstupů se setkávají zcela tendenční „zasloužilí“ umělci a progresivní díla tehdejší umělecké špičky. Nabízíme pár tipů na uměleckou projížďku Prahou, jak ji znáte i neznáte. číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Rekviem za Vetřelce / Ivan Adamovič > NP č.498 > Novinky / Kultura Ridley Scott býval bohem filmového sci-fi nebe. Autor Vetřelce a Blade Runnera se pak posunul k jiným žánrům, a když se v pozdním věku vrací k fantastickému žánru, výsledky bývají rozpačité. číst dále

Nejčtenější články autora

Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Na ovoce / Libor Hruška > NP č.495 > Startér Na začátku byla interaktivní mapa míst, kde si lze legálně načesat jablka, švestky, třešně nebo ořechy. Dnes iniciativa Na ovoce mění tvář Prahy – vysazuje nové sady a plánuje naučnou ovocnou stezku. číst dále Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška > NP č.489 > Moje město Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák, byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec nechtěla. Říkala, že si s cikánem – on měl totiž strašně černý vlasy – nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka. To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu, přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka. Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer. Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda: ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem, bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde se seznámila se svým manželem. číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů