NP č.498 > Téma číslaPříští stanice: PetržalkaLibor Hruška

I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy.

Dočetl jsem se, že pátráte po základním kameni bratislavského metra. Za jakých okolností se ztratil?
Základní kámen bratislavského metra byl položen v říjnu 1988 v prostoru plánované stanice Dunaj v blízkosti Starého mostu a zajímavostí je, že byly vyrobeny i jeho zmenšené kopie, které měly sloužit jako těžítka na pracovních stolech. Dnes se v těchto místech nachází komplex budov obchodně-administrativního a nákupního centra Eurovea. Předpokládá se, že byl kámen přemístěn investorem této stavby, ale tato hypotéza se zatím nepotvrdila. Osud základního kamene zůstává neznámý.


V roce 1988 to ale byl už druhý pokus o vybudování metra v Bratislavě.
Ano, poprvé byla stavba metra zahájena už roku 1983. Město potřebovalo přepravit velký počet obyvatel z tehdy nově vybudovaného sídliště Petržalka. Jednalo se o takzvanou dočasnou, povrchovou stavbu metra (tehdy pod názvem rychlodráha, název metro nemohl být použit) dlouhou dva a půl kilometru s jednou stanicí v Petržalce a dvěma v centru Bratislavy. Trať měla vést po povrchu a Dunaj překonávat po Starém mostě, v Petržalce na ni měl navazovat trvalý podzemní úsek. Po vybudování tunelu pod Dunajem se měla provizorní trasa zrušit. Otevření se plánovalo na rok 1987. Dva roky po začátku prací byla ale výstavba zastavena, vzhledem k dočasnosti úseku bylo toto řešení finančně velmi náročné. Bylo rozhodnuto, že se projekt bratislavského metra bude řešit bez provizorií. Podruhé se začalo stavět v již zmiňovaném roce 1988, trasa měla měřit šest kilometrů a mít šest stanic – pět v Petržalce a jednu v centru města. První vozy měly vyjet v roce 1997, na druhý úsek s dalšími třemi stanicemi pak do roku 2000.

 

Bratislava se rozhodla pro lehké metro a stavbu sovětského typu smetla ze stolu.
To byl fatální omyl.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Ptačí zastávky / Libor Hruška > NP č.498 > Startér Bezpečné zastávky, tak se jmenuje projekt, který vloni rozjeli čeští ornitologové. Lidé na komunitní mapu zakreslují prosklené zastávky, na nichž umírají ptáci. Dobrovolníci pak tato místa upravují. číst dále Závěť ověřte notářem / Jan Kalous > NP č.498 > Poradna první pomoci Paní Eva nemá žádné děti, je  vdova. Má malý byt a starou chalupu. Byt by chtěla jednou odkázat svojí neteři, uvažuje ale také o tom, že část majetku by  darovala na dobročinné účely. číst dále Metro podle psychologa / Michaela Rozšafná > NP č.498 > Téma čísla Podle dopravního psychologa Radka Stehlíka se u nás ve veřejné dopravě sociální světy pouze dotýkají, ale neprolínají, což je dané naší mentalitou. číst dále Metry umění / Ivan Adamovič > NP č.498 > Téma čísla Nejnavštěvovanější umělecká galerie v Praze? Přece metro. Podle Pavla Karouse, který mapuje umění v pražském metru, bylo na třech jeho trasách rozmístěno při výstavbě do roku 1990 celkem 126 uměleckých děl, z toho asi čtyřicet se do dnešní doby nedochovalo. V prostorách metra a poblíž jeho výstupů se setkávají zcela tendenční „zasloužilí“ umělci a progresivní díla tehdejší umělecké špičky. Nabízíme pár tipů na uměleckou projížďku Prahou, jak ji znáte i neznáte. číst dále

Nejčtenější články autora

Pravá tma už neexistuje / Libor Hruška > NP č.497 > Téma čísla Astronom Pavel Suchan je nejznámějším českým bojovníkem proti světelnému smogu. A to nejen proto, že astronomové bez pořádné tmy nemohou pořádně pracovat, ale i proto, že nadměrné osvícení veřejného prostoru je zdraví škodlivé a paradoxně také snižuje naši bezpečnost. Proč je třeba lobbovat za větší tmu? číst dále Zvířata bez domova / Psí život i pro kočku / Libor Hruška > NP č.494 > Život prodejce Člověku se svěřit bojím, ale psovi, tomu řeknu všechno, ten to nevykecá, vypráví Vladimír, který se svou fenkou Blondie prodává NP ve Vodičkově ulici. Pochází z Vysočiny a život ve městě si bez zvířete nedokáže představit. Není sám, jemu i stovkám dalších lidí bez domova pomáhá nezisková organizace Psí život. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Antropolog odpadu / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů