NP č.494 > KulturaCo dělá v galerii záchodová mušle?Ivan Adamovič

Že děti nečtou, to slýcháme pořád. Jak je to s chutí dětí seznamovat se s výtvarným uměním? Dnes je naštěstí už stále běžnější součástí galerie místnost pro hravou výuku školáků, interaktivní program, začínají vycházet specializované knihy. Bude to stačit?

„Dobré umění vám změní život," odpovídá lektor Ondřej Horák na otázku, jak vysvětluje dětem důležitost obrazů. Autor těchto řádků to může potvrdit. Když jsem navštěvoval gymnázium, objevil jsem knihovnu Uměleckoprůmyslového muzea. V ní se dalo – několik let před listopadem 1989 – listovat zahraničními publikacemi o výtvarném umění a seznamovat se s obrazy, které byly na míle daleko od tradičních van Goghových slunečnic ve váze, jejichž reprodukce visela ve škole na chodbě.


Tak jsem objevil Dalího, a především jeho kolegu surrealistu, Reného Magritta. Jeho pravidelné lekce o tom, že realita je magická a v zásadě nepochopitelná, mocně rezonovaly s tím, co jsem beztak nějakou dobu cítil. Z knihovny jsem pokaždé odcházel jako omámený a na svět jsem se díval s jistým podezřením o jeho pravosti. Každou chvíli jako bych očekával, že se někde odloupne kousek mého zorného pole a za ním se objeví něco docela jiného.


Až do takových krajností asi není třeba školáky zavádět, ale přinejmenším lekci, že existuje více způsobů nahlížení na skutečnost, nám zrovna umění může dát velmi snadno.

Moderní umění umí být i protivné, ale takový může být i váš soused. Hlavně se neuzavřít.

Jako lektor návštěvníků prošel Ondřej Horák několika galeriemi včetně ambiciózního kutnohorského GASKu. Nyní jej však zaměstnává galerie, která není pro podobné aktivity úplně typická – Rudolfinum. Není totiž galerií v tradičním slova smyslu, se skladem plným obrazů a stálou expozicí, ale pouze výstavní síní, kde však předvádí umělce nejslavnějších jmen z celého světa. Když Ondřej dostal od ředitele Rudolfina Petra Nedomy nabídku vytvořit zde interaktivní výukové centrum, chvíli váhal, zda je tu na svém místě. Nabídka ale byla míněna vážně a podmínky, které dostal, vyhovovaly všem jeho představám.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Nezkrotná Angelika, Angelika Ivana Pintířová versus prodejkyně Dagmar Susová / Dagmar Susová > NP č.494 > VIP Rozhovor Oběma jim změnil život rok 1977. Ivana Pintířová se tehdy ze Šumavy přestěhovala do Prahy a jako tajná kandidátka ve čtrnácti letech vstoupila mezi boromejky. Dagmar Susová měla ve stejném roce končit střední ekonomickou školu, ale protože podepsala Chartu, k maturitě už ji nepustili. číst dále Vyrůstá generace robotických dětí / Darek Šmíd > NP č.494 > Novinky / Technoskop Současná mládež je u umělé inteligence jako doma; je ale ještě doma i u té lidské? číst dále Dobrý psychopat / Redakce > NP č.494 > Téma čísla Když se řekne psychopat, vybavíme si někoho v lepším případě nesnesitelného, v horším případě okolí nebezpečného. Jsou ale vlastnosti, díky kterým lidé s psychopatickými rysy mohou hrát ve společnosti kladnou a zásadní úlohu. Psychopat díky absenci emocí a strachu může činem na hraně totálního rizika posunout lidstvo vpřed. Hledáme dobrého psychopata! číst dále Nejistá doba přeje psychopatům / Jan Štěpánek > NP č.494 > Téma čísla Lidmi, které si ze svého středu volíme, aby nám vládli a hýbali dějinami, bývají často osoby s psychopatickými poruchami. Proč nás přitahují a čím společnost fascinují? Rozhovor s filosofem a biologem Stanislavem Komárkem. číst dále

Nejčtenější články autora

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič > NP č.515 > Téma čísla První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma - ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem. číst dále Umění na půl cesty / Ivan Adamovič > NP č.520 > Téma čísla Jedenáctitisícový Humpolec má od letošního dubna galerii, jakou mu může závidět i Praha. Popřípadě Brno. číst dále Malíři dobrodružství / Ivan Adamovič > NP č.516 > Kultura Milovníci dobrodružných knih a ilustrací ve stylu Zdeňka Buriana mohou slavit. Na světě je první česká ucelenější publikace o výtvarnících, bez nichž bychom často nevěděli, jaký pohled měl vlastně Old Shatterhand, jak vypadaly čelenky indiánských bojovníků či hřebci pouštních beduínů. číst dále