„Dobré umění vám změní život," odpovídá lektor Ondřej Horák na otázku, jak vysvětluje dětem důležitost obrazů. Autor těchto řádků to může potvrdit. Když jsem navštěvoval gymnázium, objevil jsem knihovnu Uměleckoprůmyslového muzea. V ní se dalo – několik let před listopadem 1989 – listovat zahraničními publikacemi o výtvarném umění a seznamovat se s obrazy, které byly na míle daleko od tradičních van Goghových slunečnic ve váze, jejichž reprodukce visela ve škole na chodbě.
Tak jsem objevil Dalího, a především jeho kolegu surrealistu, Reného Magritta. Jeho pravidelné lekce o tom, že realita je magická a v zásadě nepochopitelná, mocně rezonovaly s tím, co jsem beztak nějakou dobu cítil. Z knihovny jsem pokaždé odcházel jako omámený a na svět jsem se díval s jistým podezřením o jeho pravosti. Každou chvíli jako bych očekával, že se někde odloupne kousek mého zorného pole a za ním se objeví něco docela jiného.
Až do takových krajností asi není třeba školáky zavádět, ale přinejmenším lekci, že existuje více způsobů nahlížení na skutečnost, nám zrovna umění může dát velmi snadno.
Moderní umění umí být i protivné, ale takový může být i váš soused. Hlavně se neuzavřít.
Jako lektor návštěvníků prošel Ondřej Horák několika galeriemi včetně ambiciózního kutnohorského GASKu. Nyní jej však zaměstnává galerie, která není pro podobné aktivity úplně typická – Rudolfinum. Není totiž galerií v tradičním slova smyslu, se skladem plným obrazů a stálou expozicí, ale pouze výstavní síní, kde však předvádí umělce nejslavnějších jmen z celého světa. Když Ondřej dostal od ředitele Rudolfina Petra Nedomy nabídku vytvořit zde interaktivní výukové centrum, chvíli váhal, zda je tu na svém místě. Nabídka ale byla míněna vážně a podmínky, které dostal, vyhovovaly všem jeho představám.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
