NP č.498 > Novinky / TechnoskopPřehodnotí nové technologie stará lidská práva?Darek Šmíd

S pokrokem v neurotechnologiích by se hodilo pár nových práv, která budou chránit náš mozek

K základním lidským právům by mělo v brzké době přibýt pár nových bratříčků a sestřiček. Navrhují to alespoň autoři studie s názvem Towards new human rights in the age of neuroscience and neurotechnology (čili Vstříc novým lidským právům ve věku neurovědy a neurotechnologie), kteří z monumentálního rozmachu ultramoderních aplikovaných technologií z oblasti neurologie usuzují, že základní lidská práva nám brzo prostě už nebudou stačit. Ke svobodě projevu, náboženského vyznání a právu na život, které kupříkladu v Česku vypočítává Listina základních práv a svobod (a že už je v tom takhle celkem hokej), by podle jejich závěrů bylo vhodné přiřadit čtveřici dalších práv: konkrétně
1) právo na kognitivní svobodu
2) právo na duševní soukromí 
3) právo na duševní integritu
4) právo na psychologickou kontinuitu.


Přesně tak, všechna práva navrhovaná autory v čele s Marcellem Iencou z Institutu biomedicínské etiky na univerzitě v Basileji se týkají toho, že s aktuálními pokroky na půdě neurotechnologií reálně hrozí možnost, že se nám bude někdo vrtat v myšlenkách, prolamovat těžební limity na kvanta dat z našich hlav i ovlivňovat naši duševní integritu. Takhle to vypadá, když je technologie rychlejší než zákony a etické normy; přitom dává logiku, že se mnohé kategorie vyvíjejí – základní dokument o lidských právech Magna Carta Libertatum je tu koneckonců už od roku 1215.


„Rapidní pokroky v lidské neurovědě a neurotechnologii otevírají bezprecedentní možnosti pro přístup, shromažďování, sdílení a manipulování s informacemi z lidského mozku," píše se v materiálu zveřejněném v magazínu Life Sciences, Society and Policy. Nová lidská práva by měla zaručit, aby měli lidé specifickou možnost odmítnout invazivní neurotechnologii, stejně jako si uchránit data a informace, která by z jejich hlav mohla taková technologie vydolovat. Co zní ve vizi autorů skutečně děsivě, je fakt, že snímkování lidského mozku a práce na propojení mozku a počítače (na němž pracuje celé oddělení Building 8 společnosti Facebook a zdaleka není samo) se posunulo z klinického prostředí do světa komerce, obchodu a konzumu. Což vážně není svět, od kterého byste si chtěli nechat vrtat v nejhlubších studnách svého vědomí a svědomí.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Pasivista / Jan Stern > NP č.498 > Fejeton Jsou věci, na které nejsem zrovna hrdý. Třeba že jsem viděl všechny díly seriálu Dva a půl chlapa. Ale pak jsou věci, za které se nestydím, ač mi leckdo naznačuje, že bych měl. Třeba za to, že jsem pasivista. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Ptačí zastávky / Libor Hruška > NP č.498 > Startér Bezpečné zastávky, tak se jmenuje projekt, který vloni rozjeli čeští ornitologové. Lidé na komunitní mapu zakreslují prosklené zastávky, na nichž umírají ptáci. Dobrovolníci pak tato místa upravují. číst dále Prodejce Vladimír - Hipík z české Sibiře / Jakub Yellen > NP č.498 > Moje město Vypravili jsme se s prodejcem Vladimírem z Vodičkovy ulice do jeho adoptivního rodného města Moravských Budějovic, abychom se prošli ve stopách jeho života. Opět jsme narazili na krach průmyslu v místním kraji, který dokáže s lidskými osudy pěkně zamávat. číst dále
celý archiv