NP č.498 > Novinky / TechnoskopPřehodnotí nové technologie stará lidská práva?Darek Šmíd

S pokrokem v neurotechnologiích by se hodilo pár nových práv, která budou chránit náš mozek

K základním lidským právům by mělo v brzké době přibýt pár nových bratříčků a sestřiček. Navrhují to alespoň autoři studie s názvem Towards new human rights in the age of neuroscience and neurotechnology (čili Vstříc novým lidským právům ve věku neurovědy a neurotechnologie), kteří z monumentálního rozmachu ultramoderních aplikovaných technologií z oblasti neurologie usuzují, že základní lidská práva nám brzo prostě už nebudou stačit. Ke svobodě projevu, náboženského vyznání a právu na život, které kupříkladu v Česku vypočítává Listina základních práv a svobod (a že už je v tom takhle celkem hokej), by podle jejich závěrů bylo vhodné přiřadit čtveřici dalších práv: konkrétně
1) právo na kognitivní svobodu
2) právo na duševní soukromí 
3) právo na duševní integritu
4) právo na psychologickou kontinuitu.


Přesně tak, všechna práva navrhovaná autory v čele s Marcellem Iencou z Institutu biomedicínské etiky na univerzitě v Basileji se týkají toho, že s aktuálními pokroky na půdě neurotechnologií reálně hrozí možnost, že se nám bude někdo vrtat v myšlenkách, prolamovat těžební limity na kvanta dat z našich hlav i ovlivňovat naši duševní integritu. Takhle to vypadá, když je technologie rychlejší než zákony a etické normy; přitom dává logiku, že se mnohé kategorie vyvíjejí – základní dokument o lidských právech Magna Carta Libertatum je tu koneckonců už od roku 1215.


„Rapidní pokroky v lidské neurovědě a neurotechnologii otevírají bezprecedentní možnosti pro přístup, shromažďování, sdílení a manipulování s informacemi z lidského mozku," píše se v materiálu zveřejněném v magazínu Life Sciences, Society and Policy. Nová lidská práva by měla zaručit, aby měli lidé specifickou možnost odmítnout invazivní neurotechnologii, stejně jako si uchránit data a informace, která by z jejich hlav mohla taková technologie vydolovat. Co zní ve vizi autorů skutečně děsivě, je fakt, že snímkování lidského mozku a práce na propojení mozku a počítače (na němž pracuje celé oddělení Building 8 společnosti Facebook a zdaleka není samo) se posunulo z klinického prostředí do světa komerce, obchodu a konzumu. Což vážně není svět, od kterého byste si chtěli nechat vrtat v nejhlubších studnách svého vědomí a svědomí.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Metro podle psychologa / Michaela Rozšafná > NP č.498 > Téma čísla Podle dopravního psychologa Radka Stehlíka se u nás ve veřejné dopravě sociální světy pouze dotýkají, ale neprolínají, což je dané naší mentalitou. číst dále Metro bylo nejvíc... / Jakub Yellen > NP č.498 > Téma čísla Tolik legrace jako při vzpomínkách na mládí asi při jiných hovorech nezažijete. Zvlášť když to vaše mládí bylo pěkně divoké. Našli jsme dva sprejery, kteří byli na počátku 90. let u zrodu graffiti scény u nás a povídali si s nimi o pětadvacet let starých historkách z pražského metra a přilehlých zdí. číst dále