NP č.494 > Novinky / TechnoskopVyrůstá generace robotických dětíDarek Šmíd

Současná mládež je u umělé inteligence jako doma; je ale ještě doma i u té lidské?

Děti dneška jsou zase o něco jiné než děti včerejška. Ne, děti dneška už nejsou děti, které vyrůstaly u zářícího monitoru počítače. To nejsou ani děti včerejška. U monitoru počítače vyrůstaly děti předvčerejška. Děti včerejška jsou ty, které vyrůstaly u displeje mobilního telefonu. Čas však běží jako splašený a děti dneška už nepotřebují ani ten displej – vyrůstají ve společnosti umělé inteligence a elektronických asistentů domácnosti.

Jak se bude vyvíjet chování dítěte, které se odmala učí hovořit s přístrojem?

Co že to jsou elektroničtí asistenti domácnosti? Dovolte, abych to vám, dětem předpředpředvčerejška odkojeným Studiem Kamarád, vysvětlil. Řeč je o robotických entitách Alexa (od Amazonu), Home (od Googlu) a Cortana (od Microsoftu), které se skrývají v digitálním prostoru a promlouvají z malých krabiček, více a více oblíbených v amerických domácnostech (letos se jich má prodat na 25 milionů). Každý z asistentů tvoří elektronický uzel takzvané chytré domácnosti, která má vzájemně propojené rolety, světla i pračku. Máte-li pak doma takového elektronického asistenta, ovládáte domácnost jeho prostřednictvím. „Zhasni světla, zapni televizi a řekni mi, jaké bude počasí zítra ráno v Horních Kotěhůlkách," řeknete jen tak do prostoru – a Alexa, Cortana či jiný sluha složený z jedniček a nul vyhoví vašim požadavkům.


Americký deník The Washington Post si všímá toho, že s neviditelnými služebníky se velmi rychle naučily jednat i děti. To jsou ty zmíněné děti dneška. Co je na zprávě ale obzvláště pozoruhodné, je to, co se od asistentů tyto děti učí. Není to prý nic moc pěkného; psychologové, které deník oslovil, jsou trochu rozpačití z toho, co vystavení robotickým sluhům a umělým inteligencím provede s emočním vývojem dítěte. Vezměte si třeba asistenta jménem Aristotle, který na trh brzo uvede firma Matel; jde o elektronickou chůvičku, která má ale umělou inteligenci od Microsoftu a s dítětem v kolíbce bude tedy i hovořit. Jak bude dítě hovořit s ní, až se to naučí? To je otázka za milion dolarů. Na místě je obava, že pokud se dítě naučí s umělou inteligencí mluvit jako se strojem, naučí se tak chovat stejně i ke skutečné inteligenci. Totiž k lidem. Bez citu, bez empatie – a bez slitování.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Armáda nechce psychopaty / Jakub Yellen > NP č.494 > Téma čísla Vojenský psycholog Daniel Štrobl zkoumal chování lidí v zátěžových situacích a s posttraumatickým syndromem. Byl také u výběru personálu vyššího vojenského managementu. „Armáda psychopaty nechce!“ řekl nám na úvod, jen co uvařil kafe. číst dále Říká se, že jsem tak trochu ras / Jan Štěpánek > NP č.494 > Téma čísla Nakonec by to chtělo rozhovor se skutečným psychopatem, říkali jsme si. Ale kdo je až takový psychopat, že nám k tomu přizná? Šéfkuchař Radek Kašpárek je proslulý svou tvrdohlavostí a výbušností, stejně jako svým kuchařským uměním. Dokáže být arogantní, až bezcitný. Umí chladně riskovat a jít za hranu. Ví, že je v podstatě psychopat. A ví, jak to zúročit v něco, co česká gastronomie nepoznala. číst dále Rande v kině? Vinnetou! / Libor Hruška > NP č.494 > Film Oldřich je básník, který pro verš nejde daleko ani při prodeji Nového Prostoru, a tak první rychlá recenze filmové výstavy v pražském paláci Chicago mohla těžko proběhnout jinak. číst dále I had never heard of Austria before / INSP > NP č.494 > English page „In Vienna, I move between Meidling, Praterstern and Schottentor. I live in Meidling, I work at Praterstern and I study near Schottentor. I’m in my second semester of study for my master’s degree in sociology“, says vendor Frances. číst dále