NP č.492 > RozhovorPravidlo Z!: Kdo dřív přijde, ten dřív meleLibor Hruška

Jak může fungovat alternativní model prodeje steetpaperu? Na výdejně ve východní části Amsterdamu mi ho o Vánocích představil zkušený harcovník Jeroen de Rooij. V Amsterdamském Z! pracuje už od 90. let.

Kolik má dnes Z! prodejců?
Je jich přibližně 150.


Velkou část tvoří cizinci.
Přesně tak, Nizozemců je jen 15 %, dohromady tu máme nějakých třicet národností.

 

Na vašich stránkách se píše, že by měl prodejce umět alespoň trochu nizozemsky. Co přesně to znamená?
Znalost, kterou požadujeme, je opravdu jenom základní. Prodejce by měl rozumět pár důležitým slovům a větám: Dobré ráno. Jak se máte? Odkud jste? Jde o to, aby dokázal zákazníka alespoň pozdravit a prohodit s ním pár slov.


Pamatuji si, že v minulosti prodávalo v Amsterdamu i pár Čechů a Slováků. Jak je to dneska?
Teď je to spíš východní Evropa, Rumunsko nebo Bulharsko, a pak Afrika – Maroko, Tunisko, Etiopie, Nigérie nebo Ghana.

40 % PRODEJCŮ NEMÁ STÁLÉ PRODEJNÍ MÍSTO, PRODÁVAT MOHOU KDEKOLIV

Systém prodejních míst je nastavený trochu jinak než v Česku. Kde mohou prodejci Z! nabízet?
Prodejce může prodávat kdekoli. Nějakých 60 procent z nich má stálé prodejní místo, což znamená, že tam mají přednostní právo k prodeji. Ale pokud prodejce není na svém místě, může se tam postavit kdokoli jiný a prodávat, dokud se neobjeví „majitel" místa. Prodejních míst je kolem dvou stovek, v Amsterdamu a okolních městech.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Balada o očích černouškových / Adam Borzič > NP č.492 > Novinky / Kultura 98 % procent na filmovém serveru Rotten Tomatoes se nevidí moc často. Čím to, že vcelku nenápadný film Moonlight tak upoutal světovou kritiku, že se o něm hovoří i jako o velké naději pro letošní Oscary? číst dále Dědictví versus exekuce. Co s tím? / Jan Kalous > NP č.492 > Poradna první pomoci Co se stanete, když je váš plat zatížen exekucí a vy do toho dědíte? co dělat v případě, kdy dědíte podíl rodinného majetku? jak zabránit tomu, aby vaše exekuce nedolehla i na majetek zbytku rodiny? číst dále Hračky na vozíku / Libor Hruška > NP č.492 > Téma čísla HRAČKY S HENDIKEPY Když společnost Lego před rokem představila novou figurku na vozíku, psalo se o začátku velké hračkové revoluce. Panenky s lupénkou nebo medvídci s kochleárními implantáty se brzy stanou běžným sortimentem obchodů, celý byznys se změní, bude lépe reflektovat skutečný svět, v němž děti žijí. Nebo ne? Na českém trhu to ale zatím na žádnou (ani malou) revoluci nevypadá, stačí se podívat na pulty hračkářství. číst dále

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Dárky pro památky / Libor Hruška > NP č.528 > Téma čísla Chátrají a bez finanční injekce mohou klidně z kulturní mapy zmizet úplně. Řeč je o zapomenutých kapličkách, zámcích, hřbitovech, fabrikách nebo roubenkách. číst dále Města podle Bati / Libor Hruška > NP č.493 > Téma čísla Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu. číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů