NP č.492 > Novinky / TechnoskopVyrazme do práce vodním autobusemDarek Šmíd

Projekt Seabubble je futuristická městská doprava, která přesune provoz ze silnic na řeku

Lidé, kteří jezdí ve velkých městech každé ráno autem do práce jen proto, že se jim nechce chodit pěšky, jsou krysy. Ehm, tedy suchozemské krysy. Tak přece těm, kdo tráví celý život na pevnině, říkají námořníci. Pokud se však bude vývoj městské dopravy ubírat směrem, který nyní naznačuje Paříž, pak bude ve městech suchozemských krys méně a méně.

snad nebudou řeky časem

zacpané stejně jako městské ulice

Už v létě by mohl být v Paříži uveden do praxe projekt Seabubble, což je přeprava nikoli po silnici, ale po řece. Seabubble je eskadrou malých elektrických křídlových člunů, které by měly na pařížské Seině fungovat jako elegantní, ekologické a skrz naskrz roztomilé vodní taxíky. Křídlový člun je ten druh plavidla, jakému se u moře říká „mořská raketa" – pod čarou ponoru má loď nosná křídla, která ve chvíli, kdy se rozjede, vytvoří vztlak, a tím ji zvednou nad hladinu. To v případě říčních elektrických taxíků v Paříží přispěje k jejich ekologickému provozu: tím, že se křídlový člunek zvedne z vody a poskakuje po vlnách jen na ploše svých křidélek, snižuje tření vody o trup a zmenšuje tak náklady na svůj výkon.


Seabubble by přitom mohl v Paříži fungovat také na principu sdílených automobilů, o jakých byla řeč v předminulém Novém Prostoru v souvislosti s takovou službou existující v Česku. I Paříž už má samozřejmě sdílené elektromobily a Sea­bubble by měl odlehčit ucpaným ulicím tím, že by část individuální přepravy přesunul do vln Seiny (čímž nemám na mysli, že tam prostě nahrnou auta bagrem do řeky, což by bylo nicméně pro odsunutí aut z ulic nejefektivnější) prostřednictvím člunů pro pět pasažérů, o které se vždy dělí hned několik „nájemníků".


Po vodě už se dnes podobným způsobem jezdí v ruském Petrohradu (tam fungují zmíněné křídlové čluny), v Hongkongu, v New Yorku a v mnoha dalších městech; a společnost, která chce zavést křídlové čluny do Paříže, usiluje o to, aby se dostala i na Temži v Londýně.
Nasnadě je však i zřejmá otázka: pokud se na vlny městských řek přesune nejen hromadná, ale i individuální doprava, jak zabránit tomu, aby se ty samé řeky v následujících letech neucpaly lodičkami stejně, jako se ucpaly městské ulice čoudícími a šnekovitě se plazícími auty?


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA