NP č.492 > StartérZašívárnaDarek Šmíd

Začalo to jako tvůrčí koníček dvou kamarádek. Dnes je z toho sympatický obchodní projekt, který v Česku nemá obdoby a zaměstnává velmi specifickou pracovní sílu „vyšívacích babiček“.

Šárka Syslová s Hankou Lísalovou jsou kamarádky z Brna, které před více než rokem začaly trávit více volného času vyšíváním. „Zjistily jsme, že to na nás má hrozně blahodárný účinek," vypráví Šárka, která od té doby přesídlila do Prahy.

Není to nějaký rozmar. Od začátku jsme na to myslely jako na byznys.

Se Šárkou, která zůstala v Brně, ale šije dál: každé pondělí mají konferenční hovor po Skypu, sdílejí soubory přes Dropbox, píšou si úkoly přes Google Drive, zásilkami sem a tam zaměstnávají své přátele, poštu i Zasilkovnu.cz. Mají spolu totiž Zašívárnu: unikátní podnik, v němž prodávají vyšívací sady i pestrobarevné výšivky.

 

Když si rozkliknete nabídku na jejich stránce Zasivarna.eu, vaše srdce zaplesá (nemáte-li ho tedy z kusu ledu; v tom případě roztaje). Dívá se tu na vás na látce vyšitý rys ostrovid, kousek pod ním na vás kouká magický jelen a níže houká sova. To všechno jsou výšivky, k nimž Zašívárna buďto nabízí vzory coby součást vyšívacích sad (čili krabiček, v nichž získáte vše potřebné k tomu, abyste si mohli takové zvířátko někam vyšít), či jako hotové výšivky, které vám vyšije jedna z jejich „vyšívacích babiček". Babičky, z nichž některé pro ně vyšívají a jiné třeba jen namotávají bavlnky, si takhle mohou přivydělat k důchodu pár tisíc; dnes mají Šárka s Hankou čtyři stálé takové babičky a poohlížejí se po dalších – nic by prý nenamítaly ani proti vyšívacímu dědečkovi.


Své první narozeniny oslavila Zašívárna v listopadu; ještě o rok dříve šlo o pouhý nápad, který se rozvinul do tvůrčích schůzek třicítky jejich známých, sdružovaných kolem jimi vytvořené facebookové stránky Tvořením proti depresi.

 

Babičky, z nichž některé pro ně vyšívají a jiné třeba jen namotávají bavlnky, si takhle mohou přivydělat k důchodu pár tisíc

Podobně jako populární antistresové omalovánky šlo v zásadě o to, jak po návratu z práce nechat odpočinout mozek a zaměstnat jen ruce a představivost. Nejdříve byli jejich klienty jejich známí. Pak známí známých. Když se jim po třech měsících ozval první zákazník, který byl jim i jejich známým zcela neznámý, byl to důvod k oslavě.


Hned k prvním krokům patřilo i spuštění webové stránky, která se dnes jmenuje Zasivarna.eu; přes ni se za první rok existence podniku prodalo nějakých šedesát kusů vyšívacích sad a pár výšivek – dost na to, aby se vrátila počáteční investice. Ta činila od každé dívky přes deset tisíc korun. A na kvalitativní výzkum mezi zákazníky Zašívárny přispěl startuperský projekt Impact First. Vložené finance jsou zpět; nyní se začne vydělávat.

Čím se autorky projektu Zašívárna motivují?

„Neustále si obě říkáme, že tohle je ta práce, kterou nikoliv musíme dělat, ale kterou chceme dělat. Tak se z toho nestane rutina."

„Od začátku jsme na to myslely jako na byznys," vyvrací Šárka představu, že by šlo o pouhý rozmar. „Obě jsme chtěly mít něco svého, něco, kde si můžeme dělat věci po svém a neseme za to plnou zodpovědnost. Přály jsme si mít něco, kde může být člověk sám sobě pánem; a zároveň dělat to, čemu rozumí, co ho baví a naplňuje. A v neposlední řadě: moci na vlastní oči sledovat přínos své práce jiným lidem."

 

Díky tomu, že to dělají, teď totiž může to samé dělat i pár babiček – a každý, kdo začne vyšívat s nimi.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA