Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
NP č.489 > FejetonÚvod do sociologieJan Stern
Sociologie bývala nudnou vědou. Ale nudit už si dnes nemůže dovolit ani ona. Jeden z nejslavnějších sociologů našich časů naše časy kupříkladu popisuje tak, že v nich všichni sloužíme bůžkovi pohybu a že jsme se za tím účelem všichni proměnili v a) zevlouny, b) tuláky, c) turisty a d) hráče.
Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Nejčtenější články z tohoto čísla
Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška
> NP č.489 > Moje město
Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák,
byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící
kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec
nechtěla. Říkala, že si s cikánem –
on měl totiž strašně černý vlasy
– nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka.
To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu,
přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně
a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec
vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla
nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka.
Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života
a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer.
Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda:
ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem,
bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde
se seznámila se svým manželem.
číst dále
Anděl bez slabého místa / Jan Kalous
> NP č.489 > Film
„V Praze bývalo 81 kin a já chodil snad do všech,“ vzpomíná pan Bohumil,
který prodává Nový Prostor na metru Vysočanská a kterého jsme pro toto
číslo využili jako našeho nového filmového zpravodaje. Kdybyste se u tohoto
nenápadného prodejce zastavili na kus řeči o filmu, budete asi překvapeni jeho
encyklopedickými znalostmi. Nás tentokrát zajímalo, jak se mu líbil film Anděl
páně 2. Byl na něm už dvakrát a chystá se jít potřetí.
číst dále
Antropolog odpadu / Libor Hruška
> NP č.489 > Téma čísla
Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity
v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii,
společenskovědní disciplíně zabývající se studiem
odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé
o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna
objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého
„kmene“ zaměstnanců skládek.
číst dále
Odpady v koši nekončí / Jan Kalous
> NP č.489 > Téma čísla
Odpad má hodně blízko
k odpadku, k něčemu,
co vzbuzuje nelibost.
Zkuste se ale zamyslet.
Neskrývají se v odpadech
hodnoty, které jen
čekají na své docenění?
Podívejme se na pár
příkladů.
číst dále
Nejčtenější články autora
Údery otevřenou dlaní / Jan Stern
> NP č.460 > Fejeton
Existují teorie pravící, že východní bojová umění
vznikla tak, že Číňané zkopírovali chvaty
vojáků armády Alexandra Velikého při jeho východním
tažení. Jenže zatímco Sašovi hošani
v boji muže proti muži protivníka prostě flákli
nebo kopli, východní lid přiváděl drobnými
úpravami dalších a dalších kopií původního
originálu bojové chvaty k dokonalosti a takto
vzniklo karate, kung-fu, judo a já nevím, jak se
ještě všechno to vznešené bitkaření jmenuje.
Východní lidy jsou zkrátka v kopírování mistři.
číst dále
Teorie vyhnaného psa / Jan Stern
> NP č.523 > Fejeton
Existuje takový starý příběh z Pobřeží slonoviny. Místní král Ahoussi se tam jednoho dne dostal do jakési „krize legitimity“. Najednou jeho poddaným přestalo být jasné, proč by ho vlastně měli poslouchat. Ahoussi však znal tajemství moci, a tak jednoho dne vyhlásil přísný zákaz přítomnosti psů ve vesnicích.
číst dále
Nenápadný půvab perkarbonátu / Jan Stern
> NP č.525 > Fejeton
Sigmund Freud tvrdil, že po patnáctém roku věku už je charakter člověka pevně dotvořen, „sádře podoben“. Sádru šlo dle jeho názoru poté na lehátku pokropit vodou a tvar duše lehce přeformovat, avšak jen do padesáti let. Po padesátce se sádra změní v kámen a nemá smysl se již o cokoli pokoušet.
číst dále
Čtvrtohry / Jan Stern
> NP č.515 > Fejeton
Geologové nám tvrdí, že žijeme ve čtvrtohorách.
Ve skutečnosti však žijeme
ve čtvrtohrách. (a zapomeňte prosím
na Hunger Games a jiné pitominy.)
číst dále
