NP č.472 > FejetonUniverzity čobogaj něbogajJan Stern

Jeden dosti přeceňovaný autor kdysi vydělal pár milionů na tom, když nám prozradil, že všechno, co kdy potřeboval znát, se naučil v mateřské školce. Já, jakožto autor dosti nedoceněný, myslím si o tom svoje.

Teda pozor, ne že byste se ve školce nenaučili nic užitečného. Naučíte se tam opravdu všechno. Ale právě to nejpodstatnější onen dosti přeceňovaný autor opomenul. To víte, pastor.

„O všechno se rozděl“, „Hraj fér“, „Uklízej po sobě“, „Před jídlem si umyj ruce“. Ha ha. Tak tohle se naučíte tak leda ve školce z cukrové vaty. V té z prefabrikovaných betonových desek, v té azbestocementové, polyvinylchloridové, sololitové a linoleové, do které jsem chodil já, jsem se naučil úplně jiné, a dovolím si tvrdit, že i metafyzicky závažnější věci:

Aspoň jednou týdně je zelná polévka. (To abys pochopil, že někdy končí sranda.)

V buchtičkách se šodó je vždycky málo šodó. (To abys pochopil, jaký je život.)

Řaděj tě do dvojic, aby tě snadnějc spočítali. (To abys pochopil, že to, co ze začátku vypadá jako vztah, je nakonec jen byrokracie.)

Když tě někdo líbá, neznamená to, že tě má rád. Znamená to, že ho k tomu navedli – aby ses nakazil neštovicema a měl je za sebou. (To aby ses naučil, že na světě jsou fakt záludný lidi.)

Nikdy ti nikdo nevysvětlí, co je to čobogaj něbogaj, ale stejně to musíš zpívat. (To abys pochopil, že rým je důležitější než myšlenka, a unesl svět „mega výprodej, tak si ho dej!“)

Z jinovatky sněhuláka nepostavíš. (To abys pochopil, že z tebe filozof nebude, maximálně tak fejetonista.)

Rodiče ti říkají, že tam najdeš kamarády, aby nemuseli přiznat, že už tě maj plný zuby a potřebují si odpočinout v práci. (To abys pochopil, že když ti někdo slibuje něco pěkného, je na tom asi fakt dost bledě.)

Okolo chodí pešek. (To aby ses naučil, že budeš dostávat rány jen proto, že seš na blbým místě.)

Po obědě se jde spát. (To aby ses naučil, že když se ti zpomalí myšlení, nemáš se tomu bránit.)

Když po obědě usneš, přijdeš o to nejlepší. (To abys pochopil, že za dodržování pravidel se platí outsiderstvím.)

Holky se smějou jen legracím, které udělali kluci, kteří se jim líběj. (To abys pochopil, co jsou holky.)

Kluci se smějou bez sexuálního podtextu, ale někdy taky jen proto, že jsou to fakt gumy. (To abys pochopil, co jsou kluci.)

Když někdo dělá, že prdí, smějou se všichni. (To abys pochopil, že nejnižší společný jmenovatel existuje a kulturu tak lze založit.)

Přirození se panáčkům nemaluje. (To abys pochopil, že se nemusí nutně sdělovat vše, co je pravda.)

Ač všichni tvrdí opak, z modelíny lze udělat pouze žížalu. (To abys pochopil, že moc možností na světě nemáš.)

Cokoli postavíš z písku, druhý den tam není. (To abys pochopil, že největší chyba je promarnit příležitost rozdupnout to, co si sám vytvořil.)

Pejsek dělá haf. Teda nedělá, ale všichni to budou tvrdit. (To abys pochopil, že některé věci jsou trochu abstraktní.)

Učitelky milují figurky z kaštanů a sirek. (To abys pochopil, že příroda je surovina.)

Kolo mlýnský je za čtyři rýnský. (To fakt nevím, k čemu je, ale nevyhneš se tomu.)

Zlatá brána je otevřená, ale kdo do ní vejde, tomu hlava sejde. (To abys pochopil, co tě čeká v kapitalismu.)

Že je Fulghum pohlazení a já záhlavec? No jistě, ale já to s váma myslím dobře. Já vám o světě nelžu: Šodó jako když plivneš, jinak samý suchý těsto. Čégro pijaňéro.

P. S.: Kdo do ní nevejde, tomu sejde taky.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Per aspera ad astra / Jan Stern > NP č.490 > Fejeton Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí děvčat vedení takzvaného památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou knížečku s prázdnými listy, kterou vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto plaval. V Rozumu do kapsy o tom nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské stezce nenavedli mne na správnou stezku. A tak jsem to bral tak nějak od srdce – základ všech katastrof světa.   číst dále Mrazák / Jan Stern > NP č.522 > Fejeton Pověst má člověk jen jednu. A měl by si ji chránit. My, co jsme o ni již přišli, si samozřejmě můžem dát voraz. Ale já dnes nechci psát o pověsti osobní, ale kolektivní. Jde mi teď o nás všechny, o lidstvo. Přesněji o lidstvo současné. číst dále Moc bezmocných / Jan Stern > NP č.497 > Fejeton Možná byste to do mě neřekli, ale já mám vysokou školu. Ne moc vysokou, takže jsem skončil u fejetonů, a nikoli u vědeckých studií, ale vejška to přece jenom byla. A učili jsme se tam hlavně o masových médiích. Povídali jsme si tehdy hlavně o tom, jestli jsou mocná, anebo nikoli. Dnes, kdy masomédia byla převálcována sociálními sítěmi, „informačními bublinami“, „postfakty“ a těmahle věcma, už je to samozřejmě jasné. Ale tenkrát, za mého mládí, kdy letěly Oasis, Cranberries a Unie svobody, to ještě nebylo tak zřejmé. Tehdy se ještě debatovalo o této věci vášnivě. číst dále Jelitasking / Jan Stern > NP č.510 > Fejeton Za mého mládí – které nutno přiznat ztrácí se poněkud v mlhách dávnověku – když někdo dělal víc věcí najednou, říkali jsme o něm, že dělá víc věcí najednou. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů