Radikálové se pokusili prorazit k romským obydlím a napadnout jejich obyvatele… Policie na koncertu radikálů zadržela desky s neonacistickou tématikou….
Významy slov jsou v neustálém pohybu. Někdy se část stane celkem, někdy celek částí. A tak se také slovo „radikál“ stalo označením pro neonacisty nebo prostě násilnické rasisty. Původně to byli „pravicoví radikálové“, protože ale žádní radikálové s jiným přívlastkem nebyli nejspíš v newsroomech dlouho k mání, stalo se tak nějak zbytečné použít dvě slova tam, kde stačí jedno.
Jenže označovat neonacisty za radikály není podobné, jako říkat všem růžím prostě květina. Je to spíš stejné, jako říkat kaprovi velryba. Slovo radikál má totiž mnoho významů. V mnoha případech je označením pro stoupence přímočarých řešení a odpůrce kompromisů. Proto byli za radikály označováni třeba odpůrci otroctví a dnes třeba mnozí ekologové. To slovo má úctyhodnou historii – což patrně souvisí s tím, že jeho původní význam je „jdoucí ke kořenům problémů“, k jádru věci.
Ke kořenům kterých problémů ale míří rasismus a neonacismus? Zdá se, že spíš neomylně bloudí po povrchu, ať už jím je barva kůže nebo třeba židovsky znějící příjmení. Ke kořenům míří spíš kritické myšlení a ta hnutí, která dokážou uplatnit jeho závěry.
Pro neonacisty je označení za radikály kompliment. Pro skutečné radikály znamená zařazení do jednoho pytle s rasisty urážku. A obojí je nezasloužené.
