TVORBA OSOBNOSTÍ
Média neumí zázraky. Co ale dovedou spolehlivě, je vytvořit idol. Anebo absolutní nulu. Jaké jsou dojmy zběžného čtenáře tisku?
Vladimír Beneš
Profese: Neurochirurg.
Renomé: Král v královské disciplíně, absolutní špička, vědecká kapacita.
Osobnost: Pro časopis Moje psychologie se sám popsal slovy: Individualita, invence, tolerance, poctivost, lenost. Suverénní, zábavný bohém, schopný mluvit o své profesi i sněhové nadílce. Rocker, cestovatel-dobrodruh a entomolog.
Očekávaná budoucnost: Prezident.
Verdikt: Paleček nahoru.
Martin Engel
Profese: Rentgenolog.
Renomé: Pochybné. Nahraditelný.
Osobnost: Nevyrovnaná, náběh k psychické poruše, trpí sklony k agresivitě. Zištný, bezskurpulózní, amorální. Další zájmy neznámé.
Očekávaná budoucnost: Pacient.
Verdikt: Paleček dolů.
KOLEKTIVNÍ PRANÝŘ
Ostrakizující katalogy hanby, posilující atmosféru strachu a podezírání, nejsou žádná novinka. Ať už jsou kritéria jakkoli bizarní, vždy se najde někdo, komu se paušalizující odsudek stane posláním. O zveřejnění seznamu lékařů na odchodu nyní neúspěšně zažádali někteří pacienti, již si myslí, že „z vyděračů se nemohou stát slušní lidé“. O tom, že morální selhání je neléčitelné, jsou přesvědčeni i někteří američtí lékaři. Na stránce www.doctorsknow.us si mohou překontrolovat, zda si potenciální pacient, jenž zaklepal na dveře jejich ordinace, náhodou už v minulosti na lékařskou péči nestěžoval.
PODPORA Z MÍST NEJVYŠŠÍCH
Když stovky lidí protestovaly proti tomu, aby se poradcem premiéra Nečase pro lidská práva stal Roman Joch, proslulý mimo jiné podporou Pinocheta, ještě netušily, že je o pár měsíců později čeká těžší kalibr. Ministr školství Dobeš totiž v únoru ohlásil záměr jmenovat svým prvním náměstkem Ladislava Bátoru.
Bátora je známý jako organizátor ultrakonzervativních iniciativ a kandidát za rasistickou Národní stranu. Co jej předurčovalo pro výkon vysoké funkce? Nic menšího než doporučení prezidenta republiky, který se Bátory rovněž zastal v textu, nazvaném Malá česká hilsneriáda. Klaus byl vždy proslulý poněkud nehoráznými výroky. Srovnání nesouhlasu veřejnosti s tím, aby významnou funkci v resortu školství zastával rasista, s antisemitským štvaním proti Židu Hilsnerovi, neprávem obviněnému z rituální vraždy, představuje ovšem další stupeň toho, jak moc se v Česku rozmlžují pojmy.
DEMOKRACIE JAKO PŘEŽITEK?
Jak zajistit, aby o politice rozhodovali jen vhodně disponovaní? Bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek, filozofující biolog Stanislav Komárek a historik a novinář Petr Zídek našli řešení: omezme volební právo. Jak ovšem rozpoznat onu přirozenou a moudrou elitu? Pochopitelně podle majetku. „V Česku platí přímé daně jen jedna třetina lidí, nejmenší počet z celé Evropy. A jen tato třetina lidí by měla mít hlasovací právo,“ napsal už loni Macek.
Pro Komárka je pak všeobecné volební právo přímo „evoluční pastí“ západní civilizace – vede k přerozdělování neschopným. Už nedoříkává, co by znamenalo důsledné aplikování ideologie vytvořené z darwinismu na společnost: slabší ať pojdou.
Ne snad, že by zrušení volebního práva pro nízkopříjmové kategorie či nezaměstnané hrozilo. Že se ale stále častěji ozývá jeho zpochybnění znamená trojí. Jednak ponížení pro ty, jejichž práva jsou zpochybňována. Dále signál toho, že stále významnější část veřejného mínění pokládá občanskou rovnost za přežitek. A konečně to, že si stále více lidí chce stát a společnost představovat jako firmu, v níž rozhodují pouze její akcionáři – daňoví poplatníci.
