NP č.413 > FejetonNostradamus? Třeskoprsky!Jan Stern

Kreslený seriál Čtyřlístek mne provedl dětstvím. Dozvěděl jsem se z něj vše podstatné o životě. Tedy že všechny problémy lze vyřešit nějakým vynálezem, pekáčem buchet, roztomilostí, případně útěkem. Nikdy mne tento návod k použití nezklamal. Nicméně Čtyřlístek je i něco víc. Je to mystérium.

Kreslený seriál Čtyřlístek mne provedl dětstvím. Dozvěděl jsem se z něj vše podstatné o životě. Tedy že všechny problémy lze vyřešit nějakým vynálezem, pekáčem buchet, roztomilostí, případně útěkem. Nikdy mne tento návod k použití nezklamal. Nicméně Čtyřlístek je i něco víc. Je to mystérium.


Kdysi mi jeden můj známý řekl, že na vše existuje odpověď v Bibli. Spoléhá se na ni až tak, že zcela věří náhodě: když řeší nějaké dilema nebo hledá trefný komentář své životní situace, otevře Bibli na náhodné stránce, zapíchne nazdařbůh prst a dostane prý odpověď. Jiný můj známý dělá přesně to samé s Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války a je rovněž zcela uspokojován. Jak by ne, když jeden na otázku, jak se duchovně zdokonalit, dostane odpovědi „prvorozené osle vyplatíš dobytčetem,“ zatímco druhý na otázku podobné váhy „dej si hózny nahoru a postav se potom zas habacht!“ Podobně absolutním dílem je ovšem i Čtyřlístek, na tom trvám! Názvy jeho prvních dvou set dílů popisují svět v jeho celku. Lze si to ověřit při četbě novinových titulků - ke každému z nich můžete přiřadit minimálně jeden díl Čtyřlístku. Jeho název vždy plně shrnuje a vystihuje podstatu jevu. Za to ručím.

Nevěříte? Nu tak prosím, zde je důkaz, sahám pro titulky na serverech zcela náhodou: „Kamera nahlédla do hnízda Ivety Bartošové.“ No tak to je samozřejmě jasné, díl č. 10, Jeden den v Bubákově. „I letos pokračoval rekordní výběr bankovních poplatků.“ Vše předvídáno a shrnuto do názvu dílu dvacátého devátého: Bukanýři na Blaťáku. „Jiří Paroubek přišel i se ženou. Stále jí to sluší!“ hlásá závažné sdělení našich prestižních serverů. Odpovídá mu již díl č. 13 - Dáma s krokodýlem. „Špidla ujišťuje, že zruší druhý důchodový pilíř,“ čteme jinde. Čtyřlístkáře to nepřekvapí, utrousí k tomu jen Robot to zařídí. Číslo 73. „Komunisté u Gottwaldova hrobu slavili výročí Vítězného února.“ No tak tady máme dokonce na výběr, již sedmnácté číslo z Třeskoprsk to komentuje titulem Červený pradědeček, číslo 170 již vyloženě satiricky podotýká: Ztraceni v čase.
Čtyřlístek vážně nezaskočí nic. „Klaus: Čelím stále stejným útokům ze světa lidí kolem Václava Havla.“ Duchu, jsi tu? Číslo 156.
Zprávu o rozsáhlé amnestii Václava Klause pochopitelně komentuje následné číslo 157 Velmistrova závěť. Závažné sdělení, že Věci veřejné zvolily nové vedení, pak zajisté číslo 179 Hodina malých duchů. Církevní restituce Poklad starého opata (22) a vcelku řízně i Římské tajemství (163).
Vzpomínáte ještě na prezidentskou volbu? Dávám k uvážení, zda šlo spíše o Festival senzací (64) či jen Velký bengál (120). I veškerý další vývoj byl ovšem Ljubou Štíplovou zcela předvídán. Prezidentův pád v České televizi zaznamenalo číslo 97 názvem Past na medvěda, pro milovníky citoslovcí je tu ovšem v záloze i pozdní 178: Elá hop! Titulek Novinek „Zeman je buldok i velebníček, prozrazují sepnuté ruce na fotografii“ okomentovala stroze ve stoosmdesátjedničce: Vyhrávat se nevyplácí. Nu a zvěst „Fischera jako velvyslance nechci, řekl Schwarzenberg“ pak podobně lakonicky třiadvacítkou: Muž přes palubu.
Zprávu „Kvůli kauze popelníček pro pana prezidenta dostal výpověď technik ČT“ Ljuba asi taky viděla ve své křišťálové kouli, již v čísle 46 k tomu decentně podotkla: Příliš mnoho detektivů.
Nelze tvrdit, že Čtyřlístková divinace je vždy zcela neutrální. Lze diskutovat o tom, zda zprávu „Gross si postavil honosné sídlo za 40 milionů!“ lze zcela objektivně komentovat názvem třiaosmdesátého dílu Pinďa za nic nemůže. Ale čteme-li „ODS znepokojují klesající preference, členové nabádají k diskuzím o programu,“ musí nás mrazit, když si uvědomíme, že již v čísle 84 Jaroslav Němeček svou kaligrafií hlásil: Racek volá SOS.
Ne, je to prostě neprůstřelné: „Babiš se stal znovu šéfem hnutí ANO 2011.“ Tak to je ovšem Omyl velkého mága (105). „V konzervách místo hovězího nalezena konina.“ Mixle v piksle (106). „Odsouzený exposlanec Wolf stále na útěku.“ Jistěže 169: S větrem o závod, ovšem možná není od věci zadumat i nad pětatřicítkou: Záhada bílého koně. „Ministr Kalousek opět bavil sněmovnu.“ Tak to je samozřejmě Mistr Šarivari, neřkuli 251 - a to už zůstává rozum stát - Memoriál mistra Kalabouska! Pche, kam se hrabe Nostradamus!
„Průšvih se solární energií bude stát kolem biliónu, přiznal ministr.“ No to je ovšem Zelené peklo (127). „Walesa otevřeně vystoupil proti homosexuálům: Nechci je ani slyšet mluvit.“ Uf, tak to jsou poněkud Signály z neznáma (50). „KLDR vyrobila propagandistické video s Obamou v plamenech.“ Ano, třiadevadesát: Haló, tady ufoni! „Leoš Mareš se kvůli přítelkyni Faltýnové porval.“ Tak tady není nad čím dumat. Strašidla táhnou, třicet sedm.
Ne, nelze se splést. Bobík, Myšpulín, Fifi a Pinďa mají prostě odpověď na všechno. Jak je to možné? Na to je můj malý mozeček skeptika moc malý. A co na to Knihy knih? „Nezavížeš úst vola mlátícího,“ říká mi Bible. No nevím. A co Hašek? „Ty pacholku, pamatuj, že by se ti mohlo stát něco velice nepříjemného, kdybys pokračoval v těch svých propagandách, ano, v propagandách!“
A sakra.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Per aspera ad astra / Jan Stern > NP č.490 > Fejeton Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí děvčat vedení takzvaného památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou knížečku s prázdnými listy, kterou vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto plaval. V Rozumu do kapsy o tom nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské stezce nenavedli mne na správnou stezku. A tak jsem to bral tak nějak od srdce – základ všech katastrof světa.   číst dále Mrazák / Jan Stern > NP č.522 > Fejeton Pověst má člověk jen jednu. A měl by si ji chránit. My, co jsme o ni již přišli, si samozřejmě můžem dát voraz. Ale já dnes nechci psát o pověsti osobní, ale kolektivní. Jde mi teď o nás všechny, o lidstvo. Přesněji o lidstvo současné. číst dále Simonina éra / Jan Stern > NP č.461 > Fejeton Život je rozčlánkován. Na etapy. Já osobně třeba prožil etapu Julie. Robertsové, samozřejmě, v kozačkách nad kolena a se žvejkačkou. Pak přišla éra Marie, tedy Fredrikssonové, z Roxette, v elasťákách, v klipu Joyride. Pak mi vlítla do denního snění Alice na laně. Tedy Alicia Silverstoneová, z klipu Cryin od Aerosmith. Načež nastala éra Rejčl, přesněji tedy přiléhavého trička Jennifer Anistonové v Přátelích. Od Mars útočí! začala epocha Natalie. Tedy Portmanové. Kvůli jedné vánoční krizi se nakrátko vyhoupla na trůn epochy Keira, no ale pak nastoupila do zpráv na Nově Charvátová (to je ta bloncka, co se po ní slehla zem) a bylo vymalováno. Na chvilku. Než přišla Avril. Které jediné dokážu odpustit černé oční stíny. číst dále Nenápadný půvab perkarbonátu / Jan Stern > NP č.525 > Fejeton Sigmund Freud tvrdil, že po patnáctém roku věku už je charakter člověka pevně dotvořen, „sádře podoben“. Sádru šlo dle jeho názoru poté na lehátku pokropit vodou a tvar duše lehce přeformovat, avšak jen do padesáti let. Po padesátce se sádra změní v kámen a nemá smysl se již o cokoli pokoušet. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů