NP č.523 > FejetonTeorie vyhnaného psaJan Stern

Existuje takový starý příběh z Pobřeží slonoviny. Místní král Ahoussi se tam jednoho dne dostal do jakési „krize legitimity“. Najednou jeho poddaným přestalo být jasné, proč by ho vlastně měli poslouchat. Ahoussi však znal tajemství moci, a tak jednoho dne vyhlásil přísný zákaz přítomnosti psů ve vesnicích.

Tato přítomnost či nepřítomnost byla jeho poddaným zcela lhostejná, psi nebyli důležitým domestikovaným zvířetem v oblasti. Běhalo jich v okolí jen pár. Byl to zákaz zbytečný a nesmyslný. Dokázal však obnovit královu vážnost. Lidé začali tabu psů přísně dodržovat a krále znovu obalila tajemná aura Moci. Král Ahoussi tím obnažil jediné: o moci nerozhoduje ani předurčenost, ani charisma lídra, ani síla zbraní, ba ani bohatství. Základem moci je jen a pouze drzost, s níž lidem vnutíte nějaká pravidla. A protože lidé tuší, že pravidla potřebují, prohlásí nejspíše vaši drzost za boží vyvolení.


Pravda, někdy společnost dospěje do situace, kdy i kouzlo zakázaného psa přestane působit. Pak nastupuje kouzlo biče. O tom máme zase jiný příběh. Od Herodota. Vypráví o vzpouře otroků ve Skýtii. Skytským otrokům tradičně vypichovali oči, aby jim zabránili být svobodnými lidmi. Když se však Skytové vydali dobývat k sousedům, potřebovali otroky v boji a oči jim vypichovat přestali. Druhá generace vidoucích otroků začala přemýšlet nad tím, proč jsou vlastně otroky. A jednoho dne se vzbouřili. Pořídili si zbraně, jaké měli Skytové, opevnili se v hradišti a prohlásili se za svobodné lidi. Skytové učinili na hradiště nejprve ozbrojený nájezd, avšak vzbouřenci ho hravě odrazili – byli stejně dobře vycvičenými bojovníky a měli stejně kvalitní zbraně. Pak však Skyty napadla geniální myšlenka: Při druhém nájezdu hradiště nedobývali a nevzali s sebou ani žádné zbraně. Měli pouze jednu jedinou věc: své biče. Symboly nadvlády nad bývalými otroky. A tváří tvář těmto bičům se vzbouřenci vzdali a znovu se podvolili. Jinak řečeno: když přestane fungovat magie vyslovovatele tabu, potřebujete kouzlo symbolů. Ať už na standartách, nebo v televizních zprávách.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Světáci a vrbičkáři / Jan Stern > NP č.478 > Fejeton Jsou národy, do nichž narodíte-li se, nemá moc smysl pokoušet se dobývat svět, neboť budete spíše celý život bojovat o existenci – pokud takový národ neopustíte. Pak jsou národy, v nichž narodíte-li se, ani svět dobývat nepotřebujete, neboť vám patří, leží vám u nohou a všichni vám budou naslouchat už jen proto, že mluvíte jazykem, kterým hedlajnuje i marketér škodovky, byť nikdo netuší proč. Češi jsou tak něco mezi. číst dále Učitel / Jan Stern > NP č.526 > Fejeton Musím se doznat k jedné takové charakterové deformaci. Mám značnou touhu poučovat. Krocena bývá tím, že vlastně nemám poučovat o čem, neboť se v ničem nijak zvlášť nevyznám. Ale nedávno ke mně byl osud milostivý a přihrál mi do cesty ideální oběť. Kamarád kamaráda, Švéd žijící u nás, mě pozval na takový edukativní kafe. Prý mu v naší zemi leccos není jasné a rád by byl poučen. číst dále Stěrače? Stírají / Jan Stern > NP č.455 > Fejeton Občas se mě lidé ptají, proč nepíšu o politice, proč naši politickou elitu šetřím a uchraňuji před svými satirickými šlehy, k nimž jsem jako humorista takřka zavázán. Cožpak o to. Já bych šlehal. Já bych možná i vyloženě řezal. Potíž je, že politiku takřka nesleduji. Teda nesleduji – to je vám taková zvláštní věc, já televizní zprávy sleduji, ale vypínám při nich zvuk. číst dále Jenda Dikobraz Troška / Jan Stern > NP č.475 > Fejeton Vždycky jsem jim záviděl. Filmařům. Že mají svoji internetovou filmovou databázi, kde je konečně objektivně zhodnoceno jejich dílo. My, fejetonisté, samozřejmě nic. Kolem filmů víří emoce, kolem našich textíčků jen občasný dopis do redakce: „Chtělo by to větší písmenka, ale jinak jste fajn.“ Říkám otevřeně: je to demotivující. Občas se proto zasním. A úplně to vidím... číst dále