NP č.363 > Pošli to dálVšechny bych je zabilaPetr Pospíšil

„Dali jim třiadvacet let, chápeš to, třiadvacet let,“ ozýval se za mnou velmi naléhavý mladý dívčí hlas.

 

„Bych toho soudce zabila,“ dodala dívka. Nebo spíš zakřičela na celou tramvaj.

„Vždyť vůbec nemohli vědět, že tam sou lidi. A vůbec ta rodina, místo, aby se starala o dceru, stará se o televizi. Bych je všechny zabila. Tu rodinu, i toho soudce.“

Tramvají se neslo dívčino rozhořčení, paní vedle se na mě tázavě podívala, já se tázavě podíval na ni. Chlapec sedící vedle dívky přizvukoval. „Kdyby něco takovýho udělali cikáni bílejm, ani se to nedovíme,“ stihl jsem si ještě vyposlechnout před vystoupením z tramvaje.

Středoškolačka z tramvaje nebyla sama. Hlas lidu zněl po rozsudku nad žháři z Vítkova silně, v hospodách i na facebooku. A nešlo jenom o hlas lidu. Prezident republiky by nikoho nezabíjel, i on nicméně vyjádřil údiv nad tresty pro skupinu žhářů. Mluví se o mladých lidech a jejich zkažených životech, soud je obviňován z účelovosti. Jako kdyby žhářské útoky byly pouhou vylomeninou, a ne jednou z nejnebezpečnějších strategií krajní pravice. Jako kdyby útok ve Vítkově byl ojedinělý – a jako kdyby byla záruka, že ideologicky motivované vrahy změní krátký pobyt ve vězení. Jako kdyby se jednalo skutečně o izolované fanatiky a blázny, a ne o lidi, kteří představují špičku ledovce postojů viditelně přítomných v české společnosti. Snad právě snahou tyto postoje oslabit a konfrontovat jejich nositele s děsivým dopadem jejich činů vedla k rozhodnutí udělat z procesu podívanou a přenášet jej v přímém přenosu v televizi.

Nebyl to dobrý nápad. Vnucování černobílého obrazu nevinných obětí a zlých žhářů, jakkoli v zásadě odpovídá realitě, vyvolává inverzní reakce a psychologické obrany. Rasismus se zkrátka nedá přepnout stejně pohodlně jako nevhodný program a z některých skutečností by se neměla stávat reality show.

 


autor / Petr Pospíšil VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Běžný pojem spravedlnosti / Petr Pospíšil > NP č.485 > Pošli to dál Už loni v dubnu proběhla halasně vyhlašovaná policejní akce Fénix. Zatímco mytický ohnivý pták téhož jména prý vstane z popela, policejní akce se spíše do popela propadla. Z velkolepě vyhlašovaného odhalení celorepublikové sítě nebezpečných anarchistických teroristů zbyla pětičlenná skupina, která se scházela v bytě s dvěma policejními agenty. Zatímco agenti tvrdí, že dva členové skupiny plánovali útok na nákladní vlak, členové skupiny říkají, že se stali objektem policejní manipulace a že s agenty „hráli hru“ ve snaze je odhalit. K žádnému útoku přitom nedošlo. číst dále Kdo vládne světu... / Alexandr Budka, Petr Pospíšil > NP č.374 > Téma čísla Torií spiknutí jsou desítky, vzájemně si odporují. Je velmi nesnadné a nemá ani smysl anžit se je propojit do jednoho smysluplného rámce. Představují spíše nesourodou sbírku různých představ, dokument představ o povaze moci.   číst dále Nezastavujme v půli cesty! / Andrea Novotná, Petr Pospíšil > NP č.370 > Pošli to dál Vážený ministře financí (nebo kdo to u nás vlastně rozhoduje o pojmenování veřejných budov a prostranství), píšeme Vám v reakci na návrh některých pražských aktivistů, kteří již poněkolikáté odvážně a srdnatě prolomili atmosféru zastydlého čecháčkovství.   číst dále Zpověď nekuřáka / Petr Pospíšil > NP č.487 > Pošli to dál Vždy jsem se považoval za fanatického nekuřáka. Kouření mi (na rozdíl od mých dvou sourozenců) asi navždy znechutil pohled na otce, jemuž jsem se jinak obdivoval a u nějž jsem nemohl pochopit, že s kouřením chce přestat – a nemůže.   číst dále
celý archiv