NP č.650 > Téma číslaKdyž se mapa splete aneb geografické omyly, které zdomácnělytext: Vincenc Novák, foto: Wikimedia

Světová geografie může na první pohled působit jako přesná věda. Ve skutečnosti je však plná omylů a nepřesností, které se časem tak vžily, že je bereme jako jasnou věc. Tyto chyby mají svůj původ ve špatném překladu, koloniálních procesech, ale i v prostém nepochopení domorodých jazyků.

Nizozemsko vs Holandsko

Jeden z nejčastějších geografických omylů najdeme jen pár stovek kilometrů od hranic České republiky, konkrétně v Beneluxu. Jedná se o Nizozemsko, které mnoho lidí po celém světě nazývá v běžné mluvě Holandsko. Tento název však ve skutečnosti označuje pouze dvě provincie tvořící jen okolo 13 procent celkové rozlohy státu, na jejichž území se shodou okolností nacházejí dvě nejdůležitější nizozemská města – Amsterdam, oficiální hlavní město země, a Haag, kde sídlí všechny důležité státní instituce.

 

Sama nizozemská vláda v roce 2019 přijala usnesení, které všem institucím v zemi ukládá v rámci zahraniční reprezentace používat pouze oficiální označení The Netherlands (Nizozemsko). Do té doby byl zažitý název Holland (Holandsko) běžně používán třeba při fotbalových utkáních nebo v turistických propagačních materiálech. Tehdejší vládě podle deníku The Guardian například vadilo, že toto označení bylo často spojováno s kulturou užívání rekreačních drog nebo s vyhlášenou čtvrtí červených luceren v Amsterdamu.

Barma a Borneo

Podobným příkladem je asijský stát Myanmar, který mnoho lidí označuje původním názvem Barma (v originále Burma). Ten však v oficiálních kruzích přestal být používán v roce 1989, kdy vládnoucí vojenská junta rozhodla o přejmenování země. Argumentem pro změnu tehdy byla koloniální minulost původního označení, které zavedli Britové. Ti této jihoasijské zemi vládli více než sto let, až do roku 1948. Sami místní obyvatelé však svoji zemi nazývají různými jmény, přičemž starší generace se povětšinou drží starého názvu Barma. A v minulosti jej využívala i myanmarská exilová vláda.

 

Pro další případ nemusíme chodit příliš daleko. Největší ostrov jihovýchodní Asie se oficiálně nazývá Borneo, avšak vznik tohoto jména můžeme označit za jednu velkou chybu. Borneo totiž vzniklo zkomolením jména Brunej, které označuje významný přístav a dnešní sultanát na severu ostrova. Podle některých historických pramenů původní jméno přístavu mohli zkomolit malajští piráti. Později se však název rozšířil do celého světa, včetně Evropy. Mimochodem, v Indonésii, které patří většina území Bornea, je tento ostrov označován jako Kalimantan.

 

Podobné omyly se však neobjevují pouze v názvech států či regionů, ale můžeme na ně narazit i v oblasti známých přírodních památek. Jednou z nich je Salto Ángel, nejvyšší vodopád světa ležící ve Venezuele. Jeho název bývá do češtiny občas překládán jako „Andělský vodopád“, což je však v naprostém rozporu s realitou. Tento nádherný přírodní úkaz, nacházející se uprostřed národního parku Canaima, totiž ve skutečnosti nese jméno amerického pilota a hledače ložisek železné rudy Jimmieho Angela, jenž vodopád objevil v roce 1935. V roce 2009 tehdejší prezident země Hugo Chávez dokonce rozhodl o přejmenování vodopádu na Kerepacupai Meru, což je původní označení v domorodém jazyce kmene Pemónů.

Není Helena jako Helena

V prostředí Severní Ameriky se pak při překladu do češtiny asi nejčastěji komolí název sopky Mount St. Helens, kterou najdeme ve státě Washington na severozápadě Spojených států. Ta se stala celosvětově známou svojí erupcí z roku 1980, která způsobila mohutný sesuv půdy vedoucí k úmrtí desítek lidí. V češtině se velmi často setkáme s označením „Hora svaté Heleny“, své jméno však sopce dal britský diplomat Alleyne Fitzherbert, jenž nesl šlechtický titul baron St Helens.

 

Na africkém kontinentu na podobnou záměnu narazíme třeba v případě jezera Malawi, jehož původní označení zní Njasa. Tento název dal vodní ploše slavný britský cestovatel a objevitel David Livingstone, jenž se v polovině 19. století vydal jako první Evropan do neprobádané centrální části kontinentu. Původ tohoto pojmenování uvádí encyklopedie Britannica, která říká, že když Livingstone dorazil k jezeru, snažil se od místních domorodců zjistit, jak mu říkají. Vzhledem k tomu, že neovládal jejich jazyk, pokusil se jeho jméno zjistit ukazováním na hladinu, načež se mu dostalo odpovědi „Ňaža!“. Později se však ukázalo, že toto slovo v jazyce kmene Čevů, který tuto oblast obýval, ve skutečnosti označuje zkrátka jezero. Název se nicméně v mapách objevoval více než stovku let. V současnosti je oficiálním označením právě Malawi, které lze přeložit jako „paprsek jitřního slunce procházející mlhou“.

 

 

Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.


autor / Vincenc Novák VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Když se mapa splete aneb geografické omyly, které zdomácněly / Vincenc Novák > NP č.650 > Téma čísla Světová geografie může na první pohled působit jako přesná věda. Ve skutečnosti je však plná omylů a nepřesností, které se časem tak vžily, že je bereme jako jasnou věc. Tyto chyby mají svůj původ ve špatném překladu, koloniálních procesech, ale i v prostém nepochopení domorodých jazyků. číst dále Když hranice dělí i spojuje. Pohnutý příběh Těšínska / Vincenc Novák > NP č.645 > Téma čísla Na samém východě naší země leží region s velmi bohatou a unikátní historií. Těšínsko se do našich dějin zapsalo nejen jako významné průmyslové centrum, ale také jako předmět mezinárodních sporů. Jak se v průběhu historie proměňovala podoba této oblasti, kde se po staletí mísily české, polské a německé vlivy? číst dále Od stigmatizace k sebevyjádření: Jak vypadala kultura tetování v bývalém Československu? / Vincenc Novák > NP č.638 > Téma čísla Tetování je v naší společnosti již delší dobu vnímáno jako běžná společenská záležitost. Vídáme ho na rukou mladých lidí, seniorů, známých umělců i politiků. Není tomu však tak dávno, co byl tento druh zdobení těla v našich končinách především odsuzován a spojován zejména s negativními jevy. číst dále Noblesa a dekadence. Zábava za první republiky / Vincenc Novák > NP č.637 > Téma čísla Éra první republiky je v našich myslích dlouhodobě zakořeněna jako jakési zlaté období českých dějin. Meziválečné Československo, které patřilo k nejbohatším státům světa, se kromě impozantní architektury, kultury či rozvinutého filmového průmyslu vyznačovalo také vysokou úrovní společenského života. Díky filmům pro pamětníky máme prvorepublikovou zábavu často spojenou s orchestrem, tanečními parkety, krásným oblečením a lahvemi šampaňského. Ve skutečnosti však měla tehdejší smetánka ve zvyku trávit čas mnohem divočejším způsobem. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů