Těšínsko ve středověku
Dějiny dnešního Těšínska sahají více než tisíc let zpátky do raného středověku, kdy tato oblast byla nejprve součástí Velkomoravské říše. Později připadla polskému šlechtickému rodu Piastovců jako okrajové území Polska. Ve 13. století se místní knížata postupně osamostatnila a přihlásila se k ochraně českého krále Václava II. Definitivní zlom nastal roku 1335, kdy tzv. trenčínský mír stanovil, že Slezsko, a tedy i Těšínsko, připadne českým zemím, zatímco polský král se vzdal svých územních nároků. Český vladař Karel IV. později potvrdil, že Těšínsko je trvale a nedělitelně součástí Koruny české.
Po nástupu Habsburků na český trůn se Těšínsko stalo součástí Habsburské monarchie, i když po prohře Marie Terezie s Pruskem v roce 1742 jí zůstalo jen jako zbytek původního Slezska spolu s Opavskem. V 18. a 19. století se několikrát změnila správa regionu. Krátce byl spojen s Moravou, poté znovu oddělen a řízen z Opavy. Roku 1858 udělil císař František Josef I. Těšínsko jako léno svému strýci arcivévodovi Albrechtovi, čímž oblast získala nové postavení, ale nadále zůstala pevně spjata s českými zeměmi a habsburskou říší. Již tehdy byl region významným průmyslovým centrem.
Česko-polský spor
Vývoj Těšínska získal zcela novou dynamiku v závěru první světové války v roce 1918, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko. Oblast si tehdy nárokovaly hned tři státy. Na jedné straně stálo nově vzniklé Československo a sousední Polsko. V listopadu tohoto roku se místní národní výbory dohodly na rozdělení oblasti mezi obě země, přičemž samotná hranice byla vytyčena víceméně na základě hranice jazykové. Tato dohoda však byla pouze dočasná a definitivní rozhodnutí o podobě hranic měly vynést národní vlády obou států.
Zatímco Polsko s tímto stavem souhlasilo, Československo si na základě historického práva nárokovalo celé Slezsko, tedy včetně celého Těšínska. Polská motivace byla především etnická, neboť právě Poláci tvořili většinu místní populace. Kromě Československa a Polska vznesli svůj nárok na region také Němci, kteří na území Rakouska a českých Sudet vyhlásili nový stát s názvem Německé Rakousko. „Německé Rakousko si nárokovalo oblasti českého pohraničí, které chtěla jejich místní německá reprezentace odtrhnout od Československa a připojit právě k Německému Rakousku. Mělo se jednat o čtyři provincie, kdy Těšínsko náleželo do jedné z nich, provincie Sudetenland,“ vysvětluje profesor a historik Vratislav Doubek, podle kterého nebezpečí tohoto diplomatického a státoprávního sporu vzbudilo ochranářské tendence v české politice, která si zakládala na přísném centralismu. Problémem pro Československo byla také specifická identita místních obyvatel, kteří se ztotožňovali především se svým vlastním regionem. „Jazykové identifikace na Čechy, Poláky a Němce zde selhávaly. Obyvatelé mluvili místními dialekty, které byly směsicí všech tří jazyků, a zejména polsko-české jazykové odlišení bylo problematické,“ dodává Doubek.
Válka se stovkami obětí
Na začátku roku 1919 se situace vyhrotila. Polsko naplánovalo na konec ledna volby do Sejmu, které se měly navzdory dohodě konat i v polské části Těšínska. Československo tento krok vnímalo jako ohrožení svých nároků a 23. ledna spustilo vojenskou operaci, která do historie vešla pod názvem sedmidenní válka. Československá armáda rychle obsadila většinu regionu. Boje ustaly 31. ledna na základě nařízení vítězných mocností z první světové války. Krátký konflikt si stihl vyžádat stovky obětí na obou stranách. Po válce obě strany zvažovaly uskutečnění plebiscitu (neboli referenda) mezi místními obyvateli, který by otázku Těšínska vyřešil. Ten se však nikdy neuskutečnil a spor byl vyřešen až v červenci roku 1920, kdy velvyslanci vítězných mocnosti rozhodli o definitivním rozdělení oblasti mezi obě země. Československu připadla západní část Těšínska, ve které se nacházela většina průmyslových kapacit, stejně jako významná města Karviná a Bohumín. Polsko naopak získalo východní část. Rozděleno bylo i samotné město Těšín, jehož československá část se začala nazývat Český Těšín. Polská část města naopak získala název Cieszyn. Důvodem československé výhody byla hlavně strategická železniční trať vedoucí z Bohumína do Košic, která územím procházela a která představovala hlavní dopravní spojnici českých zemí se Slovenskem. Na české straně však zároveň zůstala početná polská menšina, kvůli jejíž přítomnosti v regionu přetrvávalo i v období první republiky značné napětí.
Nacistický teror
V meziválečném období se československé Těšínsko stalo významným průmyslovým centrem díky těžbě uhlí a hutnictví, což přitahovalo pracovníky z různých částí republiky. Národnostní situace však zůstávala poměrně napjatá. Početná polská menšina se často cítila znevýhodněna, zároveň zde žili také Němci a Židé. Československé úřady se snažily oblast více integrovat, což s sebou neslo také asimilaci místního obyvatelstva. V roce 1938 nastala s podpisem Mnichovské dohody další krize. Polsko využilo československého oslabení a 2. října obsadilo českou část Těšínska. V polské společnosti byl tento krok prezentován jako jakési navrácení historického území, což však nekorespondovalo s realitou. Polákům ale Těšínsko nezůstalo dlouho. O necelý rok později, v září 1939, po napadení Polska nacistickým Německem, bylo celé Těšínsko anektováno a začleněno do říšské provincie Horní Slezsko. Okupace s sebou přinesla tvrdou germanizaci a represálie vůči místnímu obyvatelstvu. Systematicky likvidována byla také místní židovská komunita, která z velké části skončila v koncentračních táborech.
Centrum socialistického průmyslu
Po druhé světové válce zůstalo Těšínsko v troskách. Těžké boje oblast a její města silně poničily, poškozena byla také velká část místního průmyslu. S koncem bojů se znovu rozhořel česko-polský spor, když Polsko začalo požadovat připojení československé části ke svému území. Situaci však v roce 1947 vyřešila mezistátní dohoda o přátelství a vzájemné pomoci, která potvrdila platnost hranice z roku 1920. Tímto krokem byla uzavřena jedna z nejbouřlivějších kapitol v historii Těšínska. Po válce začala postupná obnova oblasti. Významným milníkem byl odsun německého obyvatelstva, který znamenal velkou proměnu do té doby etnicky bohatého složení regionu, neboť Těšínsko nyní obývali převážně Češi a Poláci. Region se stal jedním z hlavních průmyslových center socialistického státu, což s sebou přineslo rozsáhlou výstavbu dolů, hutí a továren, ale i výrazné zatížení životního prostředí. Města jako Karviná nebo Třinec se vlivem přílivu pracovníků rychle rozrůstala. V 50. letech vyrostlo na zelené louce také zbrusu nové město Havířov, které se stalo domovem tisíců horníků a jejich rodin. Vztahy mezi Československem a Polskem byly v období státního socialismu poměrně dobré. Polská menšina u nás měla navíc vlastní institucionální zázemí, které tvořily například polské školy či kulturní organizace.
Vstup do EU přinesl prosperitu
Po pádu režimu v roce 1989 se začalo Těšínsko otevírat světu. Vstup České republiky a Polska do Evropské unie a Schengenského prostoru navíc umožnil dosud nevídané formy spolupráce, zejména v hospodářské a kulturní rovině. „Na poli kultury region i konkrétně oba Těšíny nabízejí celou škálu společných kulturních akcí, festivalů a událostí, které jsou na evropské úrovni podporovány a veřejností velmi oblíbeny. Podmínky pro rozvoj přeshraniční spolupráce jsou nastaveny výborně,“ vysvětluje spisovatel Jakub Podžorný, jenž se těšínskému regionu dlouhodobě věnuje. Podle něj v oblasti dodnes figuruje pocit určitého lokálního patriotismu, který někdy převyšuje ten celonárodní. „Někteří si říkají ‚Slezané‘, jiní se označují za Čechy a Poláky, ale někteří se považují prostě za místní neboli ‚tu stela‘, jak se říká lokálním nářečím. Každý to cítí trochu jinak. Na druhou stranu, stoleté rozdělení už je v hlavách a přemýšlení lidí znát, zejména u nejmladší generace,“ vysvětluje Podžorný s tím, že nejmladší Češi a Poláci už o společné historii regionu často příliš nevědí a sousedy na druhé straně hranice skutečně považují za cizince, se kterými se navíc mnohdy dorozumívají anglicky. „To mi připadá smutné,“ uzavírá.
Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.
