Obor informačních technologií (zkráceně IT) je v současné době jedním z nejrychleji rostoucích odvětví na pracovních trzích. Navíc je to sektor klíčový pro ekonomický a sociální rozvoj většiny zemí moderního světa. Vzhledem k narůstajícímu nedostatku kvalifikovaných IT odborníků jsou zejména v několika posledních dekádách ženy chápány jako nevyužitý potenciál. Svět počítačových technologií, kterému historicky od dob jeho vzniku dominují muži, zkrátka dlouho z různých důvodů nedokázal jejich talentů využívat. Nízké zastoupení žen v tomto oboru je tak mezinárodními organizacemi vnímáno jako problém, jehož příčinami jsou především nerovné příležitosti a celá řada stereotypů. Podpora většího počtu žen v IT může pomoci tento nedostatek překlenout a zajistit, že toto odvětví zůstane schopné plnit stále se vyvíjející požadavky.
Velké snění, malé šance
V jednom ze svých výzkumů The National Center for Women & Information Technology (NCWIT) uvádí, že co se týče profesních ambicí, mají dívky i chlapci do určitého věku stejně velké sny ohledně svých budoucích povolání. Mnoho předškoláků a předškolaček doufá, že se jednou stanou lékaři a lékařkami, veterináři a veterinářkami či vědci a vědkyněmi. Velká změna však nastává, když dívky dokončí základní školu a obory jako matematika, fyzika či informatika je zkrátka přestanou bavit. Analytická americká studie z roku 2018 odhaluje, že dívky nemají dostatečnou důvěru ve své přírodovědné a matematické schopnosti, často také věří, že nejsou stejně chytré jako chlapci. Takové pochybování o sobě samé může omezovat jejich snahu o získání příležitostí a bránit realizaci jejich plného potenciálu, a to právě především v oborech, které jsou stereotypně chápány jako „mužské” (typicky matematika, technické obory nebo právě počítačová věda).
Už ve škole děti zjišťují, že existuje rozdělení oborů na mužské a ženské.
I přestože se jedná o závěry z amerického prostředí, situace v českém školství není odlišná. Irena Smetáčková v příručce Gender ve škole podotýká, že už ve škole děti zjišťují, že existuje rozdělení oborů na mužské a ženské, což mohou vyčíst zejména z rozdělení vyučujících podle pohlaví (ženy častěji učí humanitní předměty, zatímco muži předměty z oblasti přírodních věd a technické obory). Smetáčková vysvětluje, že toto uspořádání hraje zvláště významnou roli při rozhodování dětí o jejich budoucím studiu a posléze i povolání. Prosadit si přitom při výběru obor, který není tradičně doménou osob stejného pohlaví, může být velmi náročné. „Chlapec, který se rozhodne jít na zdravotnickou školu, je často od této volby zrazován, stejně jako dívka, která si vybere technický obor. Častěji však studenti a studentky tyto volby sami, obvykle nevědomě, zavrhnou ještě předtím, než by o nich s okolím diskutovali, protože nechtějí narušovat genderová pravidla a stát se ostře sledovanou výjimkou,“ stojí v dokumentu. „Zde hraje obrovskou roli právě vyučující, který/á může odhalit talent pro to, co od dítěte v důsledku stereotypních genderových představ není očekáváno a v čem není podporováno, a může podpořit žáka či žákyni v netradiční volbě,“ vysvětluje v příručce Smetáčková.
Ty to dokážeš!
To, že je podpora okolí klíčovým faktorem, který může mít významný vliv na směřování jednotlivců v jejich životních drahách, zjistili i výzkumníci a výzkumnice společnosti Microsoft. Ti přišli na to, že dívky základních škol, které jsou individuálně podporovány svými učiteli nebo rodiči, mají zhruba 1,5krát větší pravděpodobnost, že budou na střední škole navštěvovat kurzy výpočetní techniky a technologií, než dívky, které k tomu podporovány nebyly. Rodiče mají při rozhodování o budoucím povolání svých dětí možná nejvýznamnější roli. Smutným poznatkem je, že ti tuzemští hovoří se svými dcerami na toto téma nejméně v Evropě, jak zjistila jiná zpráva společnosti Microsoft z roku 2017, které se účastnily i dívky z České republiky. V jejích závěrech se mimo jiné dozvídáme, že o vědě hovoří se svými dětmi každý čtvrtý otec (26 %) a každá třetí matka (32 %). Nejvíce hovoří rodiče s dětmi o možnostech oboru informačních technologií překvapivě v Rusku. Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístila Francie a o třetí místo se dělí Itálie s Velkou Británií. Studie, které se zúčastnilo 11 500 dívek, přišla i s dalšími zajímavými závěry, např. že informatika a přírodovědné obory začínají české dívky zajímat až kolem dvanáctého roku života, tzn. později než v ostatních zemích Evropy. Mezi 13. a 15. rokem, kdy si dívky vybírají střední školu, a tudíž i budoucí uplatnění, je naopak jejich zájem nejnižší, což znamená, že máme jen několik jednotek let na to, abychom tento zájem podchytili a rozvinuli.
Podpora okolí může mít významný vliv na směřování jednotlivců v jejich životních drahách.
V porovnání s ostatními zeměmi, které se výzkumu účastnily, je Česká republika v mnoha bodech hluboce pod průměrem, včetně způsobů, jakými dívky vědu vnímají: „České dívky v evropském srovnání stále nadprůměrně nahlížejí vědu a technologie jako mužskou doménu – kupříkladu když se řekne věda, šesti z deseti dívek (59 %) u nás se automaticky vybaví muž, což je o jedenáct procent více, než je evropský průměr,“ vyjádřila se v roce 2017 k výsledkům průzkumu Biljana Weber, tehdejší generální ředitelka Microsoftu pro Českou republiku a Slovensko.
Kdo chce kam, pomozme mu tam
Odhalování individuálních talentů navzdory stereotypům a normativním očekáváním vyžaduje společné úsilí. Mentoringové a vzdělávací programy, jednotný politický rámec na mezinárodní úrovni a osvětové kampaně hrají na této cestě zásadní roli. I přestože se Česká republika historicky angažovala v řadě inkluzivních projektů (např. Association for Progressive Communications – Women's Networking Support Programme nebo Ženy do IT), tím nejaktivnějším a nejvlivnějším, který se v současnosti podílí na řešení problému nedostatku dívek a žen v informačních technologiích, je nezisková orgnizace Czechitas. Vzdělávací a podpůrná platforma pořádá přednášky, workshopy a kurzy programování, tvorby webových stránek, grafiky, on-line marketingu, datové analytiky apod. „Popularizujeme. Snažíme se zasáhnout co nejvíce rodičů a vysvětlit jim, že se nemají čeho bát. Prezentujeme příběhy úspěšných žen v obchodních centrech, podporujeme učitele, snažíme se ukazovat příklady mladých programátorek…” říká Jan Schönbauer z organizace Czechitas.
I v Czechitas potvrzují, že nejčastěji dívky a ženy odrazují od informačních technologií určité předsudky, které údajně pro IT branži už dávno neplatí, ale ve společnosti na ně stále narážíme. „Proto, abyste mohla pracovat v IT, totiž nemusíte být jaderný fyzik. IT je opravdu různorodý obor, kde si takřka každý najde své uplatnění. Například v roli projektových manažerek, kde je vyžadována velká míra pečlivosti, jsou ženy velmi dobré, což mi potvrdil i šéf IT společnosti Gasnet, se kterou spolupracujeme,” uvádí Schönbauer. Na základě toho můžeme vyvodit, že „ženský” pohled, aniž ho mylně esencializujeme či generalizujeme, může přinést do vývoje IT mnoho nových a cenných poznatků. Obecně totiž platí, že různorodost pohledů, zkušeností a přístupů je nezbytná pro inovace a řešení problémů v jakékoli oblasti, včetně technologií. „Velké nadnárodní firmy to dnes už moc dobře vědí, a proto nás také podporují. Chtějí mít ve vývojových týmech ženy a my je pro ony pozice připravujeme,” uzavírá Schönbauer.
Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.
