I tohle je představa, která mnohé napadne, když se řekne „změněný stav vědomí“. Zážitek, který nás uvrhne do neznámého světa a dobře známou realitu tříští na kousky. Zážitek, který může být nádherný, ale také děsivý a hluboce znepokojivý, protože rozbíjí naši představu o světě. Změněné stavy vědomí jsou komplexní téma, které je sice z vědeckého hlediska popsané, ale zároveň působí poněkud abstraktně, jelikož subjektivní prožívání každého jedince se při těchto stavech liší. Obecně se změněným stavem vědomí rozumí stav, který si navodíme buď záměrně, či náhodně. K jeho dosažení lze využít práci s vlastním tělem, myslí či dechem, ale také řadu různých látek. Takový stav tedy může být klidně hluboká meditace, ale i intenzivní psychedelický prožitek.
Medituji, tedy jsem
Změněné stavy vědomí jsou už od pradávné historie úzce spjaté s mystickou a náboženskou zkušeností. Právě určité spirituální spojení je podle harvardského antropologa Petera T. Fursta ústřední součástí lidského bytí od samého počátku sebeuvědomění člověka. Využívání změněných stavů vědomí sahá hluboko do minulosti, kdy starověké kultury využívaly různé techniky k dosažení těchto stavů pro spirituální a léčebné účely.
Šamani a léčitelé po celém světě praktikovali rituály s pomocí psychoaktivních rostlin, bubnování, tance nebo meditace, aby dosáhli propojení s duchovním světem. V antickém Řecku pak byly například v Eleusinských mystériích pravděpodobně využívány halucinogeny k prožití mystických zkušeností. Ve středověku byla otázka změněného vědomí často opět spojována s náboženstvím, kdy mystici popisovali extatické stavy dosažené pomocí modlitby nebo půstů.
Normalizace psychedelik
Během dvacátého století se pak změněné stavy vědomí staly předmětem zájmu moderní vědy. Neurovědci začali zkoumat, jak mozek reaguje na meditaci, hypnózu, ale i na psychoaktivní látky, jako je například LSD, které bylo poprvé syntetizováno Albertem Hoffmanem v roce 1938 a jehož účinky byly popsány o pět let později. Zajímavostí je, že například socialistické Československo bylo právě ve využívání psychedelik pro terapeutické účinky pokrokové. Zejména v 50. a 60. letech lékaři a psychiatři, jako například Stanislav Grof, prováděli výzkumy s LSD, které bylo tehdy legálně dostupné a považované za slibný nástroj v psychoterapii. Po nástupu normalizace a zpřísnění pravidel pro užívání těchto látek se ale výzkum zastavil. Zkoumání pozitivních účinků psychedelik ale nebylo v 70. letech pozastaveno jen u nás. Zatímco během 60. let bylo LSD v éře hippies nesmírně populární, a to i díky americkému psychologovi Timothy Learymu, který je označován za jednoho z pionýrských „psychonautů“, tedy lidí, kteří dobrovolně využívají změněných stavů vědomí pro sebepoznání, v 70. Letech, během vlády prezidenta Richarda Nixona, byly výzkumy týkající se psychedelik ukončeny.
Změněným stavem vědomí přirozeného typu je i lucidní snění, kdy snící ovládá průběh snu, nebo hypnóza.
Dlouhá desetiletí se tak ve výzkumu změněných stavů vědomí psychedelickými látkami a jejich léčebného potenciálu nic nedělo. Věda se ale v současnosti k využívání psychedelik v medicíně vrací a klinické studie, které probíhají v renomovaných institucích jako Johns Hopkins University nebo Imperial College London, ukazují, že řízené podávání psychedelik pod dohledem odbornictva může významně zlepšit psychický stav pacientů a pacientek s depresí, úzkostmi nebo PTSD. Tyto studie podporují myšlenku, že psychedelika mohou být využívána jako součást terapeutického procesu, pokud jsou správně řízena a integrována do celkové psychoterapie. Současné výzkumy tak přinášejí nový pohled na léčbu psychických problémů a naznačují, že psychedelická terapie by mohla být v budoucnu standardní součástí psychiatrické péče.
Všechno není o drogách
I když si pod změněným stavem vědomí většina lidí asi představí užívání návykových látek, změny vědomí můžeme obecně rozdělit do čtyř základních kategorií. Existují totiž změny přirozené, chemicky indukované, patologické či technologicky a uměle indukované. Mezi ty přirozené patří stavy, kterých lze dosáhnout bez použití látek či technologií, často prostřednictvím různých technik nebo fyziologických procesů těla. Jedná se například o meditaci, ale i spánek, zejména pak REM fázi, během které se objevují sny. Změněným stavem vědomí přirozeného typu je i lucidní snění, kdy snící ovládá průběh snu, nebo hypnóza. Změněného stavu vědomí přirozenou cestou lze ale dosáhnout i za pomoci speciální dechové techniky holotropního dýchání, kterou vyvinul již zmiňovaný český psychoterapeut Stanislav Grof.
Chemicky indukované stavy změněného vědomí zahrnují veškeré přírodní i synteticky vyrobené látky. Mezi ty nejznámější patří psychedelika a halucinogeny, jako je LSD, psilocybin, ale třeba i MDMA, alkohol či marihuana. Každá z těchto látek způsobuje specifický stav, který se může lišit na základě subjektivního vnímání, ale i fyziologického stavu jedince a požitého množství.
Změny vědomí mohou být i patologického rázu. Patří sem psychózy, kdy člověk ztratí kontakt s realitou a pociťuje halucinace, bludy či paranoii. Narušené vnímání reality zažívají i lidé s disociativní poruchou osobnosti, schizofrenií a jinými psychiatrickými onemocněními. Patologicky změněný stav vědomí popisují i pacienti a pacientky s epilepsií, kteří během záchvatů mohou prožívat dočasné změny vnímání, ztrátu vědomí, dezorientaci či neobvyklé smyslové zážitky.
Moderní technologie pak otevírají možnosti pro experimentování se změněnými stavy vědomí v kontrolovaném prostředí. Technologicky a uměle lze indukovat změnu vědomí pomocí světla, zvuku nebo senzorické deprivace. V posledních letech se ke změnám vědomí dají využít například takzvané binaurální beaty, což jsou zvuky, které si lidské uši samy vytvoří při stereo poslechu dvou odlišných frekvencí. Posluchačstvo pak popisuje až meditativní či psychedelické stavy, při kterých dosahuje hluboké relaxace a změny ve vnímání okolí. Stavy podobné snění či meditaci pak popisují i lidé, kteří si vyzkoušeli senzorickou deprivaci například během pobytu v izolačním tanku, kde byli zbaveni smyslových podnětů.
Kam dál?
Kromě nesporných přínosů se v oblasti výzkumu a využití změněných stavů vědomí v medicíně a terapii objevují i etické otázky. Ty zahrnují především diskuzi o bezpečnosti, informovaném souhlasu pacientek a pacientů a dlouhodobých dopadech těchto experimentů. Lze si totiž například představit situaci, kdy pacient či pacientka nedostane veškeré informace o vedlejších účincích či rizicích a nežádoucích prožitcích a průběh terapie bude překvapivý, což později může vést ke zhoršení psychického stavu či ztrátě důvěry v terapeutický proces. Etické dilema nastává i ohledně toho, zda by psychedelika měla být volně dostupná pro individuální využívání, nebo jen v rámci zdravotnického systému. Pokud by totiž například LSD bylo volně dostupné, domácí použití látky od neznámého zdroje, bez lékařského dozoru, bez správného dávkování a znalosti účinků a rizik by mohlo konzumenta či konzumentku vystavit vysoce nebezpečné situaci. Po konzumaci totiž může nastat i takzvaný bad trip, kdy je prožitek hluboce traumatizující a místo příjemného pocitu či pomoci může způsobit další problémy.
Etické dilema nastává i ohledně toho, zda by psychedelika měla být volně dostupná pro individuální využívání, nebo jen v rámci zdravotnického systému.
Na druhou stranu by legalizace mohla pomoci podchytit látky, které se objevují na černém trhu a vydávají se za psychedelika, ale ve skutečnosti obsahují složky, které mohou být nebezpečné zdraví. Díky legalizaci by se také téma psychedelik mohlo destigmatizovat a směřovalo by se k jejich poučenějšímu a zodpovědnějšímu užívání. Na honbu za změněnými stavy vědomí můžeme nahlížet i z perspektivy kulturní apropriace. Velmi eticky sporným tématem jsou v posledních letech rozšířené psychedelické retreaty, během nichž lidé navštěvují země Jižní a Střední Ameriky za účelem požívání ayahuascy a jiných látek, které mají pro místní kultury posvátný a hluboce spirituální význam.
Hledání duchovních prožitků pod vedením místních šamanů bez znalosti historického a kulturního kontextu může být vnímáno jako forma novodobého kolonialismu a kapitalizace kulturního dědictví, jelikož duchovní praxe původního obyvatelstva je komodifikována a zpřístupněna západnímu trhu.
Jak je tedy z historie patrné, změněné stavy vědomí z celé řady důvodu zajímají člověka od pradávna. Pro mnohé tyto stavy představují cestu k hlubšímu duchovnímu prožitku, jako je hledání jednoty s vesmírem, Bohem nebo vlastním nitrem. Pro jiné je to nástroj sebepoznání, díky kterému nacházejí odpovědí na osobní otázky. Změněné stavy vědomí nám otevírají fascinující bránu k novým dimenzím našeho vnímání a sebepojetí. Tyto prožitky nás učí hlouběji chápat sami sebe a rozvíjet naši spiritualitu. Jejich potenciál pro osobní růst i vědecké bádání je obrovský, a stále není plně využitý.
Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.
