NP č.602 > Téma číslaSkryté národní bohatství: vánoční ozdoby, lidové tance i přírodní rituálytext: Julie Šafová, ilustrace: Hanci6

Praha, Český Krumlov, Holašovice, Telč nebo Kutná Hora. Památky UNESCO u nás umí vyjmenovat téměř každý školák. Česká republika toho ale ve skutečnosti nabízí mnohem víc. UNESCO totiž kromě míst chrání také nehmotné dědictví států, jako jsou tradice, rituály nebo vědomosti.

Veškeré položky, které mezinárodní organizace UNESCO chrání, se souhrnně nazývají světové dědictví. Patří sem památky, místa, města, parky či přírodní objekty, o něž mají členské státy nadnárodní organizace povinnost pečovat. Vedle městských a přírodních krás ale na seznamu UNESCO najdeme i nehmotné dědictví, které daný stát charakterizuje.

 

Toto dědictví nabývá nekonečného množství forem a funguje jako důkaz kulturní diverzity dané země. Ta se zavazuje ho chránit, aby nepřišla o svou tradici a historii. Právě z ní většina nehmotného dědictví pochází, ať už jde o tradiční zpracování látky, speciální rituál, neobvyklou zvyklost, nebo lidový tanec.

 

Česká republika má na seznamu nehmotného dědictví osm položek. Nejmladším přírůstkem je vorařství a vše, co k němu náleží. V českých zemích má svou tradici od 11. století a zahrnuje nejen zažité postupy při výrobě vorů, ale i zvyklosti spojené s tímto druhem dopravy jako slang nebo plavecké písně, které s sebou nevšední plavba přináší.

Za součást nehmotného dědictví tak lze považovat cokoliv, co upevňuje komunity a rozvíjí kulturní i hodnotové bohatství daných národů.

Vedle vorařství se na seznamu UNESCO objevuje i další nevšední způsob dopravy, tentokrát na koni. Tím není nic jiného než Jízda králů ze Slovácka a Hané. Hlavním prvkem obyčeje, prováděného po stovky let, je průvod krále, tedy dospívajícího chlapce s růží v ústech, a jeho pobočníků.

 

UNESCO v Česku chrání také lidovou zručnost. Na seznam je proto zařazen modrotisk, speciální technika barvení původem z Číny. Látka se namáčí do přírodního indiga a pomocí několika kroků vznikají rozličné motivy. Ty se svou pestrostí navíc liší region od regionu. Kreativitu ukazuje také další z položek – foukané vánoční ozdoby z Poniklé. Rodinná dílna je zde více než sto let vyrábí dnes již téměř zaniklým řemeslným způsobem ze skleněných perel.

 

Mezi tvorbu oceněnou v Česku i ve světě patří také obor loutkářství, který sem původně přivezli kočovní umělci a divadelníci. Jedná se o jednu z částí nehmotného dědictví, která v tuzemsku zůstává rozšířená dodnes a svou tradici každoročně rozvíjí.

 

Mezi další nehmotné dědictví UNESCO patří také vesnické masopustní obchůzky na Hlinecku, které se zde konají v téměř nezměněné podobě od konce 19. století. Posledními elementy české kultury na seznamu jsou sokolnictví, po dlouhá tisíciletí pečující o specifický vztah mezi člověkem a dravcem, a lidový skočný tanec verbuňk ze Slovácka, který se vyskytuje dokonce v sedmi regionálních typech.

Všem národům světa

Ochranu světového dědictví zahájilo UNESCO roku 1972, kdy členské státy společně podepsaly úmluvu, a zavázaly se tak k ochraně památek a ostatního kulturního bohatství na celém světě. Myšlenka světového dědictví si velmi zakládá na své univerzálnosti. Památky světového dědictví tak patří všem národům světa, bez ohledu na to, v jakém státě se nachází. Ochrana nehmotné kultury se jako součást programu UNESCO objevila až o pár desítek let později, i když dnes tvoří zásadní součást světového dědictví.

 

Pokud se některá z tradic dotýká historie více zemí, zapíše se jako dědictví každého z daných států. Česká republika tak loutkářství sdílí se Slovenskem, modrotisk s Rakouskem, Maďarskem a Německem, a sokolnictví dokonce s rekordním počtem více než dvaceti dalších států včetně Kyrgyzstánu, Mongolska nebo Saúdské Arábie.

 

Definovat nehmotné dědictví přesto není nijak jednoduché. Generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulayová ho nazvala kulturní rozmanitostí, která „dodává našemu životu bohatství, barevnost a dynamiku. Je to poznávací a intelektuální otevření a hnací síla společenského rozvoje a hospodářského růstu.“ Za součást nehmotného dědictví tak lze považovat cokoliv, co upevňuje komunity, propojuje lidi s přírodou i ostatními okolo sebe a rozvíjí kulturní i hodnotové bohatství daných národů. Jde tedy o jakýkoliv element kultury dané země, který nenabývá fyzické podoby.

Vztah k přírodě i lidem

Například mezi kulturní dědictví Ázerbájdžánu a Turecka se dostalo zdánlivě obyčejné pití čaje. Ve zmíněných státech je ovšem kultura pití lahodného nápoje symbolem pohostinství. Konzumace čaje je sváteční záležitost, každodenní rituál, který umožňuje zachytit důležité momenty v životech místních obyvatel. Čaj se navíc vaří pomocí pečlivých postupů, servíruje ve speciálních šálcích a obohacuje o sušené ovoce a byliny. Čajový rituál je nositelem kulturní identity, ale také něčím, co je dostupné všem společenským vrstvám bez ohledu na jejich postavení nebo bohatství.

 

Jedním z posledních přírůstků nehmotného dědictví UNESCO, který ve světě vzbudil značný zájem, byla francouzská bageta. Slavné pečivo a neoddělitelná součást francouzské identity na seznam přibyla teprve před pár měsíci. „Koupíte si pečivo, mluvíte u toho s lidmi, potkáváte je. To vše vytváří sociální vazby v časech, kdy je svět čím dál více virtuální,“ okomentovala rozhodnutí UNESCO generální ředitelka organizace.

 

Mezi další součásti nehmotného dědictví ve světě patří i specifická medicínská tajemství, zpěvy, vyprávění příběhů, chov zvířat, poutnictví, umění a mnoho dalších rozmanitých prvků. Ty všechny lidem umožňují poznat svou minulost, navázat na zvyklosti předávající se po generace v rodinách a v srdci uchovat něco, co nejde uchopit do rukou.


Julie Šafová autor / Julie Šafová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

„Ubytovna stojí i tři stovky za noc a tolik já si denně nevydělám.“
Na sociálně nejslabší dopadá zdražování nejcitelněji / Alžběta Ruschková
> NP č.602 > Socky Česko v posledních měsících trápí výrazná vlna zdražování. Podle odborníků už neexistuje skupina obyvatel, která by v důsledku současné ekonomické krize nezchudla. Pro některé je ale situace výrazně tíživější a pouhé uskromnění se jim nestačí. Osoby v sociální tísni a ohrožené bezdomovectvím mohou současné ceny totiž doslova připravit o střechu nad hlavou nebo mít závažné dopady na jejich zdravotní stav.
číst dále
Žinylka je mou srdeční záležitostí. Chci z ní udělat jedinečný módní doplněk, říká tkadlec / Alžběta Ruschková > NP č.602 > Téma čísla Vzpomínáte si na elegantní šály z vlasové tkaniny s výraznými řádky, tolik populární v dobách našich prababiček? Žinylka byla především za první republiky velmi oblíbenou textilní technologií. Dnes už se její výrobě v celé zemi, a dost možná i Evropě, věnuje jen jediný muž – Josef Fidler. číst dále Na sváteční hodování se šetřilo třeba celý rok / Michaela Jendruchová > NP č.602 > Téma čísla Více než dvacet let se zajímá o udržitelnost, přirozené zahradničení a také zvyky našich předků. Alena A. Gajdušková je znalkyní historické kuchyně, o které napsala dvoudílné Domácnosti našich babiček a spolu s Alenou Scheinostovou je autorkou knih Vánoce našich babiček a Velikonoce našich babiček. číst dále

Nejčtenější články autora

Aby čas (ne)protekl mezi prsty / Julie Šafová > NP č.616 > Téma čísla S volnem naložte co nejlépe. Rozvíjejte se každou minutu svého dne. A nepromarněte ani vteřinu. „Plýtvání časem“ je v moderní společnosti obecně považováno za nežádoucí nešvar. Co když ale příležitostné nicnedělání produktivitě naopak pomáhá? Nebo se o plýtvání vlastně vůbec nejedná? číst dále Digitální technologie jako meze fantazie? / Julie Šafová > NP č.617 > Téma čísla Moderní technologie hrají v našich životech často zásadní roli. Promítají se do způsobu, jakým pracujeme, ale i do našich představ a myšlenkových schémat. Mají ale nad lidskými životy takovou moc, že manipulují také s naší fantazií? číst dále Víra ukrytá do fantastických světů / Julie Šafová > NP č.614 > Téma čísla V literatuře, filmech, a dokonce i hudbě se mnohdy nevědomky setkáváme se symboly spjatými s vírou a náboženstvím. Autoři do svých děl vkládají jak otevřeně duchovní motivy, tak elegantně skrytou inspiraci. Při troše kreativity lze najít například spojitost mezi postavou legendárního Luka Skywalkera a biblickým Mojžíšem. A ve stínech světa ságy Pána prstenů můžeme dokonce odhalit Satana. číst dále Lovím látky / Julie Šafová > NP č.532 > Příběh Návrhářka Anna Vácová a její cesta k udržitelné módě. Začíná na ulicích korejského Soulu a končí (zatím) v Praze na Letné. číst dále