Studiem štěstí se zabývá obor pozitivní psychologie. Ta vznikla, aby vyvážila do té doby dominující zaměření psychologů na poruchy, obtíže a jiné nefunkčnosti. Je to vědecké studium emocí, životních zkušeností, osobnostních rysů a jejich vlivu na život jedince a fungování společností. Snaží se tedy zkoumat konkrétní faktory, které život dělají něčím, co stojí za to žít. Soustředí se na silné stránky namísto slabých a na budování dobrého v životě místo napravování špatného.
Psychologie štěstí chápe jako pozitivní emoce, které máme v souvislosti s příjemnými činnostmi, jichž se účastníme v každodenním životě. Emocemi nejčastěji spojovanými se štěstím jsou potěšení, útěcha, pohodlí, vděčnost, naděje a inspirace.
Co zjistily nejzajímavější studie pozitivní psychologie v posledních letech?
Ke štěstí skrze plnou peněženku?
Studie Harvardovy univerzity v roce 2009 zjistila, že lidé přeceňují, jak velký vliv peníze na štěstí člověka ve skutečnosti mají. Ačkoliv mezi výší příjmu a výší prožívaného štěstí korelace existuje, je menší, než lidé předpokládají. Vědci se ve studii lidí s různou výší příjmu ptali, jak by ohodnotili míru svého štěstí. Lidé zároveň předpovídali, jak by se jejich míra štěstí změnila při vyšším a při nižším příjmu. Následně to samé předpovídali i u ostatních lidí. Výsledkem studie bylo, že účastníci silně podceňovali, jak šťastní mohou být lidé s nízkým příjmem.
Kupujte si zážitky, nikoliv věci
Vědci ze San Francisco State University přišli na to, že zážitkové investice, jako jsou obědy v restauraci nebo lístky do divadla, vedou ke zvýšené životní spokojenosti. Pomáhají totiž utišit naše komplexnější potřeby – především potřebu společenskosti a vitality. Dlouhodobou spokojenost zvyšují díky tomu, že paměť plní spokojenými vzpomínkami, které se neomrzí po tak krátké době jako materiální věci.
Utrácení za druhé
To, jak své peníze utrácíme, pro naše štěstí může být stejně důležité, jako kolik jich máme. K tomuto závěru dospěli vědci z University of California Berkeley v roce 2008. Utrácení větší části vlastních příjmů za druhé předpovídá větší míru prožívaného životního štěstí, a to jak v krátkodobém, tak dlouhodobém měřítku.
Štěstí a imunita
Štěstí není blahodárné jen pro duši, ale také pro tělo. Konkrétně podporuje činnost imunitního systému. Studie University of Pittsburgh z roku 2003 zjistila, že lidé zažívající více pozitivních emocí méně často trpěli chřipkou.
Vděční za vděčnost
Jedním z nejdůležitějších faktorů přispívajících ke spokojenému životu je projevování vděčnosti. S tímto výsledkem přišla studie Pensylvánské univerzity v roce 2005. Vědci vděčnost nevnímají jako čistě lidský konstrukt, ale jako možnou evoluční tažnou sílu altruismu. V přírodě existuje mnoho živočišných druhů, které si navzájem pomáhají. Instinktivně tak musejí vědět, že jim jejich druh laskavost může později oplatit. Překážkami pro pociťování vděčnosti jsou podle vědy materiálnost, závist, narcismus a cynismus. Existuje několik způsobů, jak své vlastní prožívání vděčnosti posílit. Oblíbené jsou například dopisy vděčnosti lidem, kterým jsme nikdy pořádně nepoděkovali. Nebo vedení si deníku vděčnosti, kam každý zapisujeme, co nám den udělalo šťastnějším a za co jsme vděční.
Úsměv!
Vědci z Michigan State University sledovali, jak moc naše prožívání ovlivňují upřímný a neupřímný úsměv. Pro účely studie pozorovali řidiče a řidičky autobusů. Ti řidiči, kteří se smáli jen mechanicky bez emocí, aby v práci působili lépe na zákazníky, měli na konci dne horší pocity než řidiči, kteří se usmívali potom, co si cíleně vybavovali příjemné vzpomínky. Usmívání se jen proto, aby se člověk usmíval, může vést k emocionálnímu vyčerpání a stažení se. Opačným přístupem je usmívání se na základě toho, že v sobě člověk schválně kultivuje pozitivní myšlení – to náladu a pohled na svět naopak zlepšuje.
Laskavost se počítá
Zajímavý experiment uskutečnili výzkumníci z University of British Columbia v roce 2012, kteří pracovali se studenty základní školy. Rozdělili je na dvě poloviny. Žáci jedné skupiny dostali za úkol každý týden navštívit tři nová místa. Žáci druhé skupiny každý týden museli splnit tři laskavé činy pro své spolužáky. Výsledkem bylo, že se spokojenost žáků obou skupin zvýšila. Žáci plnící laskavé činy ale byli po konci studie více populární mezi svými spolužáky, laskavost tedy zvýšila jak jejich spokojenost, tak popularitu.
Dobrovolničením ke zdraví
Studie University of Exeter Medical School v roce 2013 ukázala, že dobrovolnická činnost má pro lidské zdraví ještě dramatičtější důsledky, než se předtím předpokládalo. Lidé, kteří se věnují nějaké dobrovolnické činnosti, trpí méně depresemi, jsou v životě spokojenější, a dokonce je u nich také nižší mortalita.
Nejšťastnější místo
Studie University of Sussex z roku 2013 studovala místa, kde lidé vykazují nejvyšší míru štěstí. Ukázalo se, že štěstí nenalezneme v kanceláři, ale měli bychom za ním do přírody. Nejpříznivějším místem pro prožívání štěstí se potom ukázalo venkovní místo poblíž vody za teplého počasí.
Štěstí a dědičnost
Dědičnost se typicky studuje na jednovaječných a dvojvaječných dvojčatech. Dá se předpokládat, že jedinci z obou druhů dvojčat vyrůstali ve stejném prostředí. Jednovaječná dvojčata mají stejný genetický základ, dvojvaječná jsou si podobná jako normální sourozenci. Tudíž psychologické faktory, ve kterých si jsou jednovaječná dvojčata oproti těm dvojvaječným podobnější, můžeme přisoudit jejich dědičnosti. Vědci z University of Minnesota u dvojčat sledovali jejich úroveň prožívaného štěstí. Zjistili, že jednovaječná dvojčata štěstí prožívají navzájem podobněji než dvojvaječná. Dědičnost podle nich může skoro za polovinu míry štěstí, kterou zažíváme. Druhá polovina je způsobena životními okolnostmi. Předpokládá se, že lidé mají vrozenou určitou základní úroveň štěstí. Životní peripetie naši skutečnou hladinu štěstí rozkolísávají, po jejich odeznění má však štěstí tendenci se vracet k vrozené hladině.
Nakažlivé štěstí
Výsledky studie Harvard University a University of California z roku 2008 uvádí, že když se u nějaké osoby zvýší míra jejího štěstí, existuje 25% šance, že k tomu dojde i u jejího přítele, který žije poblíž. Štěstí je v našich každodenních interakcích nakažlivé. A nekončí to jen u jednoho člověka: štěstí se takto podle vědců může šířit i na třetí stupeň: tedy k přátelům přátel. Lidé, kteří se obklopují mnoha lidmi, zároveň vykazují nejvyšší míru štěstí.
Honba za štěstím může být osamělá
Dávání příliš velkého důrazu na vlastní štěstí může mít překvapivé negativní důsledky.
Přišli na to výzkumníci University of California v roce 2011. Lidé, kteří dávali větší důraz na vlastní štěstí, se podle studie ukázali být osamělejšími. Přílišná snaha o vlastní štěstí a osobní prospěch může podle vědců poškodit vazby s ostatními lidmi, a tím pádem celkovou míru prožívaného štěstí naopak snižovat.
Předplaťte si časopis v elektronické nebo tištěné podobě. I při nákupu online můžete přispět polovinu svému oblíbenému prodejci.
