Je akupunktura všemocná?
Nemohu říct, že je úplně všemocná. Jsou věci, které akupunktura neumí řešit a je potřeba využít západní medicínu, ale zase vyřeší spoustu funkčních poruch, se kterými si naopak západní medicína neví rady.
A co jsou ty věci, které řešit neumí? Kde jsou její hranice?
Její hranice jsou tam, kde potřebujeme hodně rychlý zásah – náhlá příhoda břišní, zánět slepého střeva, úraz nebo vnitřní krvácení. Tam jde akupunktura úplně stranou a zaplať pánbůh, že na to západní medicínu máme.
Podle jedné definice akupunktura léčí bolest v určitém místě pomocí jehliček, ale co primárně děláte vy, je, že napichujete body, které působí někde jinde. Tak jak to je?
Jsou tzv. áši body, které jsou nejblíž lokalizaci, kde je bolest. A pak jsou body na drahách, které k ovlivnění bolesti využíváme. Často jsou to ty nejvzdálenější body od místa bolestivosti. Indikace těchto bodů jsou předem dané. Jsou tzv. analgetické body, které napichujeme, abychom utlumili bolest. Často to jsou body na dráze tlustého střeva nebo na dráze žlučníku, ale prakticky každá dráha nějaký analgetický bod má. Čím vzdálenější je bod od místa bolesti, tím efektivnější léčba většinou je.
Jehličky samotné ale ničím napuštěné nejsou, tak jak v místě vpichu fungují a co se tam stane?
Představte si to jako kanalizační potrubí někde pod městem. Body mají přesnou polohu a my se jimi dostaneme do potrubí, do akupunkturních drah. Nemusíme používat pouze jehly, i když je to mnohem účinnější. K bodům se můžeme dostat i akupresurně (stlačováním, masáží místa, pozn. red.), protože mají docela veliký rozsah. Každý bod má tvar jehlanu, s podstavou na kůži a vrcholem uvnitř podkoží či svalu. Dáte-li jehlu mimo střed podstavy jehlanu, účinek jehly se přesto dostane do vrcholu jehlanu, tudíž do bodu. Trefujeme se ale přesně, protože bod bývá lepivější, teplejší a vlhčí díky většímu množství potních žlázek. Také má i menší kožní odpor než okolní tkáň, ale to už jsme schopni detekovat spíše pomocí přístrojů typu Stimul. Po aplikaci jehličky se dostaneme do akupunkturní dráhy, tzv. meridiánu, kde ovlivňujeme tok dráhy. Každý bod má předem dané indikace, na co se používá. Jsou body, kterými vytahujeme horkost z těla, nebo třeba takové, které umí doplňovat Jin, nebo naopak Jang (koncept jin – jang má původ v dávné čínské filosofii a popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru, pozn. red.).
Když se tedy píchne jehlička, představím si, že v tom místě něco zablokuje…
Jehla zharmonizuje tok Qi (čteme či, pozn. red.) neboli energie v dráze. V drahách je energie buďto moc, nebo málo, anebo neteče, protože je tam bariéra. Jehličky umí tok zase obnovit. Základem zdravého těla je, aby tekla jak energie, tak lymfa, tak krev neustále a aby se nikde nezadrhávala.
Akupunktura umí obecně pracovat s emocemi. Dokáže posílit paměť i koncentraci, když chybí, funguje to pěkně a bez vedlejších účinků.
Mohla byste stručně popsat jednotlivé dráhy?
Máme dvanáct řádných drah. Každá dráha má své maximum během dne. Začala bych dráhou plic, která má svoji největší činnost mezi třetí a pátou hodinou ranní. Je to doba, kdy se budí děti štěkavým kašlem a astmatici astmatickým záchvatem. Pak dostává žezlo dráha tlustého střeva, která je nejsilnější mezi pátou a sedmou hodinou ráno. V té době chodí lidé ráno na stolici, čímž se připravují na nový den společně s dráhou žaludku. Ta působí hlavně od sedmi do devíti, kdy nejčastěji snídáme a nabíráme energii. Nejlépe bychom měli jíst teplou snídani formou kaše či polévky. Odsuzuji snídání cereálií zalitých studeným mlékem či jogurtem. Mléčné výrobky jsou studené povahy, tělo si je musí před zpracováním pracně ohřát a stojí nás to energii navíc. Následuje dráha sleziny, která je nejaktivnější mezi devátou a jedenáctou hodinou. Slezina zodpovídá za trávení nejen potravy, ale i myšlenek. V tuto dobu se doporučuje dávat dětem ve školách testy, protože by jim to mělo nejlépe myslet. Mezi jedenáctou a jednou hodinou je maximum dráhy srdce, což je doba, kdy hlavně v letních měsících dochází k infarktu myokardu, protože je srdce nejzranitelnější. Dále máme dráhu tenkého střeva, která má maximum od jedné do třetí hodiny. Kromě tenkého střeva hodně spolupracuje s dráhou srdce a podílí se na regulaci horkosti v těle. Pokračuje dráha močového měchýře, dráha ledvin, perikardu (také osrdečník, vakovitý obal srdce, pozn. red.), dráha trojitého zářiče, kdy bychom se měli před spaním uklidnit, a nakonec maximum dráhy žlučníku od jedenácti do jedné v noci, kdy bychom měli ideálně ulehnout ke spánku. Dráha žlučníku je parťák dráhy jater, umí pracovat s regulací bolesti v těle a je zodpovědná za správné proudění energie. Dráha jater následuje mezi jednou a třetí hodinou ranní, kdy dochází k reparaci všeho, co se za den pokazilo. Alespoň v téhle době bychom měli už opravdu spát.
Takže chodíte spát před jedenáctou?
U nás se v deset zhasíná. Naučili jsme to i děti a ráno vstáváme brzičko ještě se setměním. Práci doděláme s daleko větším efektem, než kdybychom to táhli do noci. Ale nedělala jsem to tak vždycky. Na vysoké jsme měli ve studovně rozsvíceno právě do těch tří, to nám to šlo nejlíp, byli jsme noční sovy. Doháněli jsme resty někdy až do rána a následující den jsme pak měli úplně přehozený. Tělo si je schopné energii do určitého věku obnovovat, ale zhruba kolem čtyřicátého pátého roku je obnova pomalejší a nedostatečná.
V čem se od západní medicíny ta tradiční čínská liší a v čem se naopak doplňují?
To je dobrá otázka. V Čechách máme pořád víc a víc kolegů z řad lékařů, kteří studují čínskou medicínu, aby si pomohli, protože vidí, že ta západní zdaleka nemá efekt všude. Ale jsou země jako Švýcarsko, kde si již druhým referendem odsouhlasili, že je akupunktura hrazená ze systému zdravotnictví. V ortopedické ordinaci se tam praktikuje akupunktura na denní bázi. Jsou země, kde jsou k používání akupunktury nakloněnější, třeba Německo a Rakousko.
V čem hlavně je tradiční čínská medicína efektivnější?
Největší efekt má v prevenci, protože funkční poruchy nám neodhalí zobrazovací metody, na které se spoléhá západní medicína. Než propukne nemoc, objeví se poruchy, které se nedají zjistit krevními testy ani zobrazovacími technikami typu sono nebo rentgen. Pacienti třeba na gastroenterologii často chodí s potížemi, že jim není dobře od žaludku, mají nechutenství, a to jsou věci, které se nedají úplně dokázat. Není-li patrná změna sliznice jícnu, žaludku, krevní testy jsou v pořádku, jsou pacienti s dyspepsií občas odborníkem doporučováni k psychiatrům. Bývají označeni za hypochondry a nikdo jim nevěří, přitom pouhé nechutenství často může být předzvěst většího problému. Čínská medicína se na to dívá jinak, žádný stesk pacienta nepodceňuje. Jakékoliv pozorování přispěje k tomu, že se může zavčasu předejít komplikacím.
Jak se to tedy pozná?
Dotazujeme se poctivě a podrobně, ale hlavně na daleko větší škálu věcí, od spánku přes trávení a vyměšování až po emoce. Pozorujeme pacientovy očí, jazyk, barvy kůže, zajímáme se i o možný zápach sekretů, otestujeme puls, a to všechno nám doplní potřebnou anamnézu. Ale je to hodně těžká disciplína. Stejně jako po šesti letech studia medicíny nemůžeme říct, že jsme hotoví doktoři, je to tak i u čínské medicíny. Studujeme ji jen pět let. Ale člověk se učí stejně celý život.
Dokáže akupunktura pomoct od smutku a udělat lidi šťastnými?
Dokáže, smutek v akupunktuře patří pod dráhu plic a existují body, které dokážou smutek zmírnit. Často i bezdůvodný smutek může odeznít právě díky akupunktuře. Plíce zodpovídají za melancholii, lítostivost, plačtivost. Třeba depresivní stavy bývají záležitostí dráhy jater nebo žlučníku. Úzkosti pak srdce a perikardu. Akupunktura umí obecně pracovat s emocemi. Dokáže posílit paměť i koncentraci, když chybí, funguje to pěkně a bez vedlejších účinků.
Předplaťte si časopis v elektronické nebo tištěné podobě. I při nákupu online můžete přispět polovinu svému oblíbenému prodejci.
