NP č.599 > Téma číslaZaťukej to na dřevo, jinak nepřijde JežíšekAlena Spálenská

Dětská mysl je opředena kouzly. Nadpřirozena se naše mozky ale nevzdávají ani v dospělosti. K čemu nám magické přemýšlení slouží, jak se vlastně vyvinulo a jak můžeme sami sebe očarovat k lepším výsledkům?

Magické přemýšlení je pojem označující uvažování, které odporuje logice a zákonům přírody. Spojujeme při něm dohromady dvě události, které spolu logicky nesouvisejí, přiřazujeme myšlenky neživým věcem nebo věříme, že naše vnitřní myšlenky mají schopnost ovlivnit fyzický svět kolem nás.

Kouzelná léta

Typicky magické přemýšlení pozorujeme u dítěte. „Nejkouzelněji“ dítě svět vidí mezi druhým a sedmým rokem života. Tak to alespoň vypozoroval významný vývojový psycholog Jean Piaget. Předškolní děti ještě nedokáží přesně rozlišovat mezi realitou a fantazií. Zároveň u nich převládá intuice nad logikou. Mají potřebu poznat, jak svět funguje, ale jeho složitost zatím nedokážou zcela uchopit. U složitých konceptů si tak vypomáhají fantazií. Slunce je na nebi, protože ho tam dal nějaký člověk, a každý večer zapadá, protože už je po celém dni svícení unavené.

 

Svět kouzel a nadpřirozených bytostí děti přitahuje. Velmi snadno přijímají nemožné vysvětlení pro různé věci. Příběhy s fantastickými prvky si také lépe pamatují. Pohádky tak pro ně jsou dobrým zdrojem učení. A magično navíc prokazatelně podporuje jejich kreativitu.

 

V tomto věku si děti mohou osvojit i některé bizarní rituály či nelibosti. Svět vnímají egocentricky: mají pocit, že jejich akce přímo ovlivňují dění kolem nich. Může se například stát, že se nepohodnou se svým sourozencem a ten další den náhodou onemocní. Dítě se potom může cítit velmi provinile z toho, že mu svým hněvem nemoc způsobilo. Nebo v televizi začnou dávat jeho oblíbenou pohádku hned potom, co se před ní točí dokola. Uvěří tedy, že to způsobilo točení, a příště to zkusí znovu.

Vyrostli jsme z toho?

Dětství je plné kouzel, pohádek a nesmyslů, ale potom z toho vyrosteme. Myšlenkový svět dospělých je totiž postaven na logice a realismu a nadpřirozeno už v něm nemá místo. Anebo ne?

magické přemýšlení se nás drží i v dospělosti. A to především v emočně nabitých situacích.

Věříte, že svými přáními můžete ovlivnit budoucnost? Pokud jste si na tuto otázku odpověděli slovem ne, tak si zkuste následující cvičení: Vzpomeňte si na nějakého svého blízkého člověka. Nyní nahlas vyslovte, že si přejete, aby se mu stalo něco nepříjemného. Vyslovili byste takovou větu? Ačkoliv nevěříme, že bychom svými myšlenkami a slovy mohli něco ovlivnit, už jen představa takového vysloveného přání je nám velmi nepříjemná.

 

Ať už jde o čtení horoskopů, hledání čtyřlístků, fyzické držení palců při sportovních utkáních nebo vyhýbání se černým kočkám u cest – magické přemýšlení se nás drží i v dospělosti. A to především v emočně nabitých situacích.

Co na magii věda

Pro lidské myšlení je typická tendence hledat spojitosti mezi fenomény ve svém okolí. Když je venku zataženo, tak je větší šance, že bude pršet. A když na tom dešti budu moc dlouho, tak je větší šance, že promrznu. Z evolučního hlediska je zřejmé, jak důležitou roli hrála podobná zjištění v našem přežití.

 

Naši předci, kteří ve svém okolí vyhledávali a nacházeli vzorce, měli větší šanci na přežití a tuto schopnost předali dál. Díky tomu je tato dovednost v našich mozcích natolik zabydlená, že funguje automaticky. Sami od sebe okolo sebe hledáme vzorce, protože preferujeme předvídatelný svět, nad kterým máme pocit kontroly.

 

Na zkoušku jednou přijdeme s řetízkem, který nám dala babička pro štěstí. Zkouška se povede, tak si řetízek pro jistotu vezmeme i příště. A s každou další splněnou zkouškou se jeho vnímaná moc nad naším úspěchem zesiluje. Navíc se ukazuje, že podobné talismany mohou mít doopravdy pozitivní dopady na náš výkon. Naše víra v jejich moc totiž může nabýt podoby sebenaplňujícího se proroctví.

Vaše sebedůvěra ve vlastní schopnosti vám zvyšuje šance, že se vám úkol podaří splnit podle vašich představ. A nezáleží na tom, že je postavena na víře v kouzelný talisman.

Vědci v jednom experimentu nechali lidi trefovat golfové míčky do jamky. Některým z nich řekli, že v ruce drží „šťastný míček“. Ti se šťastným míčkem si potom ve hře skutečně vedli lépe. Jak je to ale možné?

 

Hypotézou je, že se lidé po obdržení šťastného míčku více snažili. Nastavovali si vyšší cíle a zároveň na nich dokázali delší dobu pracovat. Magické přemýšlení funguje vlastně jako takový kouzelný placebo efekt. Dokud věříte, tak se vám díky němu může výkon skutečně zlepšit. Akorát tu magii nedělá talisman, ale vaše víra v něj.

 

Tohoto efektu se dá využít kdykoliv, kdy v sobě potřebujete vykřesat lepší výkon. Obecně: vaše sebedůvěra ve vlastní schopnosti vám zvyšuje šance, že se vám úkol podaří splnit podle vašich představ. A nezáleží na tom, že je postavena na víře v kouzelný talisman.

 

 

 

Pořiďte si elektronické nebo tištěné předplatné a nepropásněte už ani jedno číslo! I v rámci předplatného můžete přispět polovinu svému oblíbenému prodejci.


autor / Alena Spálenská VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Chcete vědět, jaké je být člověkem? Přečtěte si pohádku / Alena Spálenská > NP č.611 > Téma čísla Podle psychoanalytiků jsou pohádky tím nejlepším otiskem lidské zkušenosti, který máme. Proč mají svůj příběh o Popelce lidé z kultur celého světa a čím jsou pohádky důležité pro správný vývoj dětské mysli? číst dále Štěstí ve zkumavce: Co o něm zjistila věda? / Alena Spálenská > NP č.597 > Téma čísla O štěstí se lidé snaží už od nepaměti. Dnes jsme tento koncept přenesli dokonce už i do oblasti vědeckého výzkumu – vědci hledají odpovědi na otázky jako: Co pro vlastní štěstí můžeme udělat? A jak si ho udržet? Jak vypadá smysluplný život? číst dále Zaťukej to na dřevo, jinak nepřijde Ježíšek / Alena Spálenská > NP č.599 > Téma čísla Dětská mysl je opředena kouzly. Nadpřirozena se naše mozky ale nevzdávají ani v dospělosti. K čemu nám magické přemýšlení slouží, jak se vlastně vyvinulo a jak můžeme sami sebe očarovat k lepším výsledkům? číst dále Musíme si zvykat, že se naše silné stránky změní. Důležitým začne být to, co za nás AI dělat nedokáže / Alena Spálenská > NP č.605 > Rozhovor S profesorem Jiřím Matasem, předním českým vědcem v oblasti umělé inteligence, jsme si povídali o tom, proč chatboti neumí psát vtipy a jestli lidé neztratí smysl, až je v inteligenci překoná počítač. číst dále