Již samotná výsadba vánočních stromečků na porážku je problematická. Pro jejich pěstování se používá orná půda, která po staletí sloužila jako pole, jako prostor pro pěstování plodin na výživu lidí nebo zvířat. Pole vánočních stromečků se z ekologického hlediska jen málo liší od od jiné monokultury, jakou je třeba řepkové nebo kukuřičné pole. To, že je monokultura z přírodního pohledu něco vadného, se snad učí již v prvních ročnících druhého stupně základní školy, takže není třeba to tu rozpitvávat.
Když se stromek i s kořeny dostane do teplého obýváku, většinou takový tepelný šok nepřežije
Stromky ovšem rostou trochu pomaleji než porosty řepky. Jako každé jiné rostliny, ať již dřeviny, nebo byliny, si budoucí vánoční stromečky začínají budovat kolem sebe lesní ekosystém. Na jejich kořeny se snaží navázat svůj život houby, mechy a případně nějaké další nižší bylinné patro. Stěhují se sem nižší živočichové, jako jsou zejména nejrůznější druhy hmyzu. Za nimi přicházejí třeba ježci, hraboši nebo první ptáci. Když pak přijde na mýcení, zničí se i celý tento křehce startující ekosystém. Většina výše jmenovaných prvků živé přírody prostě zemře spolu se stromky. Ptáci přijdou o své domovy, potravu i sousedy, zkrátka nastává likvidace tisíců a možná milionů životů.
Daleká cesta stromových cizinců
Za nejlepší vánoční stromeček je v současné době považována jedle kavkazská (Abies nordmanniana). Pro konzumenty vánoční pohody má mnoho výhod – její koruna má pravidelný kuželovitý tvar, jehličí je huňaté, neopadává a strom má i srdčitý kořenový systém vhodný do kontejneru. Ale o kontejnerech bude řeč později. Ve své domovině na Kavkaze je to ztepilý strom dorůstající až šedesáti metrů. Pěstuje se a sklízí se prakticky všude v Evropě, vždy způsobem uvedeným výše. Pak se stromky vozí sem a tam v kamionech napříč kontinentem, aby přistály na dvoře nějakého supermarketu nadnárodní řetězce, který prodává jídlo nebo kutilské potřeby. Jak ekologicko-etické jsou nákupy takových stromků, to si musí každý spočítat sám.
U nás se ještě na některých místech pěstují borovice, které zdaleka nedosahují obliby kavkazských jedlí, nebo dokonce smrků. Snížená obliba těch posledně jmenovaných je v tom, že hodně rychle v teplých bytech opadávají. Smrky lze považovat za jediné tradiční vánoční stromky. Jsou občas někde k dostání tak, jak to po léta bývalo, a sice z probírky lesa.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
