NP č.521 > Téma číslaBharata NatyamJana Hessová

Rásabihárí Déví Dásí se dvacet let věnuje indickému tanci Bharata Natyam. Na naše setkání přišla v sárí a první otázku tedy čekala. Prý se tak obléká vždy, když má možnost. Není divu, Indii považuje za svůj druhý domov, a navíc jí to moc sluší.

Jak se rodilá Pražačka dostane ke starobylému indickému tanci?
Hledala jsem a snažila se najít smysl života, něco hlubšího... Zaujala mě Bhagavadgíta a filozofie véd. Stala jsem se vegetariánkou a změnila svůj život.

 

Druhým velkým koníčkem byl tanec. Vyzkoušela jsem mnoho stylů a stále hledala ten, kterým bych mohla vyjádřit duchovní rozměr. Bharata Natyam vychází z filozofie véd a jeho tancování je duchovní činnost. Čím víc se věnuji duchovnímu životu, tím víc pronikám do tajů tance a naopak. Nikdy se tedy nestane, že se není kam zdokonalovat.


Kdy tanec Bharata Natyam vznikl a jaký je jeho význam?
Odborníky je doloženo, že jde o vůbec nejstarší klasický tanec na světě. Je popsán v Natya-šástře, učebnici o tanci, hudbě, dramatu a vizuálních uměních. Natya-šástra se také často nazývá pátou védou. Vysvětluje se zde nejen technika tance, ale i vše ostatní – jak má vypadat pódium, tanečnice, jaké má být publikum a v jakém má být rozpoložení, jaká je nejlepší doba.

Chrámové tanečnice byly ve své době velmi vzdělané osoby s vysokým sociálním statusem, uměly několik jazyků, meditovaly, cvičily jógu...

Vše směřuje k vytvoření správné nálady otevírající cestu k lidským srdcím. Tanečnice může svým tancem vnímavé diváky okamžitě vnést do duchovního rozměru a to je právě ta síla Bharata Natyam.


Dá se tanec Bharata Natyam popsat někomu, kdo ho nikdy neviděl?
Laičtí diváci ho vnímají jako něco mezi tancem, pantomimou a divadlem. Používají se dvě techniky. Abstraktní dynamická forma se složitými tanečními kroky se zaměřuje na rytmiku a prostor a výrazový tanec pak za použití mimiky, gest dlaní a prstů vypráví příběh.

Tančit lze i na světská témata. Udělala jsem třeba Debussyho Svit luny, který výborně seděl na příběh lásky mezi Rádhou a Krišnou.

Do tance se zapojuje celé tělo včetně očí, je fyzicky náročný a koncentrace tanečnice je pro představení zásadní. Tanec je ve výsledku meditací jak tanečnice, tak vnímavého publika.


Tanec studujete dvacet let a učíte ho čtrnáct, máte v jeho systému také prostor pro osobní inspiraci, lze jím třeba vyprávět příběhy bližší západním divákům?
Ano, dá se jím vyjádřit cokoliv, ale já preferuji duchovní poselství. Před lety jsem připravila choreografii na hudbu Clauda Debussyho, tanec doprovázela klavíristka Jana Chadhuri. Debussyho skladby jsem propojila s tématem z véd a kupodivu se to krásně podařilo. Debussyho Svit luny například výborně seděl na příběh lásky mezi Rádhou a Krišnou. Účastníci po vystoupení říkali, že to snad skladatel musel napsat pro Bharata Natyam. (směje se)


Jak tanec Bharata Natyam vznikl?
Védy vyprávějí příběh, jak polobozi, obyvatelé vyšších planetárních systémů, přišli za stvořitelem Brahmou a prosili ho, aby jim dal nějaký způsob, jakým by běžný zaneprázdněný člověk mohl pozvednout svoje vědomí a porozumět hlubokým tématům véd, aniž by je musel dlouho studovat, podstupovat askezi a věnovat se dlouhým meditacím. Brahma zplnomocnil světce Bharatu, aby sestavil učebnici Natya-šástru.


Původně se tento tanec tancoval pouze v indických chrámech...
Souvisí to s životem tehdejší společnosti – vzdělanost se soustředila u nás v kostelech, v Indii v chrámech. Ve výzdobě zdí indických chrámů najdeme také tanec sochařsky zdokumentován. Jsou zobrazeny figury a fáze kroků i celé tance. Na jednom z chrámů jsou dokonce vytesána jména čtyř set chrámových tanečnic, což byly ve své době velmi vzdělané osoby s vysokým sociálním statusem – uměly několik jazyků, meditovaly a cvičily jógu. Jak byla Indie dobývána, tradice upadala, samy tanečnice překračovaly regule, ale některé z nich dál tajně tancovaly a nikdo, kromě boha, je tančit Bharata Natyam nespatřil.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jana Hessová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Řebříček obecný / Jana Vlková > NP č.521 > Herbárium Achillea millefolium - Roste prakticky všude – na lukách i v pangejtech. Znají ho skoro všichni, ale mnozí mu přezdívají žebříček. číst dále Lokání pro dobrou věc / Darek Šmíd > NP č.521 > Startér Z každé lahve piva značky Frajer jde pár korun na podporu lokálních projektů se sociálním zaměřením. Jestli to nějaké pivo myslí s lidmi dobře, vsaďte boty, že je to právě tohle. číst dále Julian Casablancas a The Voidz - Esej o tom, jak si zachránit život / Benjamin Slavík > NP č.521 > Kultura Třetí album Virtue kapely The Voidz představuje jednu z nejzajímavějších desek letošního roku. To na jedné straně reprezentuje schopnost experimentovat s různými hudebními vlivy, ale na druhé se zároveň může stát symbolem toho, jak známý hudebník bojuje s vlastní minulostí. Toho, že se od ní nutně nemusí odříznout, pokud chce jít s čistým a svobodným výhledem dál. číst dále Z politiky noční můry ještě nemám / Slavko Ševčík > NP č.521 > VIP Rozhovor Jak už to tak u prodejce Slavka z Národní bývá, i tento rozhovor domluvil sám. Parlamentní zpravodajku České televize Petru Tuháčkovou poznal po hlase, a protože miluje politiku i krásné ženy zároveň, hned mu zasvítilo očičko a promptně dohodl interview, kde si obojí dopřál měrou vrchovatou. A my s ním. číst dále