NP č.517 > FejetonV-X-D vrací úderJan Stern

Pozor, dnes vybalím dva těžké kalibry. Geopolitiku a totalitu.

Geopolitiku vezmu hopem a prostě jen zkonstatuji, že jsem Středoevropan. A že tím míním něco velmi zásadního. Střední Evropa má definice různé. Ale ta jediná opravdu podstatná je, že je to prostor pochybností. O velkých pravdách Západu i velkých mýtech Východu. O vášni Jihu i přátelskosti Severu.


Pochybuji, tedy jsem tu doma. A beru svou identitu setsakra vážně. Já někdy pochybuji dokonce i o tom, jestli středoevropské pochybování má nějaký smysl. Ale přes pochybnosti o pochybnostech pochybuji rád, takřka s jižanskou vášní.


A tím se dostáváme k té totalitě. Respektive k pizzerii. V ní se to totiž nedávno odehrálo. Ta lapálie s totalitou. Seděl jsem tam s jedním Američanem, co už tu hezkých pár let žije a učí na jedné vysoké škole francouzštinu, neboť předstírá, že je Kanaďan. A i když se o tom normálně nebavíme, onehdá se mě bez varování zeptal: „Jaké to vlastně bylo, v tom žít?" Já zaražen povídám: „V čem ‚tom'?" „No v tý totalitě," zašeptal kupodivu. A já mu řekl: „Problém je, že já v totalitě vlastně nikdy nežil." Američan se zarazil, něco v hlavě chvilku počítal, pak mu došlo, že došlo k nějaké podivné srážce Velké pravdy s malou středoevropskou pochybností a rychle to zamluvil, aby keep úsměv.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Per aspera ad astra / Jan Stern > NP č.490 > Fejeton Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí děvčat vedení takzvaného památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou knížečku s prázdnými listy, kterou vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto plaval. V Rozumu do kapsy o tom nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské stezce nenavedli mne na správnou stezku. A tak jsem to bral tak nějak od srdce – základ všech katastrof světa.   číst dále S mloky? / Jan Stern > NP č.471 > Fejeton Doufám, že jste ocenili, že jsem dosud netěžil humor ze psů. Teda ne, že by se o psech nedalo psát, každý humorista jednou skončí u Alíkem rozkousaných bačkor. číst dále Mrazák / Jan Stern > NP č.522 > Fejeton Pověst má člověk jen jednu. A měl by si ji chránit. My, co jsme o ni již přišli, si samozřejmě můžem dát voraz. Ale já dnes nechci psát o pověsti osobní, ale kolektivní. Jde mi teď o nás všechny, o lidstvo. Přesněji o lidstvo současné. číst dále Nenápadný půvab perkarbonátu / Jan Stern > NP č.525 > Fejeton Sigmund Freud tvrdil, že po patnáctém roku věku už je charakter člověka pevně dotvořen, „sádře podoben“. Sádru šlo dle jeho názoru poté na lehátku pokropit vodou a tvar duše lehce přeformovat, avšak jen do padesáti let. Po padesátce se sádra změní v kámen a nemá smysl se již o cokoli pokoušet. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů