Transhumanismus je z podstaty věci vyjádřením naděje na neustálé překonávání člověka sebou samým, vytvářením budoucího lidstva. Je nedílně spojený s vývojem technologie, tedy toho, co člověka provází od počátku jeho vývoje. Archeologové se přou nad kousky kostí a kamenů o to, jestli je upravila lidská ruka, nebo přírodní procesy, jako by šlo určit moment, kdy obyvatel zvířecí říše, předchůdce člověka, poprvé vzal do ruky nástroj, čímž začal psát dějiny lidského rodu.
Homo deus, další stadium člověka
Transhumanismus je tak vlastně logickým pokračováním evoluce. Rozkaz zní: vyvíjet se, nebo zahynout. Člověk neustále mění, adaptuje a vylepšuje svoje strategie. Přečetli jsme si díky nim vlastní genetický kód, dokážeme si vypěstovat náhradní orgány, programujeme umělou inteligenci, vysíláme sondy do kosmu. Překonali jsme strach z bohů, prodlužujeme lidský život... Díky technologiím má lidstvo v rukou moc tradičně přisuzovanou jen bohům; není tedy divu, že se nechce smířit s tím, co ho od bohů odlišuje, totiž s vlastní konečností.
Staré bohy jsme mezitím odsunuli do oblasti fikce a zbavili jsme je nesmrtelnosti. Bůh, v něhož nikdo nevěří, přestává existovat. Fikce ale neznamená klam nebo iluzi. Jak ukazuje izraelský historik Yuval Noah Harari, autor knih Homo Sapiens a Homo Deus, právě vytváření fikcí je největší lidskou silou. Jedině člověk operuje na úrovni bohů, peněz či národů nebo nadnárodních firem, tedy fiktivních entit, které pomocí velkých příběhů umožňují vytvářet a kontrolovat velké politické, sociální, ekonomické či kulturní systémy.
Nesmrtelnost by znamenala zastavení, inertnost, nudu a krutost, ze které nelze mít radost
V příštích desetiletích dobudou svět nová techno-náboženství, která budou slibovat spasení pomocí algoritmů a genové manipulace, píše Harari: techno-humanismus a dataismus, náboženství dat a informací, nám mají zajistit nesmrtelnost, štěstí a moc. Homo deus, další stadium člověka následující po Homo sapiens, se bude muset vyrovnat strojům a umělé inteligenci, což znamená především vylepšit svůj mozek v rámci druhé kognitivní revoluce. Elon Musk například v roce 2017 zveřejnil projekt Neuralink, plán na pokrytí mozku umělou sítí, která bude moci aktivovat či inhibovat různá nervová centra. Kromě fyzických a tělesných vylepšení je to samozřejmě i trénování schopností rychlé reakce a pružnosti mysli, což zajišťuje například pobývání v herním světě.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
