NP č.510 > Téma číslaZpívat rukamaLibor Hruška

Soubor Hands Dance se zaměřuje na tlumočení písní do znakové řeči. Vypravili jsme se za nimi podívat do Brna a ve zkušebně JAMU navštívili jejich zkoušku.

Kdo měl ve škole rád rozbor básní, ať zvedne ruku... Ano, vysvětlovat u tabule češtinářce, jak chápete (většinou, jak nechápete) všechny ty symboly, personifikace a metafory, nebylo nic příjemného. Pro členy uměleckého souboru Hands Dance to ale byla skvělá průprava na činnost, které se věnují dnes – uměleckého tlumočení písní do znakového jazyka. Často jim nad textem, s nímž pracují, dojde, že až doteď neměli potřebu rozebírat, co přesně chtěl autor některými pasážemi říci. A interpretace není vždy jednoznačná. „Třeba Hrůza, to občas byla „hrůza"," směje se členka souboru Radka Kulichová. Naráží na spolupráci se zpěvákem Michalem Hrůzou, s nímž Hands Dance vloni na podzim v Brně „odzpívali" Smyslů-plný koncert. „Stane se, že písničku přeložíme za dvě hodiny, pak jsou ale takové, kterým mnohdy jednoznačně nerozumějí ani slyšící, a ty zaberou mnohem víc času. To se nám stalo právě při překládání písní Michala Hrůzy, u jedné jsme se zasekli hodně dlouho, protože jsme ji každý chápali úplně jinak," vzpomíná Radka. Po prvním nástřelu následovalo několik připomínkových koleček, takže výsledek byl kolektivním dílem. „Většinou to tak bývá. Je to proces, společná práce, a tak nejde říct, kdo z nás jednotlivé písně přeložil."


Tlumočení? Spíš fyzická báseň.
S Radkou a jejími kolegyněmi Danielou a Markétou sedíme ve zkušebně na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, zde studují v Ateliéru výchovné dramatiky pro neslyšící. „Hands Dance je takový mix, část z nás jsou studenti, část absolventi a vyučující," vysvětluje Radka a dodává, že JAMU teď uvažuje o otevření samostatného předmětu Umělecké tlumočení. Umělecké tlumočení, není to tak trochu protimluv? Tlumočník by měl přece informaci z bodu A do bodu B dostat co nejméně pokroucenou.


„Samozřejmě, například u lékaře je úkolem tlumočníka do znakového jazyka co nejvěrnější přenos informací. To je klasické tlumočení, ale při koncertech do toho musíte dostat emoce a atmosféru písně," vysvětluje Radka. Termín tlumočení tedy možná nebude tím nejvýstižnějším pojmenováním. Disciplínu, které se Hands Dance věnují, lze nazvat i vizualizací, interpretací či zpřístupňováním hudby neslyšícím. „My prostě nejsme tlumočníci. Neslyšícím nepomáháme, ale spolupracujeme s nimi, aby na konci vzniklo něco nového, něco jako fyzická báseň, jak to nazval jeden z našich fanoušků," říká Radka.


„Snažíme se neslyšícím zpřístupnit kulturu, ale líbí se to i slyšícím, kteří k hudbě navíc dostanou vizuální zážitek. Dozvědí se něco o znakovém jazyce a uvědomí si, že to nemusí znamenat jen pána v okénku v pořadu Sama doma."

Při koncertech do toho musíte dostat emoce a atmosféru.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Dluhy nezmizí. Je to tvrdé, ale je třeba umět s nimi žít. / Jan Štěpánek > NP č.510 > Život prodejce Předluženost a exekuce, to je mezi prodejci to nejožehavější téma. Jak si trochu ulehčit život s exekutory za zády, přišli prodejcům poradit specialisté na dluhové poradenství Václav Kučera a Eliška Korencová ze společnosti Člověk v tísni. číst dále Sebrané prasárny / Ivan Adamovič > NP č.510 > Kultura Na sklonku loňského roku vyšly dvě knihy zaobírající se zajímavým způsobem erotikou ve veřejném prostoru. Vedle průvodce Praha erotická se na trhu objevil i závěrečný svazek třídílné reedice jedné z největších knižních kuriozit – souboru Kryptadia od K. J. Obrátila. Kniha vyšla již jednou v nakladatelství Paseka, ale vydání v nakladatelství Lege Artis, přejmenované na První a Druhá kytice národních prasáren, je unikátní i nebývalou péčí vydavatele o „dokonalý“ reprint. Detaily ohledně vydání Kryptadia nám osvětlil vydavatel a bibliofil Jan Hýsek. číst dále Autismus & IKEA / Martin Selner > NP č.510 > Jiné čtení Má práce mimo jiné spočívá v co největším začlenění dětí do společnosti. Trpí autismem a my se společně učíme dovednostem, které jim usnadní život a přiblíží je k větší samostatnosti. číst dále Beze slov / Redakce > NP č.510 > Téma čísla Tolik slov! Na to, že jsme si zvolili téma „beze slov“ se nám v tomto čísle sešlo slov až až. Ponořili jsme se do svůdných zákoutí ticha, zákoutí tak podmanivých, že vám o tom teď toho musíme strašně moc napsat. číst dále

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Praha z rychlíku / Libor Hruška > NP č.499 > Téma čísla Otec Radima Prahla Roman je předním českým kunsthistorikem. I Prahl mladší dějiny umění studoval, přednáší o nich ale v úplně jiných kulisách – za běhu v terénu, zpoceným posluchačům v běžeckých botách. Před čtyřmi lety si začal přivydělávat jako běžecký průvodce Prahou. číst dále Málo, nebo moc? / Libor Hruška > NP č.492 > Téma čísla HRAČKY VS. RODIČE Dnešní děti mají hraček zbytečně moc, zlaté 19. století, kdy si vystačily s kusem špagátu, polínkem nebo smrkovou šiškou. Opravdu? Prolistovali jsme příručky pro rodiče ze století páry a zjistili, že se v nich čtenář dozví zhruba toto: Dnešní děti mají hraček zbytečně moc, zlaté 18. století, kdy… A takhle bychom proti proudu času mohli pokračovat dál, třeba Jean-Jacques Rousseau se ve svém pedagogickém spisu Emil čili o výchově podobně pohoršoval už roku 1762. Zlaté 17. století! číst dále Ultimátní ghetto / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů