NP č.510 > Téma číslaZpívat rukamaLibor Hruška

Soubor Hands Dance se zaměřuje na tlumočení písní do znakové řeči. Vypravili jsme se za nimi podívat do Brna a ve zkušebně JAMU navštívili jejich zkoušku.

Kdo měl ve škole rád rozbor básní, ať zvedne ruku... Ano, vysvětlovat u tabule češtinářce, jak chápete (většinou, jak nechápete) všechny ty symboly, personifikace a metafory, nebylo nic příjemného. Pro členy uměleckého souboru Hands Dance to ale byla skvělá průprava na činnost, které se věnují dnes – uměleckého tlumočení písní do znakového jazyka. Často jim nad textem, s nímž pracují, dojde, že až doteď neměli potřebu rozebírat, co přesně chtěl autor některými pasážemi říci. A interpretace není vždy jednoznačná. „Třeba Hrůza, to občas byla „hrůza"," směje se členka souboru Radka Kulichová. Naráží na spolupráci se zpěvákem Michalem Hrůzou, s nímž Hands Dance vloni na podzim v Brně „odzpívali" Smyslů-plný koncert. „Stane se, že písničku přeložíme za dvě hodiny, pak jsou ale takové, kterým mnohdy jednoznačně nerozumějí ani slyšící, a ty zaberou mnohem víc času. To se nám stalo právě při překládání písní Michala Hrůzy, u jedné jsme se zasekli hodně dlouho, protože jsme ji každý chápali úplně jinak," vzpomíná Radka. Po prvním nástřelu následovalo několik připomínkových koleček, takže výsledek byl kolektivním dílem. „Většinou to tak bývá. Je to proces, společná práce, a tak nejde říct, kdo z nás jednotlivé písně přeložil."


Tlumočení? Spíš fyzická báseň.
S Radkou a jejími kolegyněmi Danielou a Markétou sedíme ve zkušebně na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, zde studují v Ateliéru výchovné dramatiky pro neslyšící. „Hands Dance je takový mix, část z nás jsou studenti, část absolventi a vyučující," vysvětluje Radka a dodává, že JAMU teď uvažuje o otevření samostatného předmětu Umělecké tlumočení. Umělecké tlumočení, není to tak trochu protimluv? Tlumočník by měl přece informaci z bodu A do bodu B dostat co nejméně pokroucenou.


„Samozřejmě, například u lékaře je úkolem tlumočníka do znakového jazyka co nejvěrnější přenos informací. To je klasické tlumočení, ale při koncertech do toho musíte dostat emoce a atmosféru písně," vysvětluje Radka. Termín tlumočení tedy možná nebude tím nejvýstižnějším pojmenováním. Disciplínu, které se Hands Dance věnují, lze nazvat i vizualizací, interpretací či zpřístupňováním hudby neslyšícím. „My prostě nejsme tlumočníci. Neslyšícím nepomáháme, ale spolupracujeme s nimi, aby na konci vzniklo něco nového, něco jako fyzická báseň, jak to nazval jeden z našich fanoušků," říká Radka.


„Snažíme se neslyšícím zpřístupnit kulturu, ale líbí se to i slyšícím, kteří k hudbě navíc dostanou vizuální zážitek. Dozvědí se něco o znakovém jazyce a uvědomí si, že to nemusí znamenat jen pána v okénku v pořadu Sama doma."

Při koncertech do toho musíte dostat emoce a atmosféru.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Pro památky vše / Libor Hruška > NP č.513 > Startér Majitele historických budov, odborníky na jejich opravy, památkáře, kunsthistoriky a širokou veřejnost propojuje už přes deset let nezisková organizace Institut pro památky a kulturu. číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále
celý archiv