NP č.504 > Téma číslaExotikaLibor Hruška

Nejlepší bratislavská restaurace? Čárda v maďarském Dunakiliti, žertuje můj kamarád, Peter Martinko z Bratislavy. Nadsázka, ale ne zas tak velká, tohle můžeme my Pražáci Bratislavanům opravdu jenom tiše závidět.

Zatímco my to máme kamkoli daleko, Peter se může sebrat a na otočku si zajet na perkelt do Maďarska nebo na řízek do Vídně. Pro větší názornost jsme si v redakci spárovali mapy obou měst a bratislavské geografické reálie přenesli do středních Čech. Za průsečík map, střed města, bod nula jsme v Praze i Bratislavě zvolili Hrad.


Začněme vazbou Bratislava-Vídeň. Věže Svatoštěpánského dómu trčí do nebe 54,5 kilometru vzdušnou čarou od bratislavské „obrácené stoličky", okraje obou měst jsou od sebe vzdálené pouhých 31 kilometrů. Cesta mezi Bratislavou a Vídní se dá autem stihnout zhruba za půlhodinu, na katamaránu, který pendluje po Dunaji, za 75 minut. Do Rakouska jsou to od Bratislavského hradu nějaké tři kilometry, v Praze by se hranice táhly Břevnovem, benediktinské opatství by už bylo na Západě. A Vídeň samotná? Ta na naší dvojmapě začíná v Křivoklátských lesích.

 

Pak tu máme Maďarsko, kam se dá třeba z Petržalky sjet na oběd i o polední pauze. Na alternativní mapě je hranice Maďarska těsně za Prahou, někde u Jesenice, nejbližší termální lázně Mosonmagyaróvár se kryjí s Týncem nad Sázavou. Atrakce, jejichž návštěvu si Pražák musí tvrdě vybojovat za volantem, se najdou i uvnitř Bratislavy. S lyžováním je to sice dnes na svazích hory Kamzík bída, ale v minulosti tu bývalo několik sjezdovek, a dokonce i skokanský můstek. To vše čtyři a půl kilometru severně od Hradu, pro představu, v Praze by to bylo v místech, kde silnice od Vltavy šplhá nahoru na Suchdol. Poslední položka: koupání. Nejbližší velké štěrkovny leží na sídlištích východně od centra Bratislavy. Pro Pražáky: uprostřed Holešovic.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Ultimátní ghetto / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich. číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále
celý archiv