NP č.502 > StartérOdpadkový hrdinaLibor Hruška

Recyklace plastů evropského střihu? Ne, v jihovýchodní Asii bohužel většina odpadu končí v přírodě. Čech Jan Bareš místní učí, jak „macgyverovsky“ využívat alespoň nepotřebný polystyren. Jeho drtičky fungují v Thajsku a Indonésii, plánuje je nabídnout i Čechům.

S Honzou Barešem jsme si dali sraz ve smíchovské Kavárně, co hledá jméno. Sezení na zahrádce je z recyklovaných palet, kohoutkovou vodu si z karafy naléváme do vysloužilých zavařovaček. Na druhém konci planety právě teď možná jiní dva vysedávají na recyklovaném nábytku, který vznikl díky Honzovi. Je jedním ze zakladatelů mezinárodní organizace Trash Hero (Odpadkový hrdina), která funguje od roku 2013. Její členové v jihovýchodní Asii ze začátku pouze sbírali odpadky z pláží, později začali vytěžený materiál také sami recyklovat. Dnes Trash Hero funguje na desítkách míst po celém světě, kromě Asie sbírají odpadky i v New Yorku nebo Praze.

Z polystyrenu začal Honza vyrábět náplň do sedacích vaků, takzvaných beanbagů.

Tři roky studoval Honza Bareš žurnalistiku a po bakalářské zkoušce si dodělal magistra z psychologie. Do korporátu se mu po škole nechtělo, a tak se před více než pěti lety vydal na vandr. Do Asie. V Thajsku si přivydělával hraním na kytaru po barech, pracoval jako pomocná síla v bistrech a nakonec se stal instruktorem nádechového potápění. Nemohl nevnímat, v jak hrozném stavu tehdy byla velká část tamních pláží. „V jihovýchodní Asii představuje velký problém polystyren, naprosto nerecyklovatelný materiál,“ říká Honza. Bílý plast je přitom všude – rybáři používají polystyrenové bóje, balí se do něj veškerá elektronika, vyrábějí se z něj jednorázové obaly. „Místní z něj mají i ledničky, plastové mrazicí boxy, které ale mají omezenou životnost. Jakmile prasknou, lidé je vyhodí za dům nebo přímo do moře.“ Desky se rozdrolí na jednotlivé kuličky, které se dostanou do ryb. A ryby na náš stůl.

 

Ne všechen plastový odpad samozřejmě končí na plážích. Ale ani skládkování polystyrenu podle Honzy není ideální, o neodborném pálení ani nemluvě. „Skládky v Asii fungují, jenomže se na nich zároveň s plasty ukládá i organický odpad. Ten tleje a narušuje plast, takže v okolí skládek dochází k průsakům černé, toxické vody. Pokud je skládka na pobřeží, dostane se tahle tekutina až do moře, takže v některých oblastech mají třeba surfaři nepříjemné vyrážky," upozorňuje Honza. Recyklace evropského střihu v jihovýchodní Asii neexistuje. „Co s tím? Zatím jsme nepřišli na způsob, jak problém s plastem vyřešit dlouhodobě, máme ale různá krátkodobá řešení. Trochu jako MacGyver, vyrobit z něčeho něco úplně jiného," směje se Honza.

Nyní fungují tři drtičky polystyrenu v Indonésii a pět v Thajsku. brzy bude také jedna v česku.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.