NP č.502 > Téma číslaKopulace populaceDarek Šmíd

Jak cestování pomáhá rozšiřovat a mísit lidský genofond? Nejen díky letním dovoleným je svět stále pestřejší. Čím k sobě máme díky cestování blíž, tím více se všichni podobáme jeden druhému, zamýšlí se Darek Šmíd.

Rasismus skončí v roce X, kdy budeme všichni vypadat trochu jako dnešní Brazilci. Někdejší skinhead, který bude vypadat jako Brazilec, přece nebude nadávat do čmoudů Arabovi, který bude vypadat také jako Brazilec; lidskoprávní organizace složené z lidí, kteří budou vypadat jako Brazilci, budou nadále těžko terčem úderek „ochránců bílé rasy", kteří budou také všichni vypadat jako Brazilci; smutné je na tom snad jen to, že tím zanikne pornografická kategorie „mezirasového" porna; protože ať už bude pornoherec z Ugandy a jeho partnerka třeba z Vatikánu, oba budou, inu, vypadat jako Brazilci.


Takže takhle nějak by mohla vypadat lidská populace, jak ji pro naše vzdálené potomky nastiňuje evoluční biolog Stephen Stearns z Yaleovy univerzity, jehož se na budoucí odstín pleti lidského pokolení vyptal server Live Science. Profesor Stearns razí myšlenku, že díky globalizaci, imigraci a jednoduchosti, s jakou dnes není problém vyrazit na víkend z Pardubic do Portugalska (a případně tam přijít k nějakému tomu dítěti) se bude globální lidská populace čím dál více homogenizovat. Jistě, to, že bychom v budoucnosti vypadali všichni stejně, je trochu přitažené za vlasy, na druhou stranu je ale stejně nepravděpodobné, že by v podobě lidí z různých koutů světa zůstávaly i za mnoho let tak výrazné rozdíly, jaké vidíme dnes.


„Člověk budoucnosti bude smíšené rasy," psal v roce 1925 jeden z pionýrů evropské integrace Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi ve svém Praktickém idealismu. Jak by to mohlo vypadat v praxi, naznačuje právě dnešní Brazílie, v níž 44 % obyvatelstva patří ke smíšenému etniku nazývanému „Pardo", smíchanému z obrovské škály brazilských etnik (k nimž patří jak bílí Brazilci a černí Afrobrazilci, tak lidé z východní Asie) a dále se štěpícímu na neméně exotické podkategorie jako Mulatto, Cafuzo, Cabocio a další, mezi nimiž nechybějí konkrétní mixy bílého a japonského etnika ani kupříkladu černošského, indiánského a bílého.

Dříve docházelo k největšímu míchání genů při válkách. Dnes pomáhá turismus.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

V Indii auta budoucnosti jezdit nebudou / Darek Šmíd > NP č.502 > Novinky / Technoskop NE technologii, která připraví lidi o práci. číst dále Cestovní horečka / Michaela Rozšafná > NP č.502 > Téma čísla Letní lásky, to nejsou jen krátkodobé vztahy navázané na tanečních parketech či v kempu u řeky. Horké dny, pobyt na vzduchu, fyzicky náročné aktivity a polní hygienické podmínky nahrávají k přeskočení jiskry i na zájezdech, jejichž filozofií je dobrodružství, sport a adrenalin. „I čtyřicátníci si na nich mohou připadat, jako by se navrátili na dětský tábor, a je tak běžné, že krátce po dovolené zasílají do cestovní kanceláře svatební oznámení,“ říká průvodce CK Kudrna Jan Haruda. číst dále Rande s osudem / Jakub Yellen > NP č.502 > Téma čísla Osobní zpověď našeho redaktora, který se přesně před dvaceti lety zúčastnil natáčení pořadu Rande, dodnes nejvysmívanějšího počinu tehdejší programové skladby televize Nova. Z tohoto textu nelze vyjít s čistým štítem a pro jeho autora bylo psaní o tehdejších událostech stejnou výzvou jako účastnit se pořadu samotného. číst dále Odpadkový hrdina / Libor Hruška > NP č.502 > Startér Recyklace plastů evropského střihu? Ne, v jihovýchodní Asii bohužel většina odpadu končí v přírodě. Čech Jan Bareš místní učí, jak „macgyverovsky“ využívat alespoň nepotřebný polystyren. Jeho drtičky fungují v Thajsku a Indonésii, plánuje je nabídnout i Čechům. číst dále