NP č.502 > Téma číslaKopulace populaceDarek Šmíd

Jak cestování pomáhá rozšiřovat a mísit lidský genofond? Nejen díky letním dovoleným je svět stále pestřejší. Čím k sobě máme díky cestování blíž, tím více se všichni podobáme jeden druhému, zamýšlí se Darek Šmíd.

Rasismus skončí v roce X, kdy budeme všichni vypadat trochu jako dnešní Brazilci. Někdejší skinhead, který bude vypadat jako Brazilec, přece nebude nadávat do čmoudů Arabovi, který bude vypadat také jako Brazilec; lidskoprávní organizace složené z lidí, kteří budou vypadat jako Brazilci, budou nadále těžko terčem úderek „ochránců bílé rasy", kteří budou také všichni vypadat jako Brazilci; smutné je na tom snad jen to, že tím zanikne pornografická kategorie „mezirasového" porna; protože ať už bude pornoherec z Ugandy a jeho partnerka třeba z Vatikánu, oba budou, inu, vypadat jako Brazilci.


Takže takhle nějak by mohla vypadat lidská populace, jak ji pro naše vzdálené potomky nastiňuje evoluční biolog Stephen Stearns z Yaleovy univerzity, jehož se na budoucí odstín pleti lidského pokolení vyptal server Live Science. Profesor Stearns razí myšlenku, že díky globalizaci, imigraci a jednoduchosti, s jakou dnes není problém vyrazit na víkend z Pardubic do Portugalska (a případně tam přijít k nějakému tomu dítěti) se bude globální lidská populace čím dál více homogenizovat. Jistě, to, že bychom v budoucnosti vypadali všichni stejně, je trochu přitažené za vlasy, na druhou stranu je ale stejně nepravděpodobné, že by v podobě lidí z různých koutů světa zůstávaly i za mnoho let tak výrazné rozdíly, jaké vidíme dnes.


„Člověk budoucnosti bude smíšené rasy," psal v roce 1925 jeden z pionýrů evropské integrace Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi ve svém Praktickém idealismu. Jak by to mohlo vypadat v praxi, naznačuje právě dnešní Brazílie, v níž 44 % obyvatelstva patří ke smíšenému etniku nazývanému „Pardo", smíchanému z obrovské škály brazilských etnik (k nimž patří jak bílí Brazilci a černí Afrobrazilci, tak lidé z východní Asie) a dále se štěpícímu na neméně exotické podkategorie jako Mulatto, Cafuzo, Cabocio a další, mezi nimiž nechybějí konkrétní mixy bílého a japonského etnika ani kupříkladu černošského, indiánského a bílého.

Dříve docházelo k největšímu míchání genů při válkách. Dnes pomáhá turismus.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Spatřit sebe sama / Stanislav Komárek > NP č.502 > Jiné čtení Roku 1921 předložil švýcarský psychiatr Hermann Rorschach učenému světu test, který se používá k mapování duševního světa jednotlivců s úspěchem do dneška. číst dále V Indii auta budoucnosti jezdit nebudou / Darek Šmíd > NP č.502 > Novinky / Technoskop NE technologii, která připraví lidi o práci. číst dále Autismus & prokletí / Martin Selner > NP č.502 > Jiné čtení Každý rok v létě jezdíme s dětmi na tábor. Nějakou dobu nám trvalo prolomit prokletí, kdy jsme s dětmi mohli přijet sice kamkoli, ale všude jen jednou. Majitel ubytování nás díky stylu našeho pobytu už pak nechtěl nikdy vidět. Dnes už jezdíme třetí rok na stejné místo. Máme štěstí. I když zkuste vysvětlit autistickému dítěti nebo jeho rodičům, že mají štěstí. číst dále Cestovní horečka / Michaela Rozšafná > NP č.502 > Téma čísla Letní lásky, to nejsou jen krátkodobé vztahy navázané na tanečních parketech či v kempu u řeky. Horké dny, pobyt na vzduchu, fyzicky náročné aktivity a polní hygienické podmínky nahrávají k přeskočení jiskry i na zájezdech, jejichž filozofií je dobrodružství, sport a adrenalin. „I čtyřicátníci si na nich mohou připadat, jako by se navrátili na dětský tábor, a je tak běžné, že krátce po dovolené zasílají do cestovní kanceláře svatební oznámení,“ říká průvodce CK Kudrna Jan Haruda. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů