NP č.499 > FilmSkokanŠtěpán Materna, Zdeněk Straka

Nový film režiséra a scenáristy Petra Václava Skokan není ani úplně smyšlený příběh, ani úplně dokument. Je totiž obojí najednou. A to z něj dělá zajímavou podívanou, které odpustíte i leckteré nedostatky.

Režie: Petr Václav
Je začátek května. Zlodějíček Julius byl zrovna propuštěn z vězení. Slunce svítí, ale představa budoucnosti na teplickém předměstí rozhodně nezahřeje: Co s tím? Stejná parta, zase budu prodávat pervitin? Do zimy jsem zpátky v base. V televizi mluví o nějakém festivalu v Cannes. Nějaký opilec, neherec, tam prý dostal cenu za film a stal se hvězdou. Jasně, jedu do Cannes! Jak? Stopem.

V kinech od 8. června.

 

Hlavním postavou je recidivista Julius Oračko, který hraje sám sebe. Kvůli natáčení filmu byl dokonce podmínečně propuštěn v polovině trestu. Na předpremiéru jsme vyrazili se Zdeňkem netradičně dopoledne v deset hodin. Měl po noční a ráno ještě stihl na Jiřáku prodat pár čísel Nového Prostoru. Přesto při filmu neusnul, jak se obával, což bere jako důkaz určité kvality.


Nebyl to úplně standardní film. Jak se ti líbil?
Jo. Mně to připomínalo, když jsem hrál takový divadlo, kde jsme čtyři lidi bez domova vyprávěli svoje příběhy a improvizovali.
V průběhu filmu se divák musí ptát, co bylo pevnou součástí scénáře a co vznikalo až během natáčení. Co myslíš, že byla ta základní linka?
Hlavně to bylo o tom, že od něj odešla holka, když byl ve vězení, a on se ji vydal hledat, protože ji fakt miloval.


Myslíš, že Julek hodně hrál, nebo tam byl víc sám za sebe?
Já myslím, že tam nemohl moc hrát. I když možná, když jim udělali ty scény se sexem, to člověk asi nemůže bejt úplně přirozenej, když na něj míří kamera.


Jaké filmy máš rád?
Horory.

 

Takové ty klasické béčkové horory? Který byl tvůj nejoblíbenější?
No asi klasika, ten první, kterej jsem viděl – Lesní duch. Je to o partě mladejch lidí, který se vydaj do lesa na chatu. Tam si pustí nějakou kazetu a tím vyvolají zlý duchy lesa. Taky mám rád český komedie, takovou tu klasiku sedmdesátejch let jako Čtyři vraždy stačí, drahoušku.

 

Co třeba Limonádový Joe?
To ne. Jednak je to černobílý a jednak nemám moc rád zpěv ve filmu.

 

Znáš nějaký navrátilce z vězení, kteří se nějak museli vyrovnat s tou situací?
Znám, ale většinou zůstali gauneři. Já bydlím v Ďáblicích, chodím tam na pivko do nonstopáče a tam se scházej náckové. Oni tam dělaj ramena a bavěj se o tom, jak kde koho zmlátili. Tak si myslím, že je to tam akorát zocelí. To je vidět i na Kajínkovi, jak nabral hmotu a byl opálenej – ty ramínka jak mu slezly, bylo vidět bílou kůži – že se tam nemaj úplně špatně.


Jedinej, koho znám, že vylez a seká dobrotu, je Jirka, kterej prodává na Hradčanský. Já sem ho potkal na azyláku v Husitský a v podstatě sem ho dokopal, aby šel prodávat.


autor / Štěpán Materna VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA Zdeněk Straka autor / Zdeněk Straka VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Zazpíváme si? Prodejkyně Angelika versus Emma Smetana. / prodejkyně Angelika > NP č.499 > VIP Rozhovor Prodejkyně Angelika je náturou spíše introvertní a plachá. Emma Smetana zase překypuje energií a kamkoliv přijde, upoutá pozornost. Výsledkem je rozhovor, kde se role tázající Angeliky a dotazované moderátorky Emmy pomaličku, polehoučku přelévají, až se zcela otočí. I proto tyhle VIP rozhovory stojí za to. číst dále Díky běhu jsem začal mít rád lidi / Michaela Rozšafná > NP č.499 > Téma čísla Ultramaratonec a zakladatel běžecké školy Miloš Škorpil má naběháno tolik, co celá naše redakce za celé své životy. A možná ještě víc. Vyprávěl nám nejen o tom, jak správně běhat, co se techniky týče, ale také o samotné filosofii běhu. Běh v jeho podání není nutně o trhání rekordů. Je to cesta ke šťastnějšímu životu. číst dále Písně, které odpojují hlavu / Benjamin Slavík > NP č.499 > Téma čísla Úvaha o vhodné hudbě k běhání, v níž nezazní jméno jediného interpreta číst dále Praha z rychlíku / Libor Hruška > NP č.499 > Téma čísla Otec Radima Prahla Roman je předním českým kunsthistorikem. I Prahl mladší dějiny umění studoval, přednáší o nich ale v úplně jiných kulisách – za běhu v terénu, zpoceným posluchačům v běžeckých botách. Před čtyřmi lety si začal přivydělávat jako běžecký průvodce Prahou. číst dále

Nejčtenější články autora

Sešit od slova „sešít“ / Štěpán Materna > NP č.525 > DIY Mezi všemi těmi 3D tiskárnami a digitálními kutily 21. století působí hlouček lidí s barevnými papíry a tiskátky jako návštěva ze století předminulého. Nacházíme se na pražském Výstavišti na festivalu Maker fair. U stánku autorského papírnictví Papírna stojí menší stůl, kolem něj sedí šest lidí a soustředí se na krátký výklad instruktora Ondřeje. Začíná workshop zaměřený na ruční výrobu sešitů, kterého jsme se přijeli zúčastnit. číst dále Jak studenti píší Wikipedii / Štěpán Materna > NP č.526 > Startér Zajímavý vhled do fungování Wikipedie, kterou díky Wikimedia plní nejen studenti, ale také aktivní senioři. číst dále Zůstat aktivní / Štěpán Materna > NP č.523 > Startér Ať už si o společenské, politické nebo jakékoli jiné situaci v Česku myslíte cokoli, asi budete souhlasit, že více aktivních mladých lidí nemůže uškodit. Společnost Člověk v tísni jim jde naproti a rozhodla se je sama vyhledávat. V rámci projektu Jeden svět na školách uspořádala letos už třetí ročník soutěže Hledá se LEADr. číst dále Nejdřív střecha / Štěpán Materna > NP č.516 > Startér Vojtěch Sedláček v rámci svých firem ProVás a Obslužná zprostředkovává práci osobám se zdravotním omezením. „Když jsem ale zkoušel zaměstnávat lidi bez domova, zjistil jsem, že to nejde. Hledal jsem tedy jiné způsoby, jak jim pomoci, a narazil na koncept Housing First,“ popisuje začátky projektu Nejdřív střecha. číst dále