NP č.499 > Téma číslaDíky běhu jsem začal mít rád lidiMichaela Rozšafná

Ultramaratonec a zakladatel běžecké školy Miloš Škorpil má naběháno tolik, co celá naše redakce za celé své životy. A možná ještě víc. Vyprávěl nám nejen o tom, jak správně běhat, co se techniky týče, ale také o samotné filosofii běhu. Běh v jeho podání není nutně o trhání rekordů. Je to cesta ke šťastnějšímu životu.

Vedete běžeckou školu, chodí za vámi zkušení běžci, kteří potřebují rady a tréninkové plány od zkušeného maratonce, ale také běžečtí začátečníci. Jaké jsou nejčastější začátečnické chyby?
Všichni by nejraději okamžitě uběhli deset, dvacet kilometrů. Chtějí urvat výkon, mít všechno okamžitě a rychle. Začátečník vyběhne jako postřelený zajíc, aniž si uvědomí, že hbitostí a rychlostí, kterými disponoval jako dítě, už po dvaceti třiceti letech sedavé práce neholduje. A tak si akorát škodí.

Když lidi vyběhnou, spíše skáčou, než běhají.
Zbytečně natahují krok a naklánějí se dopředu.

Jak má tedy běžec-začátečník správně postupovat?
Zatuhlé tělo musíme nejprve rozhýbat a rozdýchat. Málokdo si uvědomuje, jak důležitý je v našem životě kyslík. Všichni víme, že musíme jíst a pít. Bez jídla ale dokážeme vydržet i čtyři týdny a bez pití týden. Zatímco bez kyslíku vydržíme jenom pár minut. Když se rozbíháme, musíme se nejdříve rozdýchat a tělo nasytit kyslíkem, aby se nám rozjelo spalování laktátů – to je taková ta mrcha, která způsobuje, že naše svaly bolí a tuhnou. Musíme si uvědomit, že laktát je sacharid, a tím pádem ho tělo využívá jako zdroj energie, pokud nemá nedostatek kyslíku.
Co se děje v našem těle, když to neukočírujeme a rozeběhneme se velmi rychle jako ti postřelení zajíci, bez protažení a prodýchání?
Zakyselíme se, začneme se dusit a chytáme doslova druhý dech. Další věcí je správná technika běhu. Většina lidí běhá špatně.


Přitom je to jeden z nejpřirozenějších pohybů. Dá se stručně popsat, jak běhat technicky správně?
Často pozoruji, že když lidi vyběhnou, spíše skáčou, než běhají. Zbytečně moc natahují krok, naklánějí se dopředu, a tak mění těžiště svého těla. Při běhu bychom měli být ve stejné poloze, jako když chodíme. Když pokládáme nohu za sebe, měli bychom se naklonit rovnoměrně celým tělem, nikoli tak, že se zlomíme v pase. Při běhu našlapujeme na bříško, pak dopadne pata a přirozeně se převalíme přes kotník.

Původní význam slova sport je regenerace.
Dnes se ten význam posunul trochu někam jinam.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Michaela Rozšafná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Nákupy přes internet by mohly zahltit města náklaďáky / Darek Šmíd > NP č.499 > Novinky / Technoskop Kamenným obchodům zvoní hrana, ale nákupy z e-shopů nám musí pořád vozit opravdová auta. číst dále Saturejk / Jan Stern > NP č.499 > Fejeton Ne, v titulku není překlep či „nedoklep“. Opravdu tam nemá být saturejka. Je to saturejk. Vymyslel jsem totiž (další) novotvar. Ale nikoli proto, že bych byl schizofrenikem, u nichž je to důležitý diagnostický znak, ale protože mi to tak myslí. Až tak, že se mi myšlenky do dosud existujících slov nevejdou. číst dále Běh. Odkud a kam? / Redakce > NP č.499 > Téma čísla Že se míra civilizovanosti člověka čas od času překlopí do poněkud paradoxních rovin, je docela dobře vidět na běhání. Dříve, hodně, hodně dříve, když někdo běžel, či spíše utíkal, značilo to nějaký problém. Ať už proto, že utíkající se od problému snaží co nejrychleji dostat, anebo že se k problému snaží přiblížit, třeba proto, aby jej vyřešil. číst dále Praha z rychlíku / Libor Hruška > NP č.499 > Téma čísla Otec Radima Prahla Roman je předním českým kunsthistorikem. I Prahl mladší dějiny umění studoval, přednáší o nich ale v úplně jiných kulisách – za běhu v terénu, zpoceným posluchačům v běžeckých botách. Před čtyřmi lety si začal přivydělávat jako běžecký průvodce Prahou. číst dále

Nejčtenější články autora

Psychologie samoty / Michaela Rozšafná > NP č.507 > Téma čísla Samota není jen fyzickou izolací, ale častěji spíše stavem duše, který je tvůrčí a posouvá nás vpřed. Máme v ní čas na svoje nejistoty a otázky, říká psychoterapeut Jakub Hučín. číst dále Cestovní horečka / Michaela Rozšafná > NP č.502 > Téma čísla Letní lásky, to nejsou jen krátkodobé vztahy navázané na tanečních parketech či v kempu u řeky. Horké dny, pobyt na vzduchu, fyzicky náročné aktivity a polní hygienické podmínky nahrávají k přeskočení jiskry i na zájezdech, jejichž filozofií je dobrodružství, sport a adrenalin. „I čtyřicátníci si na nich mohou připadat, jako by se navrátili na dětský tábor, a je tak běžné, že krátce po dovolené zasílají do cestovní kanceláře svatební oznámení,“ říká průvodce CK Kudrna Jan Haruda. číst dále Pánové, zadejte se / Michaela Rozšafná > NP č.521 > Téma čísla Jestli se chystáte do tanečních, zeptejte se třeba svojí babičky, co tam zažila ona, a uvidíte, že to samé tam čeká i na vás. Nejen proto jsou české taneční světovým unikátem. Rozhovor s tanečním mistrem Jiřím Dohnalem, který už více než půl století sleduje nevysychající zájem o taneční parket. číst dále Nová Plzeň / Michaela Rozšafná > NP č.520 > Téma čísla Dva někdejší plzeňské industriální prostory, které díky práci a úsilí několika nadšenců našly po vyčerpání svého potenciálu nový život. Depo a Papírna, dva prostory, díky kterým se nejen Plzeňáci dívají na svoji průmyslovou minulost s hrdostí. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů