NP č.498 > Poradna první pomociZávěť ověřte notářemJan Kalous

Paní Eva nemá žádné děti, je vdova. Má malý byt a starou chalupu. Byt by chtěla jednou odkázat svojí neteři, uvažuje ale také o tom, že část majetku by darovala na dobročinné účely.

Může vůbec Eva odkázat například chalupu nějaké neziskové organizaci, i když má přímou dědičku (neteř)?
Ano. Paní Eva může zcela svobodně určit, kdo a co bude po ní dědit. Protože nemá děti, není omezena v dispozici se svým majetkem institutem tzv. neopominutelných dědiců. Neopominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Tito dědicové mají právo na tzv. povinný díl, který činí alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jejich zákonného dědického podílu, je-li neopominutelný dědic nezletilý. Je-li zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Protože neteř mezi neopominutelné dědice nepatří, paní Eva nemá žádnou povinnost jí z dědictví něco zanechat. Svůj majetek může odkázat v podstatě komukoli, tedy libovolné neziskové organizaci (spolku, nadaci, obecně prospěšné společnosti atd). Nejjednodušším způsobem, jak se to dá udělat, je sepsat závěť.

 

Pokud by se tak rozhodla, jsou zde nějaká omezení? (např. na domě nesmí být věcné břemeno, hypotéka...)
Z právního hlediska zde žádná omezení nejsou. Nicméně, v případě, že dědictví je z nějakého důvodu problematické, může to pro dědice znamenat značné komplikace. Pokud na dědictví váznou nějaké dluhy, zástavy, věcná břemena atd., může se neziskovka nakonec rozhodnout, že bude pro ni nejvhodnější, když celé dědictví odmítne. Na to by měl zůstavitel předem myslet.

 

Rozhodne-li se Eva sepsat závěť, musí v ní rozdělit veškerý svůj majetek? Co se stane s částí, o které se v závěti výslovně nepíše?
V závěti není nutné pořídit o veškerém majetku. Majetek, který v závěti nebude zmíněn, budou dědit zákonní dědicové. Dojde tak ke kombinaci dědění ze závěti a ze zákona. Eva tak může v závěti stanovit, že chalupu zdědí nezisková organizace, byt její neteř. V průběhu dědického řízení se pak zjistí, že kromě bytu a chalupy, o kterých bylo pořízeno v závěti, jsou součástí dědictví ještě peníze na bankovním účtu a akcie z kuponové privatizace. V takovém případě budou nejdříve povoláni dědicové ze závěti podle vůle zůstavitele. Zbytek dědictví se pak bude dědit ze zákona. Pokud je neteř jedinou zákonnou dědičkou, zdědí jak byt (ze závěti), tak i peníze na bankovním účtu a stavební spoření (ze zákona).

Nemáte-li žádné neopominutelné dědice, majetek můžete odkázat prakticky komukoli.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Kalous VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Pasivista / Jan Stern > NP č.498 > Fejeton Jsou věci, na které nejsem zrovna hrdý. Třeba že jsem viděl všechny díly seriálu Dva a půl chlapa. Ale pak jsou věci, za které se nestydím, ač mi leckdo naznačuje, že bych měl. Třeba za to, že jsem pasivista. číst dále Střecha, která přežije smrt vesmíru / Darek Šmíd > NP č.498 > Novinky / Technoskop Psát katastrofické články o tom, jak se konec světa blíží a jak nás zmutované bakterie nesežerou pouze v případě, že nás dřív stihnou superinteligentní roboti přeměnit v baterky, je sice zábavné, ale zapomínat na dobré zprávy by se také nemělo. Takže tady jsou hned dvě. číst dále

Nejčtenější články autora

Smrt v obalu / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Pokud člověk nepřistoupí k radikálnímu řešení a kupříkladu se nevrhne do jícnu sopky, jak to měl udělat antický filosof Empedoklés z Akragantu, musí počítat s tím, že s nějakým obalem přijde do kontaktu i po smrti. Jsou samozřejmě i kultury, kde to jde bezobalově, předpokládejme ale, že naprostou většinu z nás čeká nudná kremace či pohřeb do země vycházející z naší legislativy. číst dále Slovohrátky / Jan Kalous > NP č.491 > Startér Dvě pětiny školáků mají logopedický problém a v případě každého čtvrtého dítěte jsou problémy s výslovností důvodem k odkladu školní docházky. Jedním z důvodů, proč to tak je, jsou prý tablety a počítače, které děti odtahují od běžné komunikace s rodiči a vrstevníky. Aplikace Slovohrátky vývojářů Radka a Štěpána, ukazuje, že tablet může naopak hodně pomáhat. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Obalíš? Zaplatíš! / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Existuje čím dál více lidí, kteří se rozhodli žít pokud možno „bez obalu“, tedy neplnit každý den odpadkový koš nebo recyklační krabice papíry a igelity. Zatím moc možností, kde takto nakupovat, nemají. Když ale vejdete do krámku v pražské Bělehradské ulici, zmocní se vás mezi regály plnými potravin ve skleněných nádobách vzrušující, až spiklenecká atmosféra. Zákazníci sem chodí uvědoměle s vlastními nádobami či pytlíčky, které použijí ještě mnohokrát. Za tím vším stojí sdružení Bezobalu, jehož ředitele Petra Hanzela jsme vyzpovídali. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů