NP č.498 > Moje městoProdejce Vladimír - Hipík z české SibiřeJakub Yellen

Vypravili jsme se s prodejcem Vladimírem z Vodičkovy ulice do jeho adoptivního rodného města Moravských Budějovic, abychom se prošli ve stopách jeho života. Opět jsme narazili na krach průmyslu v místním kraji, který dokáže s lidskými osudy pěkně zamávat.

Vladimírovi je letos padesát let. Narodil se v Liberci, ale hned po porodu skončil v dětském domově. Měl štěstí. Odtud si ho velmi záhy vzali jeho adoptivní rodiče z Moravských Budějovic. „Když mi rodiče umřeli a já musel vyklidit jejich byt, našel jsem ve sklepě kočárek. Z toho jsem usoudil, že si mě naši vzali ještě jako úplně malinkatýho." To, že je adoptivní, se Vladimír dozvěděl v patnácti letech. „Pro mě to nemělo žádnou váhu a můj vztah k rodičům se tím nijak nezměnil. Jednou jsme totiž se školou jeli na výlet na návštěvu do dětského domova a od té doby jsem si toho, že mám mámu a tátu, strašně vážil." Oba jeho rodiče pracovali v místním JZD a Vladimír tam strávil celé dětství. Přičichl k mnoha různým strojům, a když byl větší, naučil se je i řídit. Vojnu, kterou odsloužil v Rakovníku, pak díky tomu strávil jako řidič, a dnes tak dokáže řídit vše, co má motor. Kdysi měl vlastní Jawu 350 a později i nezničitelnou a legendární Toyotu Hilux. „Tu motorku jsem měl rád, líbila se holkám. Měl jsem ji ale jenom čtyři měsíce. Pak na ni sednul kamarád a v Dačicích ji rozpůlil o sloup. On měl několik zlomenin, ale motorka to nepřežila."


Smažák v Grandu

Při procházce Moravskými Budějovicemi, kde už Vladimír víc než dvacet let nebydlí, jsme našli jen jediný podnik, který si pamatoval z dob svého mládí. Vše ostatní se změnilo. Na náměstí jsme ale narazili na stálici snad všech českých měst – hotel Grand – a protože prý krajině kolem Moravských Budějovic místní říkají česká Sibiř a jaro je tady v podstatě ještě zima, zašli jsme celí promrzlí dovnitř na polívku a smažený sýr. „Když jsme se spolužákama z učňáku chodili na pivo, dávali jsme si smažák. Obyčejnej stál tenkrát šest korun a se šunkou sedum. Dali jsme si sejra, pár piv a šlo se do kina. Vždycky jsem si kupoval první řadu a paní v pokladně to jednou už bylo divný, prej že všichni chtěj někam doprostřed a já úplně dopředu. A já jí na to řek, že to dělám proto, abych to první viděl," rozesměje nás Vladimír a vzpomínky mu začínají vyskakovat jedna za druhou.

Měl jsem Jawu 350 i Toyotu Hilux.

motorku mi kámoš rozpůlil o sloup.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jakub Yellen VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Metro podle psychologa / Michaela Rozšafná > NP č.498 > Téma čísla Podle dopravního psychologa Radka Stehlíka se u nás ve veřejné dopravě sociální světy pouze dotýkají, ale neprolínají, což je dané naší mentalitou. číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Pasivista / Jan Stern > NP č.498 > Fejeton Jsou věci, na které nejsem zrovna hrdý. Třeba že jsem viděl všechny díly seriálu Dva a půl chlapa. Ale pak jsou věci, za které se nestydím, ač mi leckdo naznačuje, že bych měl. Třeba za to, že jsem pasivista. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů