NP č.495 > Novinky / KulturaMasarykIvan Adamovič

Již z předchozích snímků Julia Ševčíka bylo jasné, že film Masaryk bude vizuálně silná záležitost. Chvílemi máte pocit, že sledujete reklamu – scény jsou pečlivě tónované, důkladně vybrané, vyčištěné, efektní.

Karel Roden tu získal svou životní roli, je výborný a uvěřitelný, což se o mnoha jiných jeho rolích říci nedá. Třetí silný dojem: i když došlo k Mnichovu, pořád máte z filmu dojem, že bývaly doby, kdy jsme byli pro politiky velkých západních zemí partnerem, kdy bylo možné vtrhnout do pracovny britského ministerského předsedy a bouchnout do stolu (dovedete si v téže situaci představit Lubomíra Zaorálka?), kdy měla politika tvář konkrétních lidí.


Tvůrci se možná zhlédli ve struktuře Formanova Amadea. V obou filmech je děj rámován scénami zlomeného hlavního hrdiny za zdmi blázince, odkud si vyprávění odskakuje ke zlomovým momentům předcházejících událostí. Masaryk si ale odskakuje tak často a jen o rok nazpět, že to bohužel ruší snahu diváka vcítit se do postav. Ambiciózní film, který by možná lépe fungoval jako komorní drama.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Slunečník místo střechy / Darek Šmíd > NP č.495 > Novinky / Technoskop Společnost Google před dvěma roky odstartovala Projekt Sunroof, který na základě trojrozměrného modelu domovních střech mapuje, kolik slunečního svitu se na tu kterou střechu dostává. Proč to dělá? číst dále Kolonizace, moje není tvoje / Jan Štěpánek > NP č.495 > Téma čísla Začíná to už ve chvíli, kdy se narodíte. Jste kolonizátor. Jsme tvorové expanzivní. Přirozeností člověka je hledání nových extenzí sebe samého. Jedna z prvních věcí, které jako dítě pochopíme, je to, co je a co není moje. A co moje není, to chceme. Kudy člověk chodí, tudy ale spřádá plány, kam sám sebe ještě projektovat. číst dále

Nejčtenější články autora

Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič > NP č.515 > Téma čísla První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma - ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Malíři dobrodružství / Ivan Adamovič > NP č.516 > Kultura Milovníci dobrodružných knih a ilustrací ve stylu Zdeňka Buriana mohou slavit. Na světě je první česká ucelenější publikace o výtvarnících, bez nichž bychom často nevěděli, jaký pohled měl vlastně Old Shatterhand, jak vypadaly čelenky indiánských bojovníků či hřebci pouštních beduínů. číst dále Vydechněte si! / Ivan Adamovič > NP č.509 > Kultura Víte, že metro má své plíce? Většina z nás zná jejich výdech, prudký nápor vzduchu v některých stanicích, třeba na Vltavské. Známých je také několik výdechových komínů či „povrchových kiosků“. Teprve publicista Jan Charvát ale provedl důkladnou vizitu celého tajuplného systému. číst dále