NP č.495 > Novinky / KulturaMasarykIvan Adamovič

Již z předchozích snímků Julia Ševčíka bylo jasné, že film Masaryk bude vizuálně silná záležitost. Chvílemi máte pocit, že sledujete reklamu – scény jsou pečlivě tónované, důkladně vybrané, vyčištěné, efektní.

Karel Roden tu získal svou životní roli, je výborný a uvěřitelný, což se o mnoha jiných jeho rolích říci nedá. Třetí silný dojem: i když došlo k Mnichovu, pořád máte z filmu dojem, že bývaly doby, kdy jsme byli pro politiky velkých západních zemí partnerem, kdy bylo možné vtrhnout do pracovny britského ministerského předsedy a bouchnout do stolu (dovedete si v téže situaci představit Lubomíra Zaorálka?), kdy měla politika tvář konkrétních lidí.


Tvůrci se možná zhlédli ve struktuře Formanova Amadea. V obou filmech je děj rámován scénami zlomeného hlavního hrdiny za zdmi blázince, odkud si vyprávění odskakuje ke zlomovým momentům předcházejících událostí. Masaryk si ale odskakuje tak často a jen o rok nazpět, že to bohužel ruší snahu diváka vcítit se do postav. Ambiciózní film, který by možná lépe fungoval jako komorní drama.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Českotogoslovensko / Redakce > NP č.495 > Téma čísla Co by se stalo, kdybychom po 1. světové válce získali Togo a nějakým způsobem si je uchovali až do dnešních dnů? Výčet fantazijních detailů, které by dost možná formovaly život obyvatel ČSSR a jeho mladšího afrického bratříčka. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Psanci této země / Jan Stern > NP č.495 > Fejeton Když jsem byl malý chlapec, zaslechl jsem čas od času něco o vykořisťování. Protože jsem se však staral více o Třeskoprsky a samolepky Šmoulů, nezachytil jsem, co to přesně je a kdo koho vlastně v tom kapitalismu za kopcem vykořisťuje. Nakonec ovšem kapitalismus kopec přelezl, doplížil se až k Blaťáku a já dostal možnost si tu věc prostudovat takříkajíc zblízka. Dnes už mám zcela jasno. Důkazů jsem nashromáždil hafo: Vykořisťování existuje. Nelze vskutku nevidět, jak zaměstnanci vykořisťují své zaměstnavatele. číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále

Nejčtenější články autora

Placebo v Brně / Ivan Adamovič > NP č.499 > Novinky / Kultura Zažili jste devadesátá léta a chcete si dát malé déjà vu? číst dále Není o čem mluvit / Ivan Adamovič > NP č.510 > Rozhovor Na jeho vtipech naše generace, která pro vás připravuje Nový Prostor, vyrůstala. Plešatí muži bez tváře byli mlčenlivými průvodci našeho dětství a jejich absurdní situace beze slov nám od malička naznačovaly, že svět je jedna velká absurdita. Kreslíř Miroslav Barták bydlí s rodinou v domku na kraji lesa kousek od Prahy a proud jeho kresleného humoru neustává ani po neuvěřitelných téměř padesáti letech tvorby. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Svoboda závislosti Rozhovor s Johannou Sinisalo / Ivan Adamovič > NP č.499 > Kultura Co vlastně víme o finské kultuře? Možná se nám vybaví spisovatel Mika Waltari a jeho Egypťan Sinuhet. Možná smyčcové trio Apocalyptica nebo metaloví Lordi. A pak je tu docela zajímavá a do češtiny překládaná oblast finské fantastické literatury. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů