NP č.489 > Téma číslaTvá stopaLibor Hruška, Jan Kalous

Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech.

A tak se v našem komponovaném tématu podíváme na skládky třeba pohledem antropologa – pan Sosna se léta věnuje nejen zasvěcenému rozboru toho, co lidé vyhazují, ale také pro nás v rozhovoru odkrývá fascinující svět dělníků pracujících na skládkách.

 

Vypravili jsme se také za Petrem Hanzelem a Jirkou Sedlákem z Bezobalu.org, kteří nám nastínili, jak je možné si zařídit život tak, aby po vás odpadků zůstávalo co nejméně. Vzali jsme je do z jejich pohledu pekelné jámy lvové, do klasické sámošky, a udělali s nimi nákup surovin na tažený štrúdl. Nákup pak vyložili v ateliéru a nafotili a pánové nám k tomu dodali obšírný komentář, co všechno jsme si mohli při nákupu odpustit.

 

Dojde i na prohrabování odpadků nejen pro potřeby bulváru, ale i coby uměleckého sebevyjádření či politického aktu.

 

A nakonec přijde, tak jak to už bývá, smrt. Protože když se to tak vezme, i naše tělo je po smrti takový odpadek, se kterým se dá naložit všelijak.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA autor / Jan Kalous VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Antropolog odpadu / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek. číst dále Oprava / Redakce > NP č.489 > Novinky z ulice Prodejce Radek Tamók nebyl spokojen s tím, jak vyšel jeho neautoriovaný rozhovor v minulém čísle. Sepsali jsme s společně dlouhé prohlášení všech omylů a nepřesností, které v rozhovoru zazněly, ale protože samotný seznam je příliš dlouhý a život příliš krátký a NP nemá dost stran, publikujeme tímto Radkovi jménem redakce velkou omluvu a celý text omluvy a oprav jeho rozhovoru zveřejňujeme na Facebookových stránkách Nového Prostoru. číst dále Máme FACEBOOK! A na něm krátké filmy s prodejci. Jak to vzniká? / Jakub Yellen > NP č.489 > FB deník Tohle je už druhá verze textu pro tuhle rubriku. Tu první mi šéfredaktor hodil na hlavu. „To má být deník ze zákulisí! O tom, jaký to je v první linii Novýho Prostoru. Co zažíváš při natáčení s prodeci! Musí to bejt víc osobní, živelný!“ křičel na mě do telefonu. Je to tyran, takže jsem se s ním radši moc nehádal a sednul k tomu znova. číst dále Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška > NP č.489 > Moje město Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák, byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec nechtěla. Říkala, že si s cikánem – on měl totiž strašně černý vlasy – nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka. To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu, přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka. Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer. Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda: ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem, bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde se seznámila se svým manželem. číst dále

Nejčtenější články autora

Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů