A tak se v našem komponovaném tématu podíváme na skládky třeba pohledem antropologa – pan Sosna se léta věnuje nejen zasvěcenému rozboru toho, co lidé vyhazují, ale také pro nás v rozhovoru odkrývá fascinující svět dělníků pracujících na skládkách.
Vypravili jsme se také za Petrem Hanzelem a Jirkou Sedlákem z Bezobalu.org, kteří nám nastínili, jak je možné si zařídit život tak, aby po vás odpadků zůstávalo co nejméně. Vzali jsme je do z jejich pohledu pekelné jámy lvové, do klasické sámošky, a udělali s nimi nákup surovin na tažený štrúdl. Nákup pak vyložili v ateliéru a nafotili a pánové nám k tomu dodali obšírný komentář, co všechno jsme si mohli při nákupu odpustit.
Dojde i na prohrabování odpadků nejen pro potřeby bulváru, ale i coby uměleckého sebevyjádření či politického aktu.
A nakonec přijde, tak jak to už bývá, smrt. Protože když se to tak vezme, i naše tělo je po smrti takový odpadek, se kterým se dá naložit všelijak.