Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák, byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec nechtěla. Říkala, že si s cikánem – on měl totiž strašně černý vlasy – nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka. To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu, přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka. Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer. Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda: ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem, bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde se seznámila se svým manželem.
Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Antropolog odpadu / Libor Hruška
> NP č.489 > Téma čísla
Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity
v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii,
společenskovědní disciplíně zabývající se studiem
odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé
o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna
objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého
„kmene“ zaměstnanců skládek.
číst dále
Úvod do sociologie / Jan Stern
> NP č.489 > Fejeton
Sociologie bývala nudnou vědou.
Ale nudit už si dnes nemůže dovolit
ani ona. Jeden z nejslavnějších
sociologů našich časů naše časy kupříkladu
popisuje tak, že v nich všichni sloužíme
bůžkovi pohybu a že jsme se za tím účelem
všichni proměnili v a) zevlouny, b) tuláky,
c) turisty a d) hráče.
číst dále
Nesmrdí nám zeměkoule? / Darek Šmíd
> NP č.489 > Novinky / Technoskop
Americký úřad pro letectví a kosmonautiku
NASA má plné ruce práce s průzkumem
vesmíru, ale věnuje velké úsilí také
průzkumu naší vlastní planety.
číst dále
Smrt v obalu / Jan Kalous
> NP č.489 > Téma čísla
Pokud člověk nepřistoupí k radikálnímu
řešení a kupříkladu se nevrhne
do jícnu sopky, jak to měl udělat antický
filosof Empedoklés z Akragantu,
musí počítat s tím, že s nějakým
obalem přijde do kontaktu i po smrti.
Jsou samozřejmě i kultury, kde to jde
bezobalově, předpokládejme ale, že
naprostou většinu z nás čeká nudná
kremace či pohřeb do země vycházející
z naší legislativy.
číst dále
Antropolog odpadu / Libor Hruška
> NP č.489 > Téma čísla
Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity
v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii,
společenskovědní disciplíně zabývající se studiem
odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé
o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna
objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého
„kmene“ zaměstnanců skládek.
číst dále
Zvířata bez domova / Psí život i pro kočku / Libor Hruška
> NP č.494 > Život prodejce
Člověku se svěřit bojím, ale psovi, tomu řeknu všechno, ten to nevykecá, vypráví Vladimír, který se svou fenkou Blondie prodává NP ve Vodičkově ulici. Pochází z Vysočiny a život ve městě si bez zvířete nedokáže představit. Není sám, jemu i stovkám dalších lidí bez domova pomáhá nezisková organizace Psí život.
číst dále
Ptačí zastávky / Libor Hruška
> NP č.498 > Startér
Bezpečné zastávky, tak se jmenuje projekt, který vloni rozjeli čeští ornitologové. Lidé na komunitní mapu zakreslují prosklené zastávky, na nichž umírají ptáci. Dobrovolníci pak tato místa upravují.
číst dále
Pravá tma už neexistuje / Libor Hruška
> NP č.497 > Téma čísla
Astronom Pavel Suchan je nejznámějším českým bojovníkem proti světelnému smogu. A to nejen proto, že astronomové bez pořádné tmy nemohou pořádně pracovat, ale i proto, že nadměrné osvícení veřejného prostoru je zdraví škodlivé a paradoxně také snižuje naši bezpečnost. Proč je třeba lobbovat za větší tmu?
číst dále