Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák, byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec nechtěla. Říkala, že si s cikánem – on měl totiž strašně černý vlasy – nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka. To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu, přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka. Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer. Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda: ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem, bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde se seznámila se svým manželem.
Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Obalíš? Zaplatíš! / Jan Kalous
> NP č.489 > Téma čísla
Existuje čím dál více lidí, kteří se rozhodli žít pokud možno „bez obalu“, tedy
neplnit každý den odpadkový koš nebo recyklační krabice papíry a igelity.
Zatím moc možností, kde takto nakupovat, nemají. Když ale vejdete do
krámku v pražské Bělehradské ulici, zmocní se vás mezi regály plnými potravin
ve skleněných nádobách vzrušující, až spiklenecká atmosféra. Zákazníci sem chodí
uvědoměle s vlastními nádobami či pytlíčky, které použijí ještě mnohokrát. Za tím
vším stojí sdružení Bezobalu, jehož ředitele Petra Hanzela jsme vyzpovídali.
číst dále
Smrt v obalu / Jan Kalous
> NP č.489 > Téma čísla
Pokud člověk nepřistoupí k radikálnímu
řešení a kupříkladu se nevrhne
do jícnu sopky, jak to měl udělat antický
filosof Empedoklés z Akragantu,
musí počítat s tím, že s nějakým
obalem přijde do kontaktu i po smrti.
Jsou samozřejmě i kultury, kde to jde
bezobalově, předpokládejme ale, že
naprostou většinu z nás čeká nudná
kremace či pohřeb do země vycházející
z naší legislativy.
číst dále
Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous
> NP č.489 > Téma čísla
Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží
pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom
se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se
rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně
zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného
i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat
nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci,
ale i o konkrétních lidech a jejich osudech.
číst dále
Oprava / Redakce
> NP č.489 > Novinky z ulice
Prodejce Radek Tamók nebyl spokojen s tím, jak vyšel jeho neautoriovaný rozhovor v minulém čísle. Sepsali jsme s společně dlouhé prohlášení všech omylů a nepřesností, které v rozhovoru zazněly, ale protože samotný seznam je příliš dlouhý a život příliš krátký a NP nemá dost stran, publikujeme tímto Radkovi jménem redakce velkou omluvu a celý text omluvy a oprav jeho rozhovoru zveřejňujeme na Facebookových stránkách Nového Prostoru.
číst dále
Jak se kde prodává / Libor Hruška
> NP č.492 > Život prodejce
Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř?
Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat?
číst dále
Splněný sen archeologa? / Libor Hruška
> NP č.498 > Téma čísla
Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit.
číst dále
Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška
> NP č.498 > Téma čísla
I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy.
číst dále
Industry punk / Libor Hruška
> NP č.529 > Příběh
Máme rádi živelné konverze industriálu, říkají mladí architekti.
číst dále