Norský spisovatel Thomas Hylland Eriksen ve své popularizační knize Odpady. Odpad ve světě netušených vedlejších účinků připomíná kupříkladu rok 1981, kdy si redakce norského anarchistického časopisu Gateavisa proklepla popelnice dvou hlavních aspirantů na křeslo norského premiéra. U sociálnědemokratické političky Gro Harlem Brundtlandové (premiérkou Norska byla v letech 1981, 1986–1989 a 1990–1996) se našlo hodně předmětů, které redakce zařadila do sekce sex, drogy a rokenrol, konzervativec Kåre Isaachsen Willoch (v premiérském křesle Norska v letech 1981–1986) si zas užíval tradiční severské hutné stravy. Tahle noční akce se snad dá jakžtakž hájit vyšším zájmem (jak jinak proniknout do nitra kandidátů?), co ale třeba investigativní reportáž Nedělního Blesku z roku 2004, ze které se čtenáři například dozvěděli, že Helena Vondráčková v Řitce vyhodila obaly od bonbonů (ráda si zamlsá, interpretoval to odvážně Blesk) nebo že se Přemku Podlahovi porouchal akušroubovák. Eriksen připomíná, že si v USA fanatičtí pronásledovatelé celebrit dokonce získali souhlasné vyjádření soudu, že VIP odpadky po opuštění luxusních sídel svých majitelů nepatří nikomu, a tedy jsou všech. Jako svého guru můžou lovci odpadků vzývat amerického spisovatele-aktivistu A. J. Webermana, který před půlstoletím začal systematicky propátrávat domovní odpad Boba Dylana. Odpadkový stalker na základě svých pozorování napsal o Dylanovi několik knih.