NP č.489 > Téma číslaOdpadkoví StalkeřiLibor Hruška

S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté.

Norský spisovatel Thomas Hylland Eriksen ve své popularizační knize Odpady. Odpad ve světě netušených vedlejších účinků připomíná kupříkladu rok 1981, kdy si redakce norského anarchistického časopisu Gateavisa proklepla popelnice dvou hlavních aspirantů na křeslo norského premiéra. U sociálnědemokratické političky Gro Harlem Brundtlandové (premiérkou Norska byla v letech 1981, 1986–1989 a 1990–1996) se našlo hodně předmětů, které redakce zařadila do sekce sex, drogy a rokenrol, konzervativec Kåre Isaachsen Willoch (v premiérském křesle Norska v letech 1981–1986) si zas užíval tradiční severské hutné stravy. Tahle noční akce se snad dá jakžtakž hájit vyšším zájmem (jak jinak proniknout do nitra kandidátů?), co ale třeba investigativní reportáž Nedělního Blesku z roku 2004, ze které se čtenáři například dozvěděli, že Helena Vondráčková v Řitce vyhodila obaly od bonbonů (ráda si zamlsá, interpretoval to odvážně Blesk) nebo že se Přemku Podlahovi porouchal akušroubovák. Eriksen připomíná, že si v USA fanatičtí pronásledovatelé celebrit dokonce získali souhlasné vyjádření soudu, že VIP odpadky po opuštění luxusních sídel svých majitelů nepatří nikomu, a tedy jsou všech. Jako svého guru můžou lovci odpadků vzývat amerického spisovatele-aktivistu A. J. Webermana, který před půlstoletím začal systematicky propátrávat domovní odpad Boba Dylana. Odpadkový stalker na základě svých pozorování napsal o Dylanovi několik knih.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Smrt v obalu / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Pokud člověk nepřistoupí k radikálnímu řešení a kupříkladu se nevrhne do jícnu sopky, jak to měl udělat antický filosof Empedoklés z Akragantu, musí počítat s tím, že s nějakým obalem přijde do kontaktu i po smrti. Jsou samozřejmě i kultury, kde to jde bezobalově, předpokládejme ale, že naprostou většinu z nás čeká nudná kremace či pohřeb do země vycházející z naší legislativy. číst dále Opravárna / Libor Hruška > NP č.489 > Startér „Je to výzva pro mladé lidi, kteří mohou něco podobného založit u nás.“ Takhle před lety zakončil novinář Jan Charvát svůj článek o nizozemském komunitním projektu Repair Café, který od roku 2009 dává dohromady majitele porouchaných výrobků s kutily i profesionálními opraváři z okolí. Pak se ale nad posledním souvětím zamyslel, smazal ho a rozhodl se „něco podobného“ založit sám. číst dále Oprava / Redakce > NP č.489 > Novinky z ulice Prodejce Radek Tamók nebyl spokojen s tím, jak vyšel jeho neautoriovaný rozhovor v minulém čísle. Sepsali jsme s společně dlouhé prohlášení všech omylů a nepřesností, které v rozhovoru zazněly, ale protože samotný seznam je příliš dlouhý a život příliš krátký a NP nemá dost stran, publikujeme tímto Radkovi jménem redakce velkou omluvu a celý text omluvy a oprav jeho rozhovoru zveřejňujeme na Facebookových stránkách Nového Prostoru. číst dále Anděl bez slabého místa / Jan Kalous > NP č.489 > Film „V Praze bývalo 81 kin a já chodil snad do všech,“ vzpomíná pan Bohumil, který prodává Nový Prostor na metru Vysočanská a kterého jsme pro toto číslo využili jako našeho nového filmového zpravodaje. Kdybyste se u tohoto nenápadného prodejce zastavili na kus řeči o filmu, budete asi překvapeni jeho encyklopedickými znalostmi. Nás tentokrát zajímalo, jak se mu líbil film Anděl páně 2. Byl na něm už dvakrát a chystá se jít potřetí. číst dále

Nejčtenější články autora

„Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Komín vždycky přežije / Libor Hruška > NP č.520 > Téma čísla Se stavebním inženýrem a historikem Martinem Vonkou jsme se sešli u paty přes sto třicet let starého čtyřiapadesátimetrového komínu bývalého cukrovaru v pražských Modřanech. číst dále