Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Bůh – Věc, kterou si lidé vymysleli, aby měli dojem, že je někdo odmění za to, když se vyhodí v autobuse do povětří, případně za to, že se do povětří nevyhodí, i když by chtěli. To první by lidé zřejmě dělali i bez Boha, to druhé asi ne. V tomto smyslu je Bůh klíčovým katalyzátorem hromadné dopravy pozemšťanů. Krom velkého Boha existovali v minulosti ještě menší bohové, kteří dělali za lidi to, co by oni také rádi dělali, ale bylo jim to hloupé (incest, sex se zvířaty apod.). Dnes tuto funkci plní tzv. internet.
Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Čtyřstěný vesmír / Martin Šrajer
> NP č.469 > Kultura | Film
Dojemné i znepokojivé kanadsko-irské drama Room zkoumá, nakolik extrémním
podmínkám dokáže odolat citové pouto matky a syna.
číst dále
Plnou parou na pracák! / Apolena Rychlíková
> NP č.469 > Pošli to dál
Poslední výzkum týkající se integrace matek
po skončení rodičovské dovolené zpátky „do
systému“ ukázal, že to u nás není s návratem
na trh práce vůbec ideální. Po skončení tří až
čtyřleté rodičovské dovolené se mezi neza-
městnané zařadí bez ohledu na vzdělání až
sedmdesát procent žen. Pro spoustu z nich
tak často od přebalování vede přímá cesta do
chudoby.
číst dále
Pracující do práce! / Barbora Bažantová
> NP č.469 > Pošli to dál
Uvnitř supermarketu je narváno k prasknutí, asi
předvánoční shon, cukroví se samo neupeče.
Hned u vchodu se ke mně připojí pán z místní
sekuritky, moje nestandardní vzezření mi před-
určuje roli lupičky. Doprovodí mě až k pokladně,
kde čekám na zaplacení a z nudy pozoruji drob-
nou etudu, která se odehrává mezi skupinkou
zaměstnanců. Nejmladší z nich, asi dvacetiletý
kluk, žadoní u starší kolegyně: „Prosím můžu
si skočit na malou? Já už fakt musím!“ Žena ho
odbude: „Jak na malou? Nejdřív ukliď účtenky
a posbírej tady ten bordel, odnes ty košíky a...“
„Jenže já fakt musím, jenom na malou, jsem
hned zpátky,“ posbírá ještě spadané účtenky
a zmizí.
číst dále
Nadějná, ale koncepce / Filip Schneider
> NP č.469 > Referát
V polovině loňského října schválila vláda koncepci sociální bydlení. Jde o krok
kupředu, ale mnoho otázek zůstává.
číst dále
Postzátopkové / Jan Stern
> NP č.509 > Fejeton
Všimli jste si toho, že je dnes všechno post? A nemá to nic společného s poštou. Ani s půstem. Aspoň tedy myslím.
číst dále
Češi? OK. / Jan Stern
> NP č.494 > Fejeton
Víte, co je nejčeštější z českých příběhů? Praotec líný vylézt na pořádný kopec? Ale kdeže. Přemysl zanechávající poctivé práce s pluhem ve prospěch politiky? Ne, ne. Babička na Starým Bělidle, co by pro pírko přes plot skočila a paní kněžně (co asi odložila Barunku) se až po pás poklonila? Samá voda. České to všechno snad je, ale nejčeštější nikoli. Ani zdaleka.
číst dále
S jemností baletky / Jan Stern
> NP č.502 > Fejeton
Sociologové a jiní logové se přou o to, v jakém světě vlastně žijeme. Divím se, že jim to ještě nedošlo. Žijeme ve světě lhostejnosti. V odfrkávací civilizaci.
číst dále
Taláršou / Jan Stern
> NP č.504 > Fejeton
Za mého mládí bylo možno v televizi spatřit leccos. Třeba jste sáhli do takového rukávu a nahmátli jste tam pračku, ledničku, v ideálním případě všechno. Nebo se házely koule do takového velkého klobouku. Anebo se utkávali zaměstnanci Závodu kuličkových ložisek se zaměstnanci Textilany, aby se ukázalo, kdo má lepší zaměstnance.
číst dále