Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
NP č.469 > FejetonMarťanský slovník člověkologieJan Stern
Bůh – Věc, kterou si lidé vymysleli, aby měli dojem, že je někdo odmění za to, když se vyhodí v autobuse do povětří, případně za to, že se do povětří nevyhodí, i když by chtěli. To první by lidé zřejmě dělali i bez Boha, to druhé asi ne. V tomto smyslu je Bůh klíčovým katalyzátorem hromadné dopravy pozemšťanů. Krom velkého Boha existovali v minulosti ještě menší bohové, kteří dělali za lidi to, co by oni také rádi dělali, ale bylo jim to hloupé (incest, sex se zvířaty apod.). Dnes tuto funkci plní tzv. internet.
Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Nejčtenější články z tohoto čísla
Drang nach Osten / Tomáš Schejbal
> NP č.469 > Fejeton
Nacistické teorie o rasové nadřazenosti čerpaly z představ o germánské
otužilosti drsným klimatem. Postup německých jednotek na východ ale nakonec
zarazil generál Zima.
číst dále
V zimě jako doma / Redakce
> NP č.469 > Téma čísla
Jak zvládáte zimu? A jakou pamatujete nejmrazivější?
Ptali jsme se lidí, kteří zimu ochutnávají na vlastní
kůži.
číst dále
Příběhy uřezaných uší / Ondřej Slačálek
> NP č.469 > Rozhovor
Proč raněnovověké vrchnosti netolerovaly Cikány? I to vysvětluje historický
antropolog Pavel Himl ve své knize o vagabundech a tulácích v 18. století. Věnuje
se i vzniku cestovních pasů a osvícenskému dědictví.
číst dále
Pracující do práce! / Barbora Bažantová
> NP č.469 > Pošli to dál
Uvnitř supermarketu je narváno k prasknutí, asi
předvánoční shon, cukroví se samo neupeče.
Hned u vchodu se ke mně připojí pán z místní
sekuritky, moje nestandardní vzezření mi před-
určuje roli lupičky. Doprovodí mě až k pokladně,
kde čekám na zaplacení a z nudy pozoruji drob-
nou etudu, která se odehrává mezi skupinkou
zaměstnanců. Nejmladší z nich, asi dvacetiletý
kluk, žadoní u starší kolegyně: „Prosím můžu
si skočit na malou? Já už fakt musím!“ Žena ho
odbude: „Jak na malou? Nejdřív ukliď účtenky
a posbírej tady ten bordel, odnes ty košíky a...“
„Jenže já fakt musím, jenom na malou, jsem
hned zpátky,“ posbírá ještě spadané účtenky
a zmizí.
číst dále
Nejčtenější články autora
Postzátopkové / Jan Stern
> NP č.509 > Fejeton
Všimli jste si toho, že je dnes všechno post? A nemá to nic společného s poštou. Ani s půstem. Aspoň tedy myslím.
číst dále
Světáci a vrbičkáři / Jan Stern
> NP č.478 > Fejeton
Jsou národy, do nichž narodíte-li se, nemá moc
smysl pokoušet se dobývat svět, neboť budete
spíše celý život bojovat o existenci – pokud
takový národ neopustíte. Pak jsou národy,
v nichž narodíte-li se, ani svět dobývat nepotřebujete,
neboť vám patří, leží vám u nohou
a všichni vám budou naslouchat už jen proto, že
mluvíte jazykem, kterým hedlajnuje i marketér
škodovky, byť nikdo netuší proč. Češi jsou tak
něco mezi.
číst dále
Plastic peoples / Jan Stern
> NP č.527 > Fejeton
Nedávno jsem seděl na kávě s jedním Švédem a jedním domorodcem. Bavili jsme se o národech. Švéd byl hodně zcestovalý, a tak jsme brzy žebronili o nějaký dojem z českého kmene.
číst dále
Nenápadný půvab perkarbonátu / Jan Stern
> NP č.525 > Fejeton
Sigmund Freud tvrdil, že po patnáctém roku věku už je charakter člověka pevně dotvořen, „sádře podoben“. Sádru šlo dle jeho názoru poté na lehátku pokropit vodou a tvar duše lehce přeformovat, avšak jen do padesáti let. Po padesátce se sádra změní v kámen a nemá smysl se již o cokoli pokoušet.
číst dále
