Míval jsem dvoukolovou kárku a s ní obcházel bruntálské kasárenské dvanáctipodlažáky. Bral jsem to systematicky, pěšky, pěkně odshora a postupně klepal na dveře ruských lampasáků. Vídali mě rádi a noviny měli již nachystané. Vybaven těžkými svázanými stohy gazet, které mi protahovaly ruce až k podlaze, jsem si to capal po schodech dolů. Provázky se mi zařezávaly do dlaní a nechávaly tam červené rýhy. Nasbíral jsem každý týden takových balíků, že je táta nemohl narvat do trabanta. Do sběrny mě vozíval nadvakrát. Kárkou bych to tam za město totiž nikdy neutlačil. Bylo mi osm a hypnoticky jsem koukal na střelku vah, pociťoval bolest v rukou a těšil se na nanuka. Rozdělili jsme se napůl, pade pro mě (na jahodové mrože) a pade pro tátu na benzín.
Zatímco já mohu na jahodové mrože a vytahané ruce dnes již zapomenout, jiní zase brzy zapomenou na rohlíky, chleba, nudlovou polívku anebo na paštiku. Stalo se totiž něco skvělého. Senátoři šli do sebe a přispěchali s nápadem, jak občany od nelidské dřiny sběru odpadů osvobodit. Už nebudou muset tlačit neúnosně těžké dvoukoláky někam daleko na periferie, nebudou denně dřít dlouhé hodiny sběrem nepotřebného, vyhozeného a zapomenutého. Starý pán odvedle, lidé bez domova, chudí a vyloučení si oddechnou. V lednu totiž má vzejít v platnost novela, která zařídí, že výkupny surovin přestanou řadovým občanům peníze vyplácet. Nelekejte se. Podnikatelé a živnostníci, jelikož řadovými občany nejsou, o příjmy nepříjdou. Změna bude firmám a živnostníkům výkup surovin nadále umožňovat, jenom s malým rozdílem, že platby za ně budou probíhat bezhotovostně. Se změnami samozřejmě nastoupuje i prostor pro skvělé inovace! Nabízí se (ta smutnější) představa subsystému, kdy tito podnikatelé budou dále vykupovat recykláty od chudých, kteří sice dřít nepřestanou, jenom dostanou zase o něco menší ždibec rohlíku. Nabízí se ale i méně pravděpodobná, zato veselejší představa bezdomovce či bezdomovkyně, kteří si to do sběrny hrdě mašírují s živnosťákem.
Tohle ale veselý příběh nakonec nebude. Leckterá bystřejší hlava pochopí, že se stalo něco podivného, když se ten zpropadený papír připletl do prevence krádeží kovů, která naše lidumilné senátory původně k navrhovaným změnám motivovala. Jak daleko až tahle válka proti chudým může zajít? Jsou tu přece ještě borůvky, houby, jablka a hrušky podél cest.
