Operní scény Národního divadla a Státní opery nabraly nový dech už před časem, a to turbulencemi kolem nového vedení. Až letos se ho ale podařilo zužitkovat a ND přináší v této sezóně jedenáct operních premiér. Za jejich relativní progresivnost, v rámci českých veřejnoprávních mezí, vděčíme uměleckému řediteli opery Petru Kofroňovi. Nové směřování operních scén se naopak nezamlouvalo hudebnímu řediteli Opery ND Robertu Jindrovi. Škoda, že se PR týmu ND nepodařilo z jeho odchodu udělat skandál a la „Kofroň boří zkostnatělou instituci“, který by na operu přilákal každého pražského alternativce s trochou solidarity.
Počinem sezóny bude patrně uvedení opery Nová země pozapomenutého průkopníka čtvrttónové hudby Aloise Háby o kolektivizaci ruské vesnice. V ND měla být provedena již ve třicátých letech, ale představení bylo zrušeno pro podezření z komunistické propagandy. Za minulého režimu byla opera zase považována za protisovětskou, takže se dočkáme premiéry přes sedmdesát let starého díla.
Nečekané je rovněž uvedení dvou Šostakovičových fragmentů, Oranga a Antiformalistického jarmarku. Nová scéna ND se tak stává novým centrem současné opery. Za zmínku stojí i jediná objednávka sezóny, Rudá Marie Jana Kučery, polská inscenace Straussovy Salome či poslední Janáčkova opera Z mrtvého domu.
Opera Národního divadla se začíná přibližovat progresivnějším zahraničním vzorům. Zaostáváme ale nejenom v počtu objednávek (jedna za sezónu), ale i v provázání operní scény s širší scénou nové hudby. I přesto je zde o několik důvodů víc zajít na operu.
