NP č.368 > FejetonTřídní boj: encyklopedické heslo z roku 2011Jan Stern

Počátky třídního boje nacházíme v 19. a 20. století, tehdy však šlo pouze o jemné, zárodečné varianty (tzv. prvobytně pospolný třídní boj). Zásadním způsobem třídní boj propukl teprve ve století jednadvacátém, když se třídní antagonismy prudce vyostřily a v důsledku rozvoje technologického a kulturního také definitivně vykrystalizovaly proti sobě stojící třídy.

 

Již ku konci dvacátého století postavily se proti sobě třídy kuřáků a nekuřáků. V následujícím století se jejich boj mimořádně zostřil. Do čela nekuřáckých mas se postavila militantní avantgardní skupina, která značně rozvinula analýzu panujícího vykořisťování a vygradovala svou sociální kritiku. Kuřáci začali být nazýváni značně nelichotivými termíny, jako např. smraďoši, vajgloši, karciňáci, spolany, wartburgy. O význam některých termínů odborníci dodnes vedou spory. Tým doc. Havránka z pražského Ústavu pro bezpečné studium zaniklých režimů doložil výskyt i velmi záhadných nadávek, které dokazují sílu třídního boje ve 21. století. Jde o termíny jako „zombie-dech“ či „hnědý chrchel“.

Navzdory původním hypotézám klasiků teorie třídního boje, poslední výzkumy ukazují, že kuřáci nebyli zdaleka jen v defenzivě. Své protivníky nazývali: remcalové, hysterici, eurošuci. K označení obzvláště uvědomělých reprezentantů antagonistické třídy existovalo též označení „bystrý čenich“ či „aktivní záducha“.

Na počátku 21. století však došlo k další prudké třídní diferenciaci. Vyspělá společnost se rychle rozvrstvila do dvou nových nepřátelských tříd: holiči a neholiči. Avantgardou třídy holičů byly ženy, které si dle klasické studie Gebauerovi počali holit různá místa na těle již ve století dvacátém. Teprve vstup mužského elementu do holičských komunit však jev vyhrotil ve spor třídní. Holiči své protivníky nezřídka častovali přídomky typu „gorily“, „neandrtálci“, „mončičáci“ apod.

Odpověď neholičů však byla velmi prudká. První generace holičů bývala tradičně nazývána „buzny“. V dalších stádiích třídního zápasu přibyly analytičtější pojmy jako „holota“, „děťátka“ „kůrovcová kalamita“, „collina“, „ladná nožka“, „aerodynamické ohanbí“, „holobrk“ apod. I v běžném denním styku mezi reprezentanty obou tříd docházelo ke stále závažnějším konfliktům. Kontroverzní studie Bridgesova popisuje řadu dramatických epizod: Neholiči prý chodili s bramborou v kapse a jakmile narazili na některého nedostatečně ošetřeného holiče, snažili se s pomocí části jeho těla demonstrativně bramboru nastrouhat. Proti tomu holiči se prý na oplátku pokoušeli s některými zvláště dobře obdařenými neholiči utírat prach. Nutno ovšem dodat, že Bridgesova práce byla silně kritizována za vědecký avanturismus a minimálně teze o tom, že již Reaganova agresivní politika vůči Sovětskému svazu byla vyprovokována vyzývavě huňatým obočím Leonida Brežněva, je považována za zcela vyvrácenou. Naopak stále více badatelů se přiklání k Bridgesově spekulaci, že dodnes užívaná nadávka „debil“ je zkomoleninou pojmu „depil“.

Jak je všeobecně známo, klíčovou třídní diferenciací se nakonec ukázalo rozdělení na řidiče a pěšáky. K osudům tohoto třídního zápasu viz heslo Poslední bitva.

 

Literatura:

Havránek, D.: K problematice cigaretového dechu s přihlédnutím k Velké revoluci roku 2045, Praha, ÚBSZR 2101.

Bridges, B. L.: Chlupy proti opruzené kůži. Z dějin třídních bojů, Londýn, Sage 2108.

Bridges, B. L.: Bramborové spiknutí: tajné organizace 21. století, Londýn, Sage 2109.

Gebauer, P.: Konec bobrů. Prehistorie revolučních hnutí, Phillip-Morris stadt 2102.

Shoolin, K.: Role optického klamu zvětšení maskulinního genitálu v počátcích depilačního hnutí, New York, International Universities Press 2090.

Kubera, J.: Kuřácký manifest, Teplice, Státní nakladatelství tabákové literatury 2100 (128. vyd.).

Kubera, J.: Kdo chce zapalovat, musí mít zapáleno, Teplice, Avantgard Press 2020.

Stern, J.: Cigareta jako odpor proti kastraci, Praha, Malvern 2012.

Stern, J.: Doutník v análu, Kačer Donald a jiné eseje, Praha, Malvern 2013.

Stern, J.: Proč si Freud neholil nohy, A2 43/2016.

Slačálek, O.: Od anarchismu k holicímu strojku. Vzpomínky revolucionáře, Praha, Vyšehrad 2050.

Halík, T.: Proč nemá Ježíš na kříži chlupatá prsa, Lidové noviny 22. 12. 2018.

Putna, M. C.: My, poslední nedepilovaní gayové, Souvislosti 3/2016

Kohák, E.: Chlup a mravnost, Praha, Slon 2020.

Bělohradský, V.: Globalizace a nikotin. Eschatologie tabákové civilizace, Salon Práva 465/2012.

Cílek, V: Oholená krajina. Pocity geologa za soumraku věků, Praha, Argo 2018.

Landa, D.: Archetyp holé hlavy, Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka 2021.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Dubisko neodcházej, potřebujeme se tě bát / Andrea Novotná > NP č.368 > Téma čísla Použít ve slušné společnosti slovo "Židák" znamená vystavit se (oprávněnému) podezření z antisemitismu. Slovo "Rusák" je oproti tomu v mnoha situacích přípustné. Jak to tedy máme s Rusy? Bojíme se jich? Cítíme se vůči nim ukřivděně? Pohrdáme jimi? A kdy dospějeme k vyrovnanému vztahu?   číst dále Práce bez iluzí / Jaroslav Fiala > NP č.368 > Pošli to dál Naše vláda to nemá lehké. Zdržuje ji kdejaký kverulant v bílém plášti a na popularitě jí nepřidá ani nezaměstnanost, která se blíží dvojcifernému číslu (9,8 %).   číst dále Až po krk v zemi / Tomáš Havlín > NP č.368 > Referát Když Maďarsko vstupovalo do Evropské unie, platilo za východního premianta. O sedm let později přichází alespoň některým na mysl úvahy, zda by EU přeci jen neměla zavést mechanismus vylučování.   číst dále Násilí jako jazyk / Daniela Kolenovská > NP č.368 > Téma čísla Ruská vláda dlouhodobě neřeší záasadní problémy společnosti. Lhostejnost k hodnotě lidského života představuje průvodní jev několika z nich. Na konci roku 2010 předvedli ruský prezident i premiér všem nespokojeným, že extrémní násilí je jednat přiměje. Současná ruská společnost se tak učí rozumět násilí jako komunikačnímu prostředku.   číst dále

Nejčtenější články autora

Vyjíst život rohlíkem / Jan Stern > NP č.463 > Fejeton Ne že bych byl starcem, ale něco už přeci jen pamatuji. Během těch let, která bohužel pamatuji, už mi namlouvali o tom, jak se lidé na světě dělí, leccos. číst dále 1985 / Jan Stern > NP č.512 > Fejeton Léto roku 1985 jsem trávil v tiché vesničce za Prahou. Centrem nedění zde byla malá samoobsluha Jednota a hospůdka u fotbalového hřiště, kde na stěně visel umaštěný zažloutlý plakát Jiřího Korna s nápisem Pragokoncert. Tam jsem chodil každé poledne na guláš a limonádu Broňa. číst dále Žádný sex ve výtahu / Jan Stern > NP č.524 > Fejeton Tvořit civilizaci, dát najevo „zde končí divočina a začíná kultura“, to je umění, kterému se lidé těžce učí tisíce let. Prozatím se ovšem neshodli na stylu. číst dále Údery otevřenou dlaní / Jan Stern > NP č.460 > Fejeton Existují teorie pravící, že východní bojová umění vznikla tak, že Číňané zkopírovali chvaty vojáků armády Alexandra Velikého při jeho východním tažení. Jenže zatímco Sašovi hošani v boji muže proti muži protivníka prostě flákli nebo kopli, východní lid přiváděl drobnými úpravami dalších a dalších kopií původního originálu bojové chvaty k dokonalosti a takto vzniklo karate, kung-fu, judo a já nevím, jak se ještě všechno to vznešené bitkaření jmenuje. Východní lidy jsou zkrátka v kopírování mistři. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů