Již ku konci dvacátého století postavily se proti sobě třídy kuřáků a nekuřáků. V následujícím století se jejich boj mimořádně zostřil. Do čela nekuřáckých mas se postavila militantní avantgardní skupina, která značně rozvinula analýzu panujícího vykořisťování a vygradovala svou sociální kritiku. Kuřáci začali být nazýváni značně nelichotivými termíny, jako např. smraďoši, vajgloši, karciňáci, spolany, wartburgy. O význam některých termínů odborníci dodnes vedou spory. Tým doc. Havránka z pražského Ústavu pro bezpečné studium zaniklých režimů doložil výskyt i velmi záhadných nadávek, které dokazují sílu třídního boje ve 21. století. Jde o termíny jako „zombie-dech“ či „hnědý chrchel“.
Navzdory původním hypotézám klasiků teorie třídního boje, poslední výzkumy ukazují, že kuřáci nebyli zdaleka jen v defenzivě. Své protivníky nazývali: remcalové, hysterici, eurošuci. K označení obzvláště uvědomělých reprezentantů antagonistické třídy existovalo též označení „bystrý čenich“ či „aktivní záducha“.
Na počátku 21. století však došlo k další prudké třídní diferenciaci. Vyspělá společnost se rychle rozvrstvila do dvou nových nepřátelských tříd: holiči a neholiči. Avantgardou třídy holičů byly ženy, které si dle klasické studie Gebauerovi počali holit různá místa na těle již ve století dvacátém. Teprve vstup mužského elementu do holičských komunit však jev vyhrotil ve spor třídní. Holiči své protivníky nezřídka častovali přídomky typu „gorily“, „neandrtálci“, „mončičáci“ apod.
Odpověď neholičů však byla velmi prudká. První generace holičů bývala tradičně nazývána „buzny“. V dalších stádiích třídního zápasu přibyly analytičtější pojmy jako „holota“, „děťátka“ „kůrovcová kalamita“, „collina“, „ladná nožka“, „aerodynamické ohanbí“, „holobrk“ apod. I v běžném denním styku mezi reprezentanty obou tříd docházelo ke stále závažnějším konfliktům. Kontroverzní studie Bridgesova popisuje řadu dramatických epizod: Neholiči prý chodili s bramborou v kapse a jakmile narazili na některého nedostatečně ošetřeného holiče, snažili se s pomocí části jeho těla demonstrativně bramboru nastrouhat. Proti tomu holiči se prý na oplátku pokoušeli s některými zvláště dobře obdařenými neholiči utírat prach. Nutno ovšem dodat, že Bridgesova práce byla silně kritizována za vědecký avanturismus a minimálně teze o tom, že již Reaganova agresivní politika vůči Sovětskému svazu byla vyprovokována vyzývavě huňatým obočím Leonida Brežněva, je považována za zcela vyvrácenou. Naopak stále více badatelů se přiklání k Bridgesově spekulaci, že dodnes užívaná nadávka „debil“ je zkomoleninou pojmu „depil“.
Jak je všeobecně známo, klíčovou třídní diferenciací se nakonec ukázalo rozdělení na řidiče a pěšáky. K osudům tohoto třídního zápasu viz heslo Poslední bitva.
Literatura:
Havránek, D.: K problematice cigaretového dechu s přihlédnutím k Velké revoluci roku 2045, Praha, ÚBSZR 2101.
Bridges, B. L.: Chlupy proti opruzené kůži. Z dějin třídních bojů, Londýn, Sage 2108.
Bridges, B. L.: Bramborové spiknutí: tajné organizace 21. století, Londýn, Sage 2109.
Gebauer, P.: Konec bobrů. Prehistorie revolučních hnutí, Phillip-Morris stadt 2102.
Shoolin, K.: Role optického klamu zvětšení maskulinního genitálu v počátcích depilačního hnutí, New York, International Universities Press 2090.
Kubera, J.: Kuřácký manifest, Teplice, Státní nakladatelství tabákové literatury 2100 (128. vyd.).
Kubera, J.: Kdo chce zapalovat, musí mít zapáleno, Teplice, Avantgard Press 2020.
Stern, J.: Cigareta jako odpor proti kastraci, Praha, Malvern 2012.
Stern, J.: Doutník v análu, Kačer Donald a jiné eseje, Praha, Malvern 2013.
Stern, J.: Proč si Freud neholil nohy, A2 43/2016.
Slačálek, O.: Od anarchismu k holicímu strojku. Vzpomínky revolucionáře, Praha, Vyšehrad 2050.
Halík, T.: Proč nemá Ježíš na kříži chlupatá prsa, Lidové noviny 22. 12. 2018.
Putna, M. C.: My, poslední nedepilovaní gayové, Souvislosti 3/2016
Kohák, E.: Chlup a mravnost, Praha, Slon 2020.
Bělohradský, V.: Globalizace a nikotin. Eschatologie tabákové civilizace, Salon Práva 465/2012.
Cílek, V: Oholená krajina. Pocity geologa za soumraku věků, Praha, Argo 2018.
Landa, D.: Archetyp holé hlavy, Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka 2021.