NP č.342 > Pošli to dálVyzkoušet si, jaké to bylo...Petr Pospíšil

Že máme statečné studenty pražské filozofické fakulty, jsme už věděli. Věděli jsme, že se nebojí démonů minulosti a – ta odvaha! – zkoumají dvacet let poté statečně normalizační minulost své vlastní instituce. Netušili jsme ovšem, že fakulta oslaví dvacáté výročí sametové revoluce odvážným happeningem, který nám měl se vším všudy připomenout některé rysy minulého režimu. Kterépak?

 

Ocenění zasloužilých a velká stafáž. U příležitosti oslav udělila Univerzita Karlova čestný doktorát Adamu Michnikovi, bývalému polskému disidentovi a nyní mediálnímu magnátovi. Aby byla sláva jaksepatří, rozesílalo studijní oddělení e-maily studentům, aby se přišli zúčastnit. Při jiných podobných příležitostech studenty nikdo k ničemu podobnému nevyzývá, ve slavnostních chvílích je ale třeba mít dostatečně velký špalír...

Konstruktivní kritika. Inventura demokracie byla studentská iniciativa, která měla kriticky posoudit stav současné politiky a veřejné angažovanosti. Její prohlášení, plné frází a objevů objeveného, nám mohlo připomenout jiný oblíbený žánr normalizační doby: tzv. konstruktivní kritika na jedné straně tepala konkrétní nedostatky, na straně druhé nesměla zpochybnit panující ideologii a tím pádem se dotknout hlouběji přičin těchto problémů. Prohlášení Inventury demokracie se nese v podobném duchu – zdánlivě nesmlouvavé a přece klouzající po povrchu s horizontem tvořeným novinovými titulky. Nepřekvapí, že jedněmi z největších problémů jsou pro Inventuru demokracie údajně chybějící reflexe komunistické minulosti a výroky Václava Klause ve světě.

Diskuse jen s vybranými. Podle tisku se na Filozofické fakultě konala diskuse Václava Havla „a jeho hostů“. Šlo by si položit otázku, zda je univerzita Havlovým obývacím pokojem, že si tam zve své hosty. Diskuse by ovšem patrně měla být od setkávání odlišných názorů, ne od prezentace jedné krevní skupiny. Když loni na podzim proběhla na Filozofické fakultě diskuse o americkém radaru, kam nedorazili jeho stoupenci (ač byli pozváni), byl za ni zodpovědný vyučující pokárán etickou komisí fakulty s tím, že diskuse byla „nevyvážená“. Názory Václava Havla a jeho přátel ovšem nevyvažoval nikdo. I Filozofická fakulta se tak patrně ještě po dvaceti letech domnívá, že opozice vůči určitým názorům je nepřijatelná a že proti ideologii, která se dovolává pravdy, lásky a dobra, může stát pouze lež, nenávist a zlo.

 


autor / Petr Pospíšil VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů