NP č.342 > FejetonNa vážnější notuJan Stern

Vážení a milí, tak je to tady. Prosincové číslo, ergo číslo pomalu ale jistě vánoční. A s ním na mne dopadl i nemilosrdný ortel redakce: dodat „lehce vánoční fejeton“.

 

Vánoční fejeton, to je v subkultuře fejetonistů cosi jako tahání zubního nervu bez umrtvení, případně rektální vyšetření tlustého střeva. Každý fejetonista se při vyslovení slova Vánoce chvěje hrůzou, jeho sliznice ztrácejí žádoucí vlhkost a naopak tkáně k tomu primárně neurčené se orosují. Zažívání kolabuje, žlučníky se bouří, deprese opanovává systém psýchy a nepomůže od ní ani akupunktura, ani tai-či, ani psychowalkman, ani solná jeskyně a dokonce ani horské sluníčko.

Vánoční fejeton totiž nabízí pouze několik témat (kapr, stromek, dárky, spasitel), z nichž všechna již byla pojednána ve všech myslitelných variantách, což lze prokázat i matematicky. Z historie jsou proto známy věru tragické případy.

Medioložka Vochocová nedávno přišla s nečekaným a stále kontroverzním objevem, že klasik žánru Jan Neruda se vlastně vůbec nejmenoval Neruda, jeho pravé jméno vlastence prý znělo Hans Kirchbauer, avšak populární Hansi před každými Vánoci, zvláště před uzávěrkou vánočního čísla, údajně zažíval tak neomalené stavy špatné nálady, že si vysloužil přezdívku „Neruda“, která se tak líbila, až se ujala úplně.

I legendární fejeton Kam s ním podle nových zjištění původně pojednával o vánočním stromku, nicméně psychický stav fejetonistův byl tak špatný, že slovo „vánoční stromek“ nedokázal vůbec napsat, vytěsnil ho a místo něj jeho ruka vyprodukovala bezmyšlenkovitý chybný úkon „slamník“, což si vydavatel Národních listů netroufl korigovat, z obav, aby mistr nezkolaboval. Před jedněmi Vánoci také Neruda – jistě nikoli náhodou – vychrlil svou sbírku Hřbitovní kvítí...

O Jaroslavu Haškovi se říká, že před odevzdáním vánočního fejetonu začal vždy pít, někdy dokonce již v únoru.

Karel Čapek se před vánočním vydáním Lidových novin ocital v tak děsivém rozpoložení, že jeho fejetony byly nakonec netisknutelné! Slavný spisovatel v nich na Vánoce a jejich ducha útočil tak ostře a nemilosrdně, že byly pravidelně odmítány a Čapek je pak přepracovával do podoby románů a divadelních her, aby úmorná práce (vánoční fejeton se píše vždy minimálně měsíc, povětšinou přerušený několika hospitalizacemi) nepřišla nazmar. Patrně vám to ve škole zatajili, ale Válka s mloky byla původně peprným vánočním fejetonem Válka s kapry, v němž Čapek upozorňoval na záludnost těchto kluzkých tvorů, jež okupují naše vany. I Továrna na absolutno ponejprv kritizovala vánoční běsnění pod názvem Továrna na absurdno. Vrchol Čapkovy fobie z Vánoc však přišel na konci třicátých let, kdy zaútočil na celé prosincové období, ba i jeho lednové dozvuky, svou Bílou nemocí. Redakční rada Lidovek po tomto skandálním fejetonku však ztratila s Čapkem trpělivost a na jeho místo angažovala nadějného svěžího autora Emanuela Moravce.

O Rudolfu Křesťanovi se vypráví, že byl spatřen v srpnu 1984 na břehu jezera Balaton, kterak v šále a kulichu naříká „ještě čtyři měsíce a Mlaďák bude chtít zase kost v krku!“ Pro nazasvěcené podotýkám, že „kost v krku“ jest slangovým označením vánočního fejetonu v bratrstvu fejetonistů. Toto volné sdružení se mimochodem již několikráte marně obrátilo na mediální komisi sněmovny, aby vánoční fejetony zakázala, neboť ohrožují zdraví žurnalistů. Politici se však báli postavit vydavatelským molochům a tzv. „rolničkový zákon“ zametli pod koberec.

I můj legendární předchůdce na této stránce, Jan Jirák, čtenářům jistě známý jako dodavatel „laskavého humoru a moudrého pohledu na svět“, se před Vánoci měnil v nevyzpytatelného tvora. Bohužel, tuto jeho nedobrou vánoční náladu způsobenou Novým Prostorem pak často pociťovali jeho studenti na Fakultě sociálních věd, k nimž jsem tedy mimochodem patřil, a mnozí dosvědčí, že mu tato chandra vánočního fejetonisty vydržela i v lednu a únoru, čili po celé zkouškové období. Nejeden student dokonce zaznamenal i podivuhodné flashbacky v období letním. Fejetonistova choroba se pak projevovala nevrlými poznámkami typu „vysvětlete to“, „krátká sukně mi nestačí, slečno“, „přijďte příští týden“, „uvidíme se v září“ či „jste si jistý, že jste na správné škole?“.

Ano, vánoční fejeton, to je zkrátka o zdraví. Naštěstí, já to mám pro letošek za sebou. V obličeji mám sice tik, ale přežil jsem to. A vy to, prosím vás, letos přežijte taky.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Okna do budoucnosti otevřená / Karel Veselý > NP č.342 > Kultura | Hudba Elektronická hudba vždy evokovala zvuky budoucnosti, ať už to byly Stockhausenovy poválečné futuristické symfonie nebo klubová hudba devadesátých let. Narozeninové výběry britských labelů Records a Hyperdub ukazují, že kouzlo zítřka sice už vyprchalo, ale pořád se otvírají nové cesty, kterými lze jít.    číst dále Společenství géniů / Jiří Ptáček > NP č.342 > Kultura | Výtvarné umění Stať legenda o umělci napsali dva mladí rakouští historici umění Ernst Kris a Otto Kurz před pětasedmdesáti roky. Ačkoliv se hemží jmény dávných umělců a jejich životopisců, může být inspirací i dnes. Zabývá se totiž historkami tradovanými o umělcích, jejichž smyslem je objasnit podstatu jejich nadání a role. Tématem, které je živé i dnes.   číst dále Přestat být cizincem / Andrea Novotná, Jaroslav Fiala > NP č.342 > Rozhovor Může se Vietnamec stát někdy Čechem? Jak daleko může zajít islamofobie v Evropě? Mohou Češi pomoci řešit izraelsko-palestinský konflikt? Kudy vede hranice mezi nekritickou vstřícnosti a strachem z cizího? Rozhovor s politologem Pavlem Baršou.   číst dále Mentální postižení českých škol? / Jan Stejskal > NP č.342 > Pošli to dál Vzdělanostní společnost je jednou z mála šancí, jak obstát v globální konkurenci a kdekdo se jí zaklíná. Žádná z polistopadových vlád ji ale důsledně nepodpořila, a tak sčítáme škody.   číst dále

Nejčtenější články autora

Světáci a vrbičkáři / Jan Stern > NP č.478 > Fejeton Jsou národy, do nichž narodíte-li se, nemá moc smysl pokoušet se dobývat svět, neboť budete spíše celý život bojovat o existenci – pokud takový národ neopustíte. Pak jsou národy, v nichž narodíte-li se, ani svět dobývat nepotřebujete, neboť vám patří, leží vám u nohou a všichni vám budou naslouchat už jen proto, že mluvíte jazykem, kterým hedlajnuje i marketér škodovky, byť nikdo netuší proč. Češi jsou tak něco mezi. číst dále Marťanský slovník člověkologie / Jan Stern > NP č.469 > Fejeton Bůh – Věc, kterou si lidé vymysleli, aby měli dojem, že je někdo odmění za to, když se vyhodí v autobuse do povětří, případně za to, že se do povětří nevyhodí, i když by chtěli. To první by lidé zřejmě dělali i bez Boha, to druhé asi ne. V tomto smyslu je Bůh klíčovým katalyzátorem hromadné dopravy pozemšťanů. Krom velkého Boha existovali v minulosti ještě menší bohové, kteří dělali za lidi to, co by oni také rádi dělali, ale bylo jim to hloupé (incest, sex se zvířaty apod.). Dnes tuto funkci plní tzv. internet. číst dále Učitel / Jan Stern > NP č.526 > Fejeton Musím se doznat k jedné takové charakterové deformaci. Mám značnou touhu poučovat. Krocena bývá tím, že vlastně nemám poučovat o čem, neboť se v ničem nijak zvlášť nevyznám. Ale nedávno ke mně byl osud milostivý a přihrál mi do cesty ideální oběť. Kamarád kamaráda, Švéd žijící u nás, mě pozval na takový edukativní kafe. Prý mu v naší zemi leccos není jasné a rád by byl poučen. číst dále Z deníku etnografa / Jan Stern > NP č.468 > Fejeton Můj milý deníčku, již několik let dlím v této zemi mezi horami a snažím se zkoumat místní zvláštní kmen. Nebudu lhát: dosud jsem zdejší domorodce nepochopil. číst dále