NP č.654 > Téma číslaTrendy z babiččiny skříně aneb proč se móda stále vracítext: Anna Sochorová, ilustrace: Freepik

Móda není jen otázkou estetiky, často odráží také atmosféru dané doby. Filozofové pro tento jev používají pojem zeitgeist, tedy „duch doby“, který vyjadřuje převládající náladu, hodnoty a myšlenky určitého historického období. Jak se společnost proměňuje, mění se i módní trendy. Přesto však platí, že mnoho z toho, co dnes považujeme za nové, je ve skutečnosti návratem minulosti.

Cykličnost módy je v první řadě úzce spojená s nostalgií. Podle australského průzkumu společnosti Live Nation publikovaného v deníku Herald Sun až 76 % generace Z vyhledává „retro" módu, věci a zážitky, protože jim připadají autentičtější než současná digitální kultura. Nicméně každá generace se dívá do minulosti s určitou dávkou idealizace a znovu objevuje prvky, které připomínají období považovaná za autentičtější nebo zajímavější.

 

Návrat estetiky Y2K inspirované přelomem tisíciletí, která kombinuje futuristické prvky s lesklým a často lehce kýčovitým vzhledem, je typickým příkladem této tendence. Styly, které dominovaly v 90. letech a na začátku nového tisíciletí, dnes znovu nacházejí své místo v současné módě. Paradoxně se tak něco, co kdysi symbolizovalo mladickou rebelii, stává stylovým kultem. Nostalgie funguje jako most mezi minulostí a současností a umožňuje starým trendům získat nový význam. Tento návrat k minulosti ale není jen estetickou hrou. Často jde také o snahu znovu objevit kulturní a společenské hodnoty, které byly s danou dobou spojeny. Zmíněná generace Z dnes přijímá mimo jiné například grunge – uvolněný, lehce neupravený módní styl inspirovaný 90. lety a hudební scénou (např. Nirvanou), typický vrstvením, tmavými barvami a „nedbalou" estetikou – jako symbol autenticity v digitálním světě, který je často založený na dokonale stylizovaném obrazu.

Její vývoj proto nepřipomíná uzavřený kruh, ale spíše spirálu, vrací se ke stejným bodům, pokaždé však na nové úrovni. 

Vedle nostalgie hrají při návratu módních trendů významnou roli také ekonomické faktory. Módní průmysl je totiž úzce propojen s ekonomickými výkyvy společnosti a neustálou potřebou přinášet nové produkty na trh. Zásadním momentem ve vývoji módy byl vznik tzv. prêt-à-porter, tedy konfekční módy, v 60. a 70. letech minulého století. Oblečení se začalo vyrábět ve standardizovaných velikostech a prodávat přímo v obchodech, což výrazně rozšířilo dostupnost módních návrhů pro širší veřejnost. Na konci 20. století tento proces ještě urychlil koncept fast fashion neboli rychlé módy. Španělský podnikatel Amancio Ortega začal vyrábět levné oblečení inspirované aktuálními trendy a rychle je dostávat do obchodů. Nové kolekce se začaly objevovat každých několik týdnů. Fast fashion značky jsou velmi rychle schopné identifikovat vracející se trendy a přizpůsobit je současné době. S rostoucí dostupností oblečení se změnil i způsob, jakým lidé módu vnímají a spotřebovávají. Ekonomická situace společnosti často ovlivňuje i to, jaké styly se zrovna prosazují. V obdobích ekonomické nejistoty se často vracejí ty minimalistické a nadčasové. Není proto náhodou, že se v posledních letech znovu prosazuje trend tzv. quiet luxury, styl založený na čistých liniích, kvalitních materiálech a nenápadné eleganci bez okázalosti. V době ekonomické nestálosti totiž mnoho spotřebitelů hledá oblečení, které je kvalitní, univerzální a dlouhodobě použitelné. S tím souvisí také rostoucí popularita upcyclingu, tedy tvorby nových oděvů z recyklovaných materiálů. Tento přístup může být výhodný jak pro značky, tak pro zákazníky: spotřebitelé získávají originální a personalizované kusy oblečení, zatímco módní průmysl snižuje výrobní náklady i množství odpadu.

 

Módní cykly však nejsou řízeny pouze ekonomikou nebo udržitelností. Velkou roli hraje také kulturní dynamika. Každá historická éra vytváří vlastní estetiku, ale jakmile se určitý styl stane příliš rozšířeným, objevuje se přirozená touha po změně. Proč se tedy móda stále vrací? Odpověď můžeme najít už ve slovech německého sociologa Georga Simmela, který na začátku 20. století podotkl, že móda je zároveň formou napodobování i odlišování, což vytváří neustálý cyklus jejího proměňování. Móda je ve své podstatě odrazem kolektivních potřeb společnosti. Neustále hledá rovnováhu mezi minulostí a budoucností. Její vývoj proto nepřipomíná uzavřený kruh, ale spíše spirálu, vrací se ke stejným bodům, pokaždé však na nové úrovni. Možná proto dnes znovu nacházíme inspiraci právě v kouscích, které kdysi visely ve skříních našich babiček.

 

 

Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.

 


Anna Sochorová autor / Anna Sochorová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Trendy z babiččiny skříně aneb proč se móda stále vrací / Anna Sochorová > NP č.654 > Téma čísla Móda není jen otázkou estetiky, často odráží také atmosféru dané doby. Filozofové pro tento jev používají pojem zeitgeist, tedy „duch doby“, který vyjadřuje převládající náladu, hodnoty a myšlenky určitého historického období. Jak se společnost proměňuje, mění se i módní trendy. Přesto však platí, že mnoho z toho, co dnes považujeme za nové, je ve skutečnosti návratem minulosti. číst dále Spolek Zachraň srnče před sekačkou: Díky dronům je záchrana mláďat mnohem efektivnější / Anna Sochorová > NP č.619 > Rozhovor Věděli jste, že pod žacími stroji během senosečí zahyne v Česku ročně až 60 000 srnčat a dalších čerstvě narozených mláďat divoké zvěře a ptactva? Proti tomuto palčivému, ale veřejnosti téměř neznámému problému bojuje spolek Zachraň srnče před sekačkou. O jejich činnosti si s námi povídala předsedkyně spolku Irena Křesáková. číst dále V azylech se z hospodářských zvířat stávají domácí mazlíčci, říká veganský aktivista / Anna Sochorová > NP č.595 > Téma čísla Lukáš Vincour je aktivista za osvobození zvířat, vegan a otec. S manželkou Michaelou založili neziskovou organizaci Zvířata nejíme, spolek aktivně bojující za osvobození hospodářských zvířat a zvyšující osvětu o chovech v české společnosti. O nich také natočili dokument Svědectví. číst dále Dětské štěstí / Anna Sochorová > NP č.597 > Téma čísla Co si představujete pod pojmem štěstí? Pevné zdraví, dobrou práci, spokojenou rodinu? A shoduje se vaše dnešní představa s tou, kterou mělo vaše dětské já? Abychom vám osvěžili paměť, zeptali jsme se dětí od 8 do 17 let, co pro ně znamená být šťastný. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů