NP č.642 > Téma číslaDuhový arzenál: vzhled zvířat jako zbraňtext: Alice Bílá, foto: Wikipedie

Výrazné kontrasty, klamavé vzory nebo naopak nenápadné odstíny. To vše může být nástrojem přežití. Pro některá zvířata je jejich zbarvení doslova otázkou života a smrti. Mohou jeho pomocí odradit predátora, zmást nepřítele nebo přivolat pomoc. Jaké všemožné triky se za jejich barevnou výzbrojí skrývají?

Nech mě být

Výrazná červená, žlutá nebo černá platí v přírodě za jasný signál: „Nejsem k snědku!“ Aposematismus, tedy nápadné zbarvení varující predátory, že jeho nositel je nepoživatelný, dobře znají a využívají zástupci rostlin a říše hub (notoricky známá muchomůrka červená nebo temné bobule rulíku zlomocného). Jako způsob obrany si ho osvojila ale také řada zvířat. Typickým příkladem jsou žáby z čeledi pralesničkovitých, žijící v tropických deštných lesích Střední a Jižní Ameriky, lidově nazývané šípové žáby. To proto, že jejich kůže obsahuje jed, kterým si tamní indiáni údajně potírali hroty svých šípů. A tady jasně platí: čím pestrobarevnější outfit, tím jedovatější nositelka. Pralesničky dávají na odiv skutečně nápadné modely, kdy kombinují jasně modrou, černou, oranžovou nebo žlutou. Kontrast černé a žluté ostatně využívají i u nás žijící živočichové. Mlok skvrnitý tak upozorňuje na schopnost vypustit z kůže jedovatý sekret, vosy a sršni zase na své žihadlo. Kombinaci červené a černé využívají některá slunéčka, ploštice a brouci, kteří jsou pro svou nechutnost či páchnoucí látky pro většinu zvířat nepoživatelní. Draze zaplacené zkušenosti s takto zbarvenými druhy vypěstovaly u predátorů naučenou reakci instinktivně se jim vyhýbat a nelovit je.

Barvy v přírodě v žádném případě nejsou jen dekorací, ale velmi promyšlenou a rafinovanou výzbrojí.

To samozřejmě neušlo jiným druhům, které se rozhodly vytěžit z jedovatosti svých kolegů maximum. V touze po přežití se tak začaly za jedovaté druhy „převlékat“, byť sami jsou ve skutečnosti bezbranní. Tomuto chytrému opičení se říká Batesovské mimikry. Neškodná moucha pestřenka tak díky němu vypadá jako nebezpečná vosa, užovka červená zase jako jedovatý korálovec.

Překvápko!

Říká se, že změna je život. A u živočichů, kteří používají pro svou obranu rychlou proměnu vzhledu, to platí doslova. Mnohá zvířata se uchylují k takzvanému „startle display“, tedy lekacímu efektu, kdy náhlé odhalení kontrastních, často nečekaných vzorů nebo tvarů má predátora zaskočit a odradit od útoku. Tento efekt funguje zejména tehdy, když je zvíře v klidu nenápadné, ale v krizové situaci odhalí pestrý a zastrašující motiv. Určitě vás teď napadli provaření chameleoni. Ti jsou svou schopností měnit barvy proslulí, nicméně ve skutečnosti se nejedná ani zdaleka o to ostré přepínání, jak jsme zvyklí z animovaných filmů. U nich jde spíše o postupnou změnu odstínů, často spojenou se stresem, sociálním kontaktem nebo termoregulací. Mistry v náhlé změně a zastrašení hledejme jinde, především u motýlů a nočních můr. Ti v ohrožení náhle rozevřou zadní křídla s velkýma „očima“, čímž napodobují pohled většího predátora. Podobnou strategii volí i strašilky. Při vyrušení se z klidové polohy rychle narovnají a rozevřou křídla s jasně zbarvenými skvrnami. Patří sem také někteří ještěři jako agama límcová, která rozevírá kožní límec kolem hlavy, nebo modroústí scinkové, kteří při obraně ukazují jasně zbarvený jazyk. Část pavouků a tarantulí zase při ohrožení zaujme výhružný postoj a odhalí kontrastní zbarvení svých nohou či těla. Uživatele lekacího efektu najdeme také pod vodou. Chobotnice dokážou během zlomku vteřiny změnit barvu a vzor těla, nafouknout se nebo napodobit vzhled jiného zvířete. Startle display je v podstatě zbraň bez skutečného útoku. Hraje na moment překvapení, využívá klam a optickou iluzi k jedinému cíli: získat čas a přežít.

Daň za úspěch

Hýření barvami nicméně může vést v některých případech i k záhubě. Vizuální exhibice samců (zejména u ptáků), která slouží k zachování druhu, totiž upoutává nejen samičky, ale přirozeně i jejich predátory. Samci tak často hrají roli návnady a odvádí pozornost od těch, kteří nesou naději na budoucnost. Zbraň v podobě barvy se tak stává dvousečnou. Ale právě v tom je její síla. Barvy v přírodě totiž v žádném případě nejsou jen dekorací, ale velmi promyšlenou a rafinovanou výzbrojí. Je to výpověď. Výzva. Zbraň, štít i klam. A často to rozhoduje o tom, kdo přežije a kdo padne za oběť.

 

 

Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce. 


autor / Alice Bílá VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Duhový arzenál: vzhled zvířat jako zbraň / Alice Bílá > NP č.642 > Téma čísla Výrazné kontrasty, klamavé vzory nebo naopak nenápadné odstíny. To vše může být nástrojem přežití. Pro některá zvířata je jejich zbarvení doslova otázkou života a smrti. Mohou jeho pomocí odradit predátora, zmást nepřítele nebo přivolat pomoc. Jaké všemožné triky se za jejich barevnou výzbrojí skrývají? číst dále Cibetková káva: Luxus s kontroverzním příběhem / Alice Bílá > NP č.632 > Téma čísla Řadí se k nejdražším a nejzajímavějším nápojům na světě. Její neobvyklá příprava a výjimečné vlastnosti přitahují milovníky kávy i nadšence kuriozit z celého světa. Co ale vlastně cibetková káva je, jak vznikla a jaká je skutečná cena za její exkluzivitu? číst dále Kdo je tady vlastně doma? / Alice Bílá > NP č.628 > Téma čísla Nemusíte být zrovna biolog, abyste zaregistrovali jejich stále hojnější přítomnost. Určitě jste se s nimi už setkali během výletů do přírody, u vás na zahradě, ale klidně i cestou do práce. Tváří se, jako by tu byli odjakživa. Uchvátí vás pestrobarevnou krásou či roztomilou tvářičkou. Ve skutečnosti jsou to ale roztahovační a často i nebezpeční „cizáci“. Řeč je o invazních druzích z řad rostlin a živočichů, které se do naší krajiny nejen vlivem člověka dostávají a pomalu, ale jistě ji proměňují. číst dále Divadlo pro děti: Infantilní psychoteror, nebo hluboký zážitek? / Alice Bílá > NP č.634 > Téma čísla Princezna ve špatně ušitém kostýmu zpívá písničku, která není zajímavá ani textem, ani melodií. Dva zvířecí maňásci se navzájem předhánějí v hlouposti tím, že hlasitě krkají u jídla a padají na zem. Nikdo moc neví, o čem to je, ale hlavně, že je v tom hodně rámusu, barev a písniček. Takhle nějak vypadá divadlo pro děti. Anebo vůbec ne? A jak tedy poznat to dobré? číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů